Významnou část Prahy by za deset let mohlo vytápět odpadní teplo získané ze splaškových vod nebo přímo z řeky Vltavy. Nejedná se přitom o neznámé řešení: inspirací může být využití stejné technologie ve Švédsku a Dánsku. Nedávno dokončená projektová studie dopadla pro tento záměr pozitivně.
Ideovým otcem projektu je náměstek pražského primátora Petr Hlaváček (STAN). Detaily projektu v pondělí na odborné konferenci New CZ-DEal o česko-německé ekonomické spolupráci představil Tomáš Voříšek, technický ředitel firmy SEVEn Energy, která má přípravu projektu po odborné stránce na starosti (SEVEn Energy je konzultační firma, která není personálně ani kapitálově propojena s firemní skupinou Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače – pozn. red). Voříšek upozornil, že se bude jednat o časově náročný proces, který zabere zhruba deset let od závazného rozhodnutí o investici do využití odpadního tepla.
Energeticky bude možné využít třeba splaškovou vodu, která i po vyčištění má teplotu okolo 15 stupňů Celsia. Ta se dnes bez užitku vypouští do Vltavy. Díky tepelným výměníkům by šlo z této vody získat 3 až 4 miliony gigajoulů tepla ročně, což je asi třetina tepla, které do Prahy dodává ČEZ z Elektrárny Mělník. Tomu by však neměl nový zdroj přímo konkurovat.
Podle vyjádření Tomáše Voříška se nabízí možnost připojit z novému zdroji tepla spíše lokality zásobované z domovních či blokových kotelen na zemní plyn. Tedy oblast historického centra, Holešovic (včetně plánované nové zástavby v lokalitě Bubny-Zátory) a Prahy 6. Přinejmenším v případě Prahy 6 však záměr může narazit. Tuto oblast teplem zásobuje firma Veolia Energie Praha a bez dohody s ní nebude možné odběratele k novém zdroji tepla připojit.
Téměř jisté je už i umístění nového zdroje ekologického tepla, a sice v areálu staré čistírny vod v Praze-Bubenči. Jen první etapa o tepelném výkonu 90 MWt by vyšla podle Voříškova odhadu na 6 až 7 miliard korun, část nákladů by však město Praha mohlo uhradit díky dotaci z Modernizačního fondu. Druhá etapa by následně umožnila zdvojnásobení výkonu zdroje na 180 Mwt.
Ještě větší potenciál má případné využití tepla z vody ve Vltavě s pomocí tepelných čerpadel. Již od roku 2007 je tímto způsobem vytápěn komplex budov Národního divadla – a zkušenosti s tím jsou velmi pozitivní. Inspiraci zde našel i pražský magistrát, který chce během příštího roku investovat do využití tepla z Vltavy pro vytápění a chlazení.
David Tramba
