INZERCE

ECB si počká na první post-Brexitová čísla

Co dnes čekat od ECB? Zatím pravděpodobně žádnou revoluci, ale vzkaz by měl být jednoznačně holubičí a centrální bankéři mohou řinčet zbraněmi.


Proč ECB v tuto chvíli zůstane stát na místě? Je jasné, že Brexit bude mít na ekonomiku eurozóny negativní dopad, ale nikdo v tuto chvíli neví jak velký. Sama ECB očekává spíše mírnější nákazu z Brexitu – do půl procentního bodu kumulativně v následujících třech letech. My si v tomto ohledu dokážeme představit i negativnější scénáře. Zatím ale nejsou k dispozici žádná významnější post-Brexitová čísla kromě spotřebitelské důvěry (ta v Británii zaznamenala nejhlubší propad za posledních 21 let, ale v eurozóně ale přes pokles zůstává relativně vysoko).

ECB si podle nás bude chtít počkat na významnější post-Brexitová data, především na nálady v průmyslu v klíčových zemích eurozóny za červenec a srpen (první červencové odhady budou k dispozici tento pátek). Výraznější ochlazení nálady v průmyslu a snaha podniků z opatrnosti brzdit investice by mohla ECB na podzim přimět k akci. Stejně tak by ji mohl rozhoupat další nárůst napětí ve slabších bankovních systémech eurozóny – v Itálii a v Portugalsku.Problémy tamních bank sice s Brexitem přímo nesouvisí, odchod Británie z EU ale ještě snížil důvěru ve schopnost Bruselu účinně řídit podle nových pravidel restrukturalizaci tamních problémových bank. Z tohoto pohledu bude klíčové sledovat, jak se EU vypořádá s výsledky zátěžových testů v bankovním sektoru na konci července. A v neposlední řadě ECB může donutit přijmout nová opatření nárůst politické nestability a odstředivých tendencí v dalších velkých zemích eurozóny – nejbližším rizikem je ústavní referendum v Itálii (v říjnu tohoto roku), příští rok pak volby v Nizozemí, Francii a v Německu.
Jaké zbraně má ECB v případě potřeby stále na skladě? Nevěříme moc v další pokles depozitní sazby hlouběji do záporu – takový krok by i podle řady lidí v ECB mohl dnes nadělat více škody než užitku. Ani rozšíření TLTRO asi není na místě ve chvíli, kdy o jeho vylepšenou verzi banky zatím nejeví velký zájem. Největší manévrovací schopnost má ECB podle nás stále v politice přímého tisku peněz – QE. Jako nejpravděpodobnější nám přijde podzimní natažení QE do druhé poloviny roku 2017 – scénáři dáváme pravděpodobnost 40 %. V případě výraznějších negativních dopadů Brexitu nelze vyloučit ani urychlení QE – vyžadovalo by ale pravděpodobně rozšíření záběru aktiv, které je ECB ochotna skupovat. A to také není úplně jednoduché.

Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny