Výroba a následný vývoz elektřiny už není tak dobrý byznys, jak tomu bylo v loňském roce. Kladné saldo exportu elektrické energie z Česka od ledna do května letošního roku dosáhla 14,5 miliardy korun, ve stejném období loni to bylo 23,9 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, zveřejněných ve statistice zahraničního obchodu (STAZO).
Kladný rozdíl mezi vývozem a dovozem elektřiny do Německa se přitom oproti loňskému lednu až květnu téměř nezměnil a zůstal na hodnotě okolo 10,5 miliardy korun. K propadu naopak došlo v případě dodávek na Slovensko – z 19,2 miliardy korun na 3,5 miliardy korun. Můžeme tomu říkat třeba „efekt Mochovce“ – po spuštění nového 470megawattového reaktoru už Slovensko není deficitní, ale má výrobu a spotřebu elektřiny víceméně v rovnováze.
Bilance obchodu s elektřinou se sousedními státy
| země / saldo v mil. Kč | leden-květen 2023 | leden-květen 2022 |
| Slovensko | 3514 | 19 209 |
| Německo | 10 760 | 10 447 |
| Rakousko | -512 | -4431 |
| Polsko | 461 | -1250 |
Klesající objem dodávek energie z Česka na Slovensko potvrzují také statistiky na webu provozovatele přenosové soustavy, společnosti ČEPS. Ta uvádí, že průměrný přeshraniční tok k východnímu sousedovi letos dosahuje 442 megawattů, zatímco loni to bylo v průměru 1196 MW.
Na druhou stranu letos (od ledna do konce května) klesl skoro devětkrát deficit v obchodu s elektřinou z Rakouskem. Bilance obchodu s Polskem se přesunula z deficitu do mírného přebytku. Hodnotu exportu a importu elektřiny ovlivnila také cena, která je na velkoobchodním trhu nižší než před rokem.
Třetí blok v Mochovcích se probouzí
Slovensko se letos stalo soběstačným ve výrobě elektrické energie. Značný podíl na tom má postupné spouštění třetího bloku Atomové elektrárny Mochovce. Ten od poloviny března do 20. června fungoval v omezeném režimu s výkonem 150 až 200 MW, nyní je dočasně odstaven z provozu. Na plný výkon by měl začít běžet v druhé polovině srpna.
Agentura ČTK v polovině června upozornila ještě na jeden vliv – klesající spotřebu elektřiny. Ta totiž na Slovensku v období od ledna do dubna klesla bezmála o 11 procent na 9,25 TWh. Dříve největší odběratel elektrické energie na Slovensku Slovalco totiž odstavil poslední pece na výrobu primárního hliníku. Produkci hliníku společnost začala utlumoval již v minulých letech poté, co nezískala požadované finanční kompenzace od státu.
Zajímavostí může být, že teď v létě nemusí dovážet elektřinu ani Maďarsko, které dlouhodobě patřilo k nejvíce deficitním zemím v Evropě (importem muselo pokrývat až třetinu domácí spotřeby). Díky instalaci 4850 MW výkonu ve fotovoltaice je nyní Maďarsko mírně přebytkové a místo tradiční dovozní závislosti vyváží přebytky do Rakouska, Chorvatska a Slovinska.
David Tramba
