Na základě výsledků pravidelných ekonomických a monetárních analýz se dnes Evropská centrální banka rozhodla ponechat svoje sazby na stávající úrovni. 0, 00 %, 0,25 % a -0,40%. Základní úroková sazba ECB je tedy teď na nule. Depozitní sazba je dokonce záporná, což znamená, že komerční banky musejí za uložení svých peněz u ECB platit. A změnu ve svém postoji neplánuje podle slov svého prezidenta Maria Drahgiho ani v delším časovém horizontu.
Prostřednictvím nákupů dluhopisů se ECB snaží podporovat hospodářský růst a dlouhodobě nízkou inflaci v Eurozóně. Prezident ECB na dnešní tiskové konferenci potvrdil, že v tom bude instituce pokračovat minimálně do konce letošního roku. Do dubna 2017 takto utratí stejně jako dosud 80 miliard eur měsíčně, pak ale částku plánuje snížit na 60 mld, což je v přepočtu zhruba 1,6 bilionu korun.
S vývojem ekonomiky v eurozóně to podle centrálních bankéřů konečně začíná vypadat slibně. Mezi 2. a 3. čtvrtletím se HDP zvýšilo o 0,3 %. Podle dat ECB to vypadá, že v posledních třech měsících roku byl růst ještě o něco silnější. A optimistické vyhlídky má podle ní i na začátku letošního roku. Podnikům se daří, což navíc nahrává i odkládaným investicím a vyšší zaměstnanosti. Blíž k cíli v poslední době poskočila i inflace (podobně jako v Česku), i když ta je zatím tažená hlavně zdražením energií. Draghi ale upozorňuje, že rizika pro další vývoj zůstávají a na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání to doprovodil slovy: „Pokud se výhled zhorší, nebo pokud se finanční podmínky nebudou přibližovat trvale udržitelnému inflačnímu cíli, jsme připraveni nákup dluhopisů prodloužit jak co do objemu, tak do trvání.“
Vyzval také k tomu, aby jak na evropské tak na státní úrovni vlády podpořily další ekonomický růst. Především jsou podle něj zapotřebí reformy, které zlepší podnikatelské prostředí včetně zajištění veřejné infrastruktury. Prioritou je pro něj teď podpora investic a řešení situace kolem nesplácených půjček.
„V nejbližší době je jasné, že ECB bude ve skupování aktiv z trhu pokračovat a soustředí se především na dluhopisy s kratší splatností. Dnešní tisková konference by tak měla poslat lehce dolů krátké eurové výnosy a teoreticky tak mírně oslabit euro. Výnosová křivka v eurozóně může výhledově dál zestrmět. Další pokles krátkých eurových sazeb (EURIBOR a kratší swapy) navíc může ovlivnit i český trh a v očích zahraničních investorů teoreticky zatraktivnit korunu – ta by tak především ke konci kvartálu (s blížícím se koncem pevného závazku ČNB) mohla zažít další výraznější příliv „horkých“ peněz,“ komentoval výsledky jednání hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
-Vanda Kofroňová-
