Tento týden bude ve znamení čísel z trhu práce a inflace. A to shodně na obou březích Atlantiku, kde budou statistiky důležitým dílem do skládačky pro centrální bankéře. Platí to zejména pro ECB, která bude na červnovém zasedání přemýšlet nad tím, jak změnit svoji rétoriku – vodítko pro zbytek roku a rok 2108.
My očekáváme, že dubnová nezaměstnanost v eurozóně dál poklesne na 9,5 % a potvrdí tak naše sázky na další zrychlení ekonomiky eurozóny ve druhém kvartále. Pro ECB zatím ale bohužel nebude vidět žádný výraznější efekt lepší nálady na pracovním trhu v inflaci. Ta podle našich odhadů po velikonočním nárůstu k 1,9 % v květnu opět poklesne k 1,6 %. Jednak proto, že postupně začnou vyprchávat efekty jednorázového nárůstu cen energií a potravin. Co je ale důležitější, pravděpodobně po mimořádném velikonočním zrychlení cen služeb v květnu opět poklesne i jádrová inflace. V takovém případě by neměla být ECB v červnu pod dramatickým tlakem na změnu směru v měnové politice. Ekonomika eurozóny poroste sice v roce 2017 rychleji, než čekala většina trhu (až 1,8 %) – ECB sama byla ale ve svých sázkách na růst od počátku roku optimističtější a k velkému “pozitivnímu” překvapení oproti prognóze tak nedochází. Na druhé straně jádrovou inflaci očekávala ECB v tomto roce vyšší.
I proto zatím pravděpodobně nebude koketovat s rychlejším ukončením QE. Věříme ovšem, že i tak ve světle zrychlující ekonomiky ustoupí od “extrémně” holubičí rétoriky – vypustí možnost dalšího poklesu sazeb hlouběji do záporu a změní hodnocení rizik z proti-inflačních na vyrovnaná. Víc asi zatím očekávat nelze. Pokud ale vše půjde dobře, věříme, že se centrální bankéři ve Frankfurtu nakonec budou chtít zbavit záporné depozitní sazby rychleji, než ukončí politiku QE.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
