Zatímco uplynulý týden patřil číslům z amerického trhu práce, která nechávají ve hře zářijový růst sazeb Fedu, tento týden bude ve znamení ECB.
Značná část trhu počítá s tím, že Evropská centrální banka se může odhodlat natáhnout politiku kvantitativního uvolňování (QE) za horizont března 2017. My zatím dál spíše věříme tomu, že zářijové zasedání žádnou výraznější změnu v nastavení měnové politiky nepřinese. Proč?
Především proto, že ECB nebude pravděpodobně nijak dramaticky zhoršovat svoji prognózu. Odhad inflace na rok 2017 se sníží asi jen kosmeticky (o 0,1 p.b. na 1,2 %) a výrazně nemusí klesnout ani odhad růstu (o 0,2 p.b. na 1,5 %). Řada rizikových faktorů v posledních měsících totiž nijak kriticky neotřásla dynamikou evropského růstu ani dostupností peněz. Podnikatelská nálada v průmyslu se sice po Brexitu dál mírně zhoršila, ale stále ukazuje, podobně jako údaje z trhu práce a z maloobchodu, na pokračující růst ekonomiky eurozóny ve třetím kvartále. Růst bude sice zpomalovat, ale stojí na vylepšující se situaci na trhu práce. Ta by časem mohla generovat udržitelnější inflační tlaky. Jednoduše řečeno, situace není tak vážná, aby ECB v tuto chvíli musela šermovat novými zbraněmi… Navíc, když jich na skladě nemá moc.
ECB řadu svých nástrojů ještě pořádně nenechala účinkovat, protože nebyly ještě plně nasazeny (TLTRO). U některých z nich zase není jisté, zda nepřináší více škody než užitku (záporné sazby). I proto čím dál více slyšíme z ECB hlasy vyzývající v tuto chvíli k opatrnosti (Benoit Coeure v Jackson Hole).
My počítáme s tím, že ECB bude nakonec pokračovat v QE i po březnu 2017, ale bude ho již postupně utlumovat. Tento záměr ale Draghi pravděpodobně oznámí až v prosinci. V tomto týdnu se bude absenci nových opatření snažit nahradit holubičí rétorikou tak, aby zmírnil zklamání trhů.
Jan Bureš, Hlavní ekonom Poštovní spořitelny
