Distribuci elektřiny zajišťují v Česku tři společnosti, ale pouze jedna z nich podepisuje smlouvy o připojení bateriových úložišť. Dvě zbývající – ČEZ Distribuce a PREdistribuce – zatím vyčkávají na podzim, až vstoupí v platnost příslušná novela energetického zákona.
Vstřícný přístup zaujala společnost EG.D z energetické skupiny E.ON. Ta nejen přijímá žádosti o připojení samostatně stojících bateriových úložišť, ale také uzavírá smlouvy o připojení. „V současné době máme zasmluvněno přes 800 MWh těchto zařízení a od začátku letošního roku jsou v řešení žádosti, které v souhrnu představují kapacitu několika GWh,“ řekl Ekonomickému deníku místopředseda představenstva EG.D Pavel Čada.
Situace se žádostmi o připojení bateriových systémů se dá srovnat s boomem, který v minulých letech nastal u solárních elektráren. „I v případě baterií vnímáme výrazný nárůst zájmu a z hlediska síťových kapacit není možné vyhovět všem žádostem. Je potřeba si uvědomit, že část kapacit už zabraly výrobní zdroje, kterých se v posledních letech v síti objevilo velké množství,“ zmínil Pavel Čada. Některé žádosti dokonce vyvolávají dojem, že jde o spekulativní blokování síťových kapacit.
Počkejte na podzim, vzkazuje ČEZ
Naopak ČEZ Distribuce zatím žadatele odmítá a doporučuje jim počkat na podzim. „Zákon Lex OZE III byl schválen teprve v nedávné době a účinnost zákona týkající se zařízení pro ukládání elektřiny je odložena. Aktuálně čekáme na vydání prováděcích předpisů a současně upravujeme systémy a procesy pro příjem žádostí a připravujeme podmínky pro uvádění těchto zařízení do provozu,“ vysvětluje Soňa Holingerová, vedoucí útvaru regionální komunikace Skupiny ČEZ.
Zájem je přitom vysoký. ČEZ Distribuce eviduje stovky žádostí na připojení zařízení pro ukládání elektřiny o výkonu v nižších stovkách megawattů (MW). Většinou se jedná se o bateriové úložiště vnořené do odběrného nebo výrobního zařízení, kde problém s připojením není. Naopak investoři do stavbu samostatně stojící baterie musejí ještě půl roku počkat.
Mohlo by vás zajímat

Také PREdistribuce, která provozuje rozvodnou síť na území hlavního města, vyčkává na účinnost novely energetického zákona. Nicméně už dnes eviduje silný zájem investorů. „V různém stupni rozpracování záměru se na nás obracejí investoři velmi často. Někdy se jedná o menší úložiště a jindy o vyšší desítky MW nebo dokonce i přes 100 MW,“ odpověděl mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec.
Přínosy nové technologie
Oslovení distributoři od provozu velkých bateriových systémů očekávají přínos v podobě udržování stabilní dodávky elektřiny. „V první řadě si musíme uvědomit, že zdroje flexibility jsou důležité při přechodu na moderní decentralizovanou energetiku a baterie, které elektrickou energii ukládají a následně posílají zpět do sítě, jsou z našeho pohledu výrazně přínosnější, než například mařiče elektrické energie, o kterých se v posledních měsících vedly rozsáhlé diskuze,“ uvedl Pavel Čada.

Podobně to vidí také skupina PRE. „Je třeba vnímat, že se nejedná jen o potenciální přetěžování sítě, ale i například vliv na kvalitu napětí. To je dáno tím, že baterie jsou schopny velmi rychle měnit svůj výkon. respektive přecházet z odběru do režimu výroby. To může mít významné lokální dopady na kvalitu napětí v síti, kterou jsou povinni dodavatelé energií dodržovat,“ doplnil Petr Holubec.
Legislativa pro velké baterie
Poslanecká sněmovna v březnu schválila novelu energetického zákona, známou jako Lex OZE 3. Podle předkladatele, tedy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), je tato novela v převážné míře transpozicí evropské směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou. Zavádí do české legislativy pravidla pro akumulaci energie, agregaci a flexibilitu. Česká republika v této věci doslova zaspala – příslušné změny měla do národní legislativy převést nejpozději v lednu roku 2021.
Další pravidla pro velká bateriová úložiště obsahují vyhlášky, které připravil Energetický regulační úřad. Ten bude provozovatelům samostatných úložišť vydávat licence. Držitelé licence následně získají některé výhody. Na objem elektřiny odebrané a následně zpět dodané do soustavy se vztahuje osvobození od platby za podporované zdroje energie a za systémové služby. Nemělo by se tak stávat, že ta samá elektřina bude těmito platbami zatížena dvakrát.