Domácnostem se stále vyplatí investice do pořízení plynového kotle, a to navzdory očekávanému zpoplatnění menších zdrojů emisními povolenkami. Analýza konzultační firmy EGU potvrdila, že náklady na provoz tepelného čerpadla jsou v porovnání s plynovým kondenzačním kotlem vyšší. Platí to až do okamžiku, kdy by zpoplatnění emisí v rámci systému EU ETS 2 dosáhlo výše 120 eur za tunu oxidu uhličitého.
Srovnání nákladů na vytápění plynem a tepelným čerpadlem v domech, které nejsou napojeny na dodávky tepla z teplárny, vychází podle firmy EGU lépe pro první alternativu. „Domácnosti nemají ekonomický důvod urychlovat odchod od vytápění zemním plynem. Kotel na plyn je výhodný zejména mimo lokality s centrálním zásobováním teplem. Naopak instalace tepelného čerpadla je pro domácnost spojena s dalšími investicemi do rekonstrukce vytápění objektu. Ani doplnění o fotovoltaické panely ekonomickou bilanci nezmění, protože v zimě se hodně topí a málo svítí,“ připomněl ředitel strategie společnosti EGU Michal Macenauer.
EGÚ ve své analýze uvádí, že zpoplatnění malých zdrojů sazbou 60 eur za tunu oxidu uhličitého zvedne roční náklady domácnosti ve starším rodinném domu o 12 tisíc na 78 tisíc korun. V případě novějšího domu nastane nárůst o 6,5 tisíce na necelých 38 tisíc korun. Ve všech modelových příkladech (viz tabulka níže) platí, že i po tomto zdražení budou plynové kotle výhodnější než tepelná čerpadla. Totéž platí i v případě, že by lidé platili poplatek 100 eur za tunu emisí CO2.
Podle Michala Macenauera to souvisí hlavně s poměrem celkových nákladů domácností za spotřebovanou megawatthodinu elektřiny a plynu. Elektřina je zhruba třikrát dražší a tento poměr se udrží i do budoucna. Elektřinu prodražují vysoké náklady na provoz distribuční sítě i platby za podporované zdroje energie (POZE). Jistou úlevou je naopak zvýhodněná distribuční sazba D57 pro domácnosti s tepelnými čerpadly.
Jak Ekonomický deník upozornil před týdnem, prodej tepelných čerpadel se loni v Česku oproti roku 2023 propadl o 64 procent na 20 029 kusů. Jedná se o nejnižší hodnotu od roku 2018. Asociace pro využití tepelných čerpadel tehdy uváděla stejný argument: čím je poměr ceny zemního plynu k elektřině vyšší, tím víc roste zájem lidí o tepelná čerpadla. Naopak v zemích, kde je plyn oproti elektřině relativně levný (což je i případ Česka), dávají lidé přednost plynovému vytápění.
Mohlo by vás zajímat
Postrach jménem EU ETS 2
Domácnosti a menší firmy by měly začít platit za emise CO2 z menších zdrojů znečištění, jako jsou uhelné a plynové kotle nebo osobní auta se spalovacím motorem, od roku 2027. Datum zavedení této „novinky“ známé jako systém EU ETS 2 je však velmi nejisté, i když už byla závazně dohodnuta na úrovni Evropské unie. Jedná se o politicky extrémně citlivé téma a odpor ke zpoplatnění plynu a dalších paliv roste jak v Česku, tak i v jiných evropských zemích.
Na druhou stranu má takové zpoplatnění i své zastánce. Příkladem může být Teplárenské sdružení ČR, které dlouhodobě upozorňuje na nespravedlivé nastavení plateb za emise. Větší uhelné a plynové teplárny už dnes platí za emise CO2 od 60 do 80 eur za tunu. Lokální zdroje, které za emise neplatí, se dostávají do výhodné situace. Lidem se tak může vyplatit odpojení se od teplárny a pořízení vlastního zdroje tepla.
