E-neschopenky: pandemie ukázala, že jsou zapotřebí, ale dala za pravdu i kritikům

Elektronizace zasahuje i do lékařství. Ilustrační foto: www.pixabay,com

Od ledna vydávají lékaři povinně namísto dosavadních papírových formulářů elektronické neschopenky. V době svého spuštění měl systém podle lékařů řadu nešvarů, které jejich vydávání komplikovaly, a problémy se řešily se „za pochodu“. Jak se však ukázalo po vypuknutí pandemie onemocnění covid-19, digitalizace neschopenek přišla opravdu na poslední chvíli. V době, kdy pacienti měli zůstávat doma a chodit za svými lékaři co nejméně, se ukázalo, že e-neschopenky jsou zapotřebí. Nicméně pandemie dala kritickým hlasům zároveň za pravdu. Některé aspekty e-neschopenky se skutečně zdají být zbytné, nefungují nebo lékaře zdržují. A ti, až skončí krize kolem pandemie, se chtějí znovu k diskusi o konečné podobě systému zase vrátit.

„I přes dílčí výhrady, které jsme měli k e-neschopence před jejím spuštěním, a některé z nich pořád trvají, tak jako nástroj pro zvládnutí situace v době pandemie koronaviru se osvědčila,“ sdělil Zdravotnickému deníku jeden z nejznámějších kritiků finální podoby elektronické neschopenky Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů (SPL). Systém podle něj však pořád není optimální, i když nedostatky se intenzivně řeší. „Některé nesmysly, na které jsme ukazovali, se během pandemie plně ukázaly,“ dodává další z kritiků projektu Cyril Mucha, člen výboru Společnosti všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Namísto vyplňování několik desítek let starého pětidílného formuláře musí lékaři vystavovat elektronické potvrzení o pracovní neschopnosti elektronicky od začátku tohoto roku. Projekt samotný se v praxi týká téměř 22 tisíc poskytovatelů zdravotních služeb, 280 tisíc zaměstnavatelů a 4,5 miliónu pojištěnců. Ještě v době ostrého spuštění se však setkával se značnou kritikou, podle lékařů byl nedomyšlený a nezbavil je papírování. Řada praktických lékařů se navíc se systémem mohla seznámit až na poslední chvíli. Přitom za nevypisování neschopenek elektronicky hrozí ze zákona pokuta 10.000 korun, papírové tiskopisy lze použít jen při výpadku systému, internetového připojení či elektřiny.

Na konci ledna, po prvním měsíci fungování, zpracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí  (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) analýzu, podle níž byl systém elektronické neschopenky již plně funkční. Zpočátku se sice objevovaly některé technické problémy, ty se však podle MPSV okamžitě řešili. Podle analýzy vystavili lékaři za tu dobu téměř 250 tisíc e-neschopenek, v průměru 10 tisíc denně. Přesto i po spuštění systému dostávala ČSSZ papírové doklady, ještě v lednu to bylo kolem tří procent. ČSSZ však žádné sankce neuplatnila.

E-neschopenka má být celá elektronická

Pochvalu dostal systém za své fungování v únoru i od sněmovního výboru pro sociální politiku, praktičtí lékaři však nepřestávali upozorňovat na nedostatky. „Teprve teď, po téměř dvou měsících od povinného zavedení, začínají e-neschopenky trochu fungovat. Tím myslím, že se je většinou alespoň podaří odeslat. Ale ještě stále nám tenhle systém bere hrozně moc času,“ prohlásil například v únoru místopředseda Mladých praktiků Vojtěch Mucha. Sdružení praktických lékařů dokonce hrozilo kvůli e-neschopence žalobou na ČSSZ.

Do toho však vstoupila znenadání v březnu pandemie onemocnění covid-19 a nouzový stav vyhlášený českou vládou. A ČSSZ umožnila, po dohodě s lékaři, využívat e-neschopenky i pro případy nařízené karantény. „Řekli jsme si, že prokážeme dobrou vůli a budeme dělat vše pro to, abychom pacienta i systém krizí provedli, ale tím neříkáme, že jsme spokojení. Během pandemie se totiž jasně projevilo to, před čím jsme varovali,“ tvrdí Cyril Mucha.

Jde například o povinnost tisknout tzv. průkaz práce neschopného, kam se mají ručně zaznamenávat kontroly, které se však zároveň zavádějí i do systému. „Pandemie ukázala, že tento díl neschopenky, který tiskneme a který nyní zůstává u nás v ordinacích, protože pacienti si jej samozřejmě během karantény nevyzvedávají, je naprosto zbytnou záležitostí,“ potvrzuje slova svého kolegy Petr Šonka a dodává: „Je to jednoznačná ukázka toho, že neschopenka může být zcela elektronická a není třeba jednu její část nadále tisknout.“ Jedinou výjimku tvoří podle předsedy Sdružení praktických lékařů pendleři, kteří musejí zahraničním zaměstnavatelům pracovní neschopnost doložit papírovým způsobem.

Za další z problémů elektronické neschopenky lékaři označovali předávání pacienta od praktického lékaře ke specialistovi nebo naopak. Zpracování nově vystavené neschopenky podle nich trvalo řadu hodin, po tuto dobu s ní není možné pracovat a pacienti zůstávají ve „vzduchoprázdnu“. Podle Cyrila Muchy se tento problém stále nepodařilo uspokojivě vyřešit, jen během pandemie trochu zmizel z očí. „V době karantény neschopenky stejně ve většině případů psali v dobré víře praktici, protože specialisté neordinovali nebo se nedostali k systému.  Předávání se řešilo v menší míře jen při hospitalizacích,“ popisuje Mucha.

Podle něj ale především přetrvává hlavní problém spojený s elektronickými neschopenkami – zabírají příliš mnoho času na úkor vlastní práce lékaře. „V době pandemie se to ukázalo v syrové podobě. Neschopenkami jsme někdy trávili až třetinu pracovní doby. Je nesmysl tvrdit, že to zabere třeba jen tři minuty,“ tvrdí lékař, podle něhož jsou komplikované především hraniční případy, kterých může být kolem deseti až patnácti procent. Ty totiž vyžadují často zdlouhavou komunikaci lékaře s ČSSZ, pacientem či mzdovou účetní zaměstnavatele, a to i přes veškerou snahu obou stran problém co nejdříve vyřešit. „Mnoho času zabírají například situace, kdy zaměstnavatel pacienta není v registru ČSSZ nebo kdy se jedná o netypického zaměstnavatele jako jsou bezpečnostní sbory, kam patří Vězeňská služba, Policie ČR i třeba BIS, kdy konkrétního zaměstnavatele vlastně ani nepoznáme,“ uvádí jako příklad Mucha.

Podobné to je i v případě, kdy pacient chce svou neschopenku, například po domluvě se zaměstnavatelem, stornovat, což systém neumožňuje. „I když ji ukončíme v ten samý den, kdy jsme ji vystavili, tak pacient už má jeden den pracovní neschopnosti. Máme pak kamsi volat a řešit to, ale na to nemáme jednoduše čas,“ říká Mucha, podle něhož má lékař především léčit a nikoli úřadovat. „Všechno má probíhat elektronicky, úředničina nemá zabírat čas zdravotního systému,“ dodává.

V této souvislosti Mucha také připomíná, proč lékaři požadovali za agendu neschopenek úhradu. „Teď se naplno ukázalo, kolik času tím trávíme, a je to čas, který sociální systém tomu zdravotnímu nerefunduje. Jako kdyby přišel někdo z dopravy a řekl: pacienti vám jezdí do ordinace vlakem, od teď budete dvě hodiny štípat lístky ve vlaku, ale kupte si na to kleštičky,“ zlobí se lékař. Vláda však již dříve jakoukoli formu úhrady odmítla s tím, že digitalizace lékařům zjednodušuje administrativu.

Lékaři každopádně počítají s tím, že se po skončení krize k jednání s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD) i ČSSZ o fungování systému elektronické neschopenky vrátí. „Domluvili jsme se s ČSSZ, že v době pandemie zakopeme válečné sekery a budeme využívat systém tak, jak je. Po skončení covidového šílenství to však chceme znovu řešit,“ dodává Cyril Mucha na závěr.

Helena Sedláčková

Text je převzat z portálu Zdravotnický deník, který je součástí vydavatelství Media Network, stejně jako Ekonomický deník.