Stavba Pražského okruhu má za sebou další zásadní milník, dva úseky číslo 518 a 519 mezi Ruzyní a Březiněvsí získaly od ministerstva životního prostředí souhlasné závazné stanovisko EIA, Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD) tak může pokračovat v jejich přípravě. Celková délka obou úseků činí 15,1 kilometru. Předpokládané náklady jsou 16 miliard korun. Zahájení stavby je naplánováno na rok 2027 a její dokončení na rok 2030.
„Dle závěrů v dokumentaci EIA provedeného posouzení lze předpokládat, že přínosy spojené s převedením tranzitní dopravy na novou dálniční komunikaci převáží nad zápory, které jsou spojené s vedením nové komunikace dnes relativně klidovým územím,“ zmiňuje se v dokumentaci EIA. Za její přípravou stál tým firem Pragoprojekt, Afry a externích specialistů.
ŘSD informovalo, že dokument o 127 stranách doplňuje oba záměry o podmínky stanovené ministerstvem životního prostředí. Na stavby severní části Pražského okruhu se nyní bude zpracovávat projektová dokumentace pro vydání společného povolení stavby (DUSP), na jejíž vyhotovení jsou již podle státního podniku uzavřeny smlouvy. Kromě úseků z Ruzyně do Suchdola a ze Suchdola do Březiněvsi se řeší také posudek pro stavbu úseku z Březiněvsi do Satalic.
Stavba úseku Ruzyně – Suchdol začíná u Přední Kopaniny a končí u mimoúrovňové křižovatky Rybářka. Na trase jsou plánovány tři tunely o celkové délce 3,4 kilometru, tři mosty, pět nadjezdů, čtyři mimoúrovňové křižovatky a šest protihlukových stěn.
Úsek Suchdol – Březiněves začíná před mostem přes Vltavu za křižovatkou Rybářka a končí na mimoúrovňové křižovatce Březiněves. Měly by na něm být tři tunely o celkové délce 1,2 kilometru, tři mosty, pět nadjezdů či jedna lávkou pro pěší. Součástí stavby jsou i tři mimoúrovňové křižovatky a pět zemních valů s celkovou délkou 5,4 kilometru.
PPP projekt na část okruhu
V souvislosti s výstavbou severní části Pražského okruhu už dříve ministr dopravy Martin Kupka (ODS) uvedl, že by byl rád, kdyby se jí podařilo vybudovat formou PPP projektu.
Proti stavbě okruhu se postavila s různými výhradami řada městských částí. K omezení negativních vlivů stavby na okolí v minulosti Kupka uvedl, že se například ponížila nivelita (pomyslná čára udávající výškové poměry a podélný sklon liniové stavby – pozn. redakce), upravila se křižovatka u přivaděče Rybářka tak, aby se napojovací větve nepropojovaly nad úrovní terénu, ale pod ním. Některé křižovatky se odsunuly od intravilánu (zastavěné plochy obcí – pozn. redakce) a snížila se niveleta i v prostupu územím tak, aby dálnice vedla v hlubším zářezu.
„To jsou všechno změny, kterými vedení okruhu prošlo v minulých letech. A i na základě doporučení architektů, urbanistů, se podařilo zmírnit její negativní dopady na nejbližší okolí,“ konstatoval už dříve v rozhovoru pro Ekonomický deník Kupka.
Dodal, že i přesto, že se do území vstoupí novou dopravní tepnou, tak by v něm měly být zachovány původní dopravní vztahy.
Pražský okruh patří k nejvýznamnějším dopravním stavbám v České republice. Po dokončení vzájemně propojí devět komunikací dálničního typu směřujících z Prahy a spojujících hlavní město s okolními regiony a státy. Zároveň rozvádí jak tranzitní, tak i příměstskou dopravu po okraji města. V současnosti je z 83 kilometrů plánovaného okruhu hotová přibližně polovina.
Kromě v úvodu zmiňovaných úseků se řeší i úsek mezi Běchovicemi a dálnicí D1. Na stavbu nepřišel na Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) žádný rozklad proti vydanému stavebnímu povolení, nabylo tak právní moci. Na úsek o délce 12,6 kilometru je aktuálně vypsáno výběrové řízení na zhotovitele. Předpokládaná cena tendru je více než 15 miliard korun.
(teč)
