INZERCE

Střešní fotovoltaická elektrárna. Ilustrační snímek. Foto: ČEZ

EGÚ Brno: Obce často rozhodují o investicích do energetiky nahodile

Obcím chybějí dostatečné kapacity pro realizaci energetických projektů nebo informace nezbytné pro jejich správnou prioritizaci. Stovky milionů korun vynaložených na tvorbu městských energetických koncepcí (MEK) v České republice se tak mohou stát promarněnou investicí, varuje před tím poradenská společnost EGÚ Brno, která vychází z analýzy u více než dvou set municipalit.

EGÚ Brno upozorňuje, že více než polovina sledovaných obcí následně v naplňování koncepce nepostupuje nebo nevybírá projekty s nejvýhodnějším poměrem nákladů a přidané hodnoty. Podle ředitele strategie poradenské společnosti Michala Macenauera jsou pro úspěšné zvládnutí energetické transformace města či obce nezbytné tři kroky. Vytvoření energetické koncepce, posouzení a prioritizace jejích závěrů a realizace projektů, které mají pro danou municipalitu největší smysl.

„Praxe však ukazuje, že města a obce končí většinou jen u koncepce a do dalších kroků se především z kapacitních důvodů pustit nemohou, případně postupují neoptimálně,“ řekl Michal Macenauer.

Dodal, že městům chybějí odborníci, kteří dokážou posoudit přínosy jednotlivých projektů jak z ekologického, tak z ekonomického pohledu. „Politické reprezentace jsou rovněž mnohdy pod tlakem kalkulací ze strany dodavatelů. Jejich cílem je však logicky hlavně realizovat to, co nabízejí, nikoli najít to nejlepší řešení pro danou obec,“ zmínil.

Jedním z nejčastějších chybných postupů je podle EGÚ Brno zaměření se výhradně na realizaci fotovoltaik či výměnu systému osvětlení, které mívají ve skutečnosti jen minimální efekt na zvýšení udržitelnosti či energetické úspory. Větším přínosem může být podle společnosti například audit energetického managementu, který může ukázat, kde dochází například ke zbytečnému vytápění míst, které by bylo možné jen temperovat. Celkový energetický efekt je tak většinou vyššího řádu než u fotovoltaik či nového LED osvětlení.

„Některým projektům, které mohou být i velmi výdělečné, se navíc obecné koncepce nevěnují vůbec. Z našich analýz vyplývá, že zejména prvky flexibility v odběru elektřiny nebo tepla mohou na úrovni středně velkého města přinést do rozpočtu řádově miliony až nižší desítky milionů korun ročně,“ podotkl Macenauer.

Podle EGÚ Brno vznikly za poslední dva roky v České republice vyšší desítky městských energetických koncepcí a řada z nich je ve fázi řešení. Zájem podporuje například i dotační titul z Národního plánu obnovy, jenž větším městům kryje až 85 procent způsobilých výdajů.

(teč)