Evropská unie slibuje svým občanům svobodný pohyb osob, kapitálu, zboží a služeb. Ale jednotlivé státy kladou na firmy různé požadavky, což brání malým a středním podnikům v zahraniční expanzi. Evropská komise proto navrhla elektronickou kartu služeb, kterou bychom získali v tuzemsku, abychom neztráceli čas a peníze formalitami, pokud chceme například koncesi pro německý trh. Čeští europoslanci však popisují odpor starých členských států.
“Vysoce kvalifikovaný” cizinec, například špičkový lékař může získat takzvanou “modrou kartu”, aby směl pracovat v Evropské unii. Ale navzdory společnému trhu a deklarovaným svobodám, překážky přetrvávají i mezi členskými státy EU. Proto existuje taky “profesní průkaz”, aby například česká zdravotní sestra, farmaceut, fyzioterapeut, realitní makléř nebo horský průvodce mohli jednodušeji prokázat svoji kvalifikaci v sousední zemi.
Jenomže Evropská komise zjistila, že zbytečným bariérám nadále čelí podnikatelé, kteří působí v terciárním sektoru. Totéž vlastně konstatovala už v minulém desetiletí, když Evropskému parlamentu a členským státům úspěšně navrhla směrnici 2006/123/ES, o službách na vnitřním trhu. Ale přesto nadále existují byrokratické překážky, které údajně brání perspektivním malým a středním podnikům, aby prorazily taky v sousedních státech: například zastaralá pravidla, vyhovující pouze vnitrostátnímu trhu.
Proto Komise navrhuje nové nařízení (“kterým se zavádí evropský elektronický průkaz služeb”) a taky směrnici (“o právním a operačním rámci pro evropský elektronický průkaz služeb”).
Vyřídit formality doma a podnikat v zahraničí
Návrh stojí na “elektronickém průkazu služeb”. Místo aby český obchodník nebo třeba architekt žádal o povolenku zahraniční úředníky, mohl by česky oslovit tuzemské kontaktní místo. Pokud splňuje podmínky, dostal by například koncesi nebo jinou potřebnou propustku, aby mohl vydělávat v konkrétním, jiném členském státě EU.
Komise předpokládá, že by takhle podnikatel ušetřil “až 50 %, či dokonce více” nákladů, které by jinak musel vynaložit na zahraniční formality. Elektronický průkaz neboli e-kartu navrhuje “v první fázi” pouze “na služby pro podniky a v odvětví stavebnictví”, ovšem jenom pokud dotyčné činnosti spadají pod směrnici 2006/123/ES. Hostitelským státům má zůstat pravomoc, aby mohly podle férových pravidel udělovat nebo odebírat příslušná povolení. Přesto však návrh naráží na odpor.
Spor mezi starými a novými členskými státy
Europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE) věří, že elektronická karta zlepší evropský trh ve prospěch tuzemských podniků. Ale popisuje pozůstatky železné opony: “Velké státy, jako třeba Německo, využívají administrativní překážky, aby omezily služby například z České republiky. E-kartou můžeme některé bariéry odstranit. Není však náhodou, že jsou proti především odborové centrály v největších zemích EU.”
Taky europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) kartu podporuje, aby český podnikatel mohl snáze expandovat do zahraničí. Ale stejně jako kolegyně z liberální frakce, vidí dva soupeřící názorové tábory: “Některé (staré) členské státy návrh nepochopily, nebo spíše pochopit nechtějí. Hovoří o sociálním dumpingu, ačkoli jde pouze o jednodušší administrativu. Návrh nijak nezasahuje do pravidel hostitelského státu, kterému naopak přiznává řadu záruk.” Přesto prý hrozí, že z konceptu bude vyškrtnuto stavebnictví.
Petr Woff
