Ministerstvo vnitra chce, aby datové schránky dále provozovala Česká pošta. Právníci však upozorňují na rizika spojená s veřejnou podporou.

Od roku 2009 bylo odesláno více než 420 milionů datových zpráv a informační systém datových schránek se stal jedním ze spolehlivých pilířů eGovernmentu. Takové tvrzení je napsáno hned na začátku materiálu vypracovaném ministerstvem vnitra, které je nyní v meziresortním připomínkovém řízení. Chovancovi podřízení v něm popisují, proč by datové schránky měla i nadále provozovat Česká pošta spolu se svými subdodavateli.

[mn_protected]

Zakázka by měla za 2,5 miliardy korun by měla být zadána v tzv. jednacím řízení bez uveřejnění na základě § 29 písm. q) zákona č. 134/2016 Sb., (zadavatel není povinen zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení, jde-li o veřejnou zakázku na služby zadávanou veřejným zadavatelem jinému veřejnému zadavateli nebo několika veřejným zadavatelům na základě výhradního práva přiznaného právním předpisem nebo uděleného na základě právního předpisu).

Mohlo by vás zajímat

„Ze zákona je správcem systému Ministerstvo vnitra a provozovatelem držitel poštovní licence, kterým je Česká pošta, s.p. Vzhledem k blížícímu se konci stávající smlouvy začne Ministerstvo vnitra jednat s provozovatelem systému o smlouvě na zajištění provozu informačního systému datových schránek na období dalších pěti let. Součástí zakázky budou i úpravy služeb a funkcionalit, které vycházejí z legislativních změn, aktuálních trendů v oblasti ICT služeb a požadavků na zajištění kybernetické bezpečnosti,“ uvádí se v materiálu pro ostatní ministerstva. Podle něj je předpokládaná hodnota veřejné zakázky 500 mil. Kč bez DPH ročně. Na období pěti let tedy tato hodnota činí 2,5 mld. Kč bez DPH. „Doba trvání smlouvy – 5 let – byla stanovena jako optimální s ohledem na to, že kratší doba by nebyla ekonomická s ohledem na nutné investice dodavatele. Závazek na delší dobu by však nebyl v souladu s pravidly veřejné podpory EU,“ uvádí úředníci.

Veřejná podpora České pošty ze strany Ministerstva vnitra ČR?

Právě poslední věta je, jak se zdá, zcela zásadní. Evropská unie totiž velmi bedlivě sleduje všechny případy, které „zavání“ veřejnou podporou jakéhokoliv subjektu a zvlášť bedlivě „rozpitvává“ ty, u nichž jde o velké sumy peněz, což případ datových schránek je. Vnitro si nechalo zpracovat právní analýzu od brněnské advokátní kanceláře MT Legal, ta ve svém materiálu velmi podrobně rozebírá právě znaky veřejné podpory.

 

Je nicméně nutno upozornit na podstatné riziko realizace zamýšleného opatření, které spočívá v případném budoucím rozhodnutí Evropské komise o protiprávní a neslučitelné podpoře pro ČP za provoz ISDS v období do roku 2016. V případě, kdy by byl ze strany Evropské komise vydán vůči ČP inkasní příkaz, nemohla by ČP obdržet novou veřejnou podporu do doby, než bude inkasní příkaz splněn a protiprávní podpora navrácena.

 „V rámci opatření lze usuzovat na naplnění všech znaků veřejné podpory dle čl. 107 odst. 1 SFEU, s výjimkou znaku zvýhodnění, který je závislý na konkrétních podmínkách, za nichž bude opatření realizováno. Opatření představuje zvýhodnění ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU v případě, že příjemce obdrží hospodářskou výhodu, kterou by neobdržel za běžných tržních podmínek, např.  snížení nákladů, které by za běžných okolností byly součástí jeho rozpočtu. Přitom není podstatný důvod ani cíl opatření, ale skutečné účinky tohoto opatření,“ upozorňují právníci ve své analýze s tím, že v případě provozu informačního systému datových schránek nelze naplnit kritéria subjektu v tržním hospodářství, neboť vnitro jako zadavatel nesleduje výhradně ekonomické zájmy, ale sleduje zájmy vztahující se k postavení orgánu veřejné moci, tj. především zajištění poskytování bezplatného provozu datových schránek a souvisejících služeb

Pro posouzení přímého zadání služeb provozování ISDS je tedy nutno přihlížet k závěrům SD EU vyjádřeným rozsudkem ve věci Altmark, který stanovil podmínky, za nichž kompenzace za poskytování služby obecného hospodářského zájmu (vyrovnávací platby) nepředstavuje zvýhodnění.

  1. Zaprvé, podnik-příjemce musí být skutečně pověřen plněním povinností veřejné služby a tyto povinnosti musí být jasně definovány.
  2. Zadruhé, parametry, na jejichž základě je vyrovnání vypočteno, musejí být předem stanoveny objektivním a transparentním způsobem, aby se zabránilo tomu, že toto vyrovnání přinese hospodářské zvýhodnění, jež může upřednostnit podnik-příjemce ve vztahu ke konkurenčním podnikům. … Vyrovnání poskytnuté členským státem za ztráty vzniklé podniku, aniž by byly předem stanoveny parametry takového vyrovnání, po jehož poskytnutí se ukáže, že provozování určitých služeb v rámci plnění povinností veřejné služby nebylo hospodářsky životaschopné, představuje finanční zásah spadající pod pojem státní podpora ve smyslu čl. (107 odst. 1 Smlouvy).
  3. Zatřetí, vyrovnání nemůže přesahovat meze toho, co je nezbytné k pokrytí všech nebo části nákladů vynaložených k plnění povinností veřejné služby se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností …
  4. Začtvrté, není-li výběr podniku, který má být pověřen plněním povinností veřejné služby, v konkrétním případě učiněn v rámci řízení o zadání veřejné zakázky umožňujícího vybrat zájemce schopného poskytovat tyto služby za nejmenších nákladů pro územně správní celek, musí být úroveň nutného vyrovnání určena na základě analýzy nákladů, které by průměrný podnik, správně řízený a přiměřeně vybavený dopravními prostředky k tornu, aby mohl uspokojit požadavky veřejné služby, vynaložil při plnění těchto povinností se zohledněním příjmů, které se k nim vztahují, jakož i zisku, který je přiměřený k plnění těchto povinností.

„Rozhodující je zejména 4. znak rozsudku Altmark, který vyžaduje, aby byl poskytovatel veřejné služby vybrán v rámci zadání veřejné zakázky. Vzhledem ke skutečnosti, že se dle informací poskytnutých Klientem předpokládá přímé zadání ČP, může toto udělení výhradního práva spojeného s ekonomickou hodnotou bez provedení zadávacího řízení představovat vzdání se veřejných prostředků a může dojít k poskytnutí výhody,neboť nelze zaručit, že služba bude poskytována za nejnižší náklady pro veřejný orgán,“ specifikuje riziko právní rozbor společnosti MT Legal.

Právní jistotu v oblasti veřejné podpory může poskytnout pouze Evropská komise v rámci oznámení notifikace.

Zvýhodnění by nicméně podle právníků bylo možno vyloučit v případě, kdy by vyrovnávací platba za služby ČP byla v souladu s rozsudkem Altmark stanovena na základě analýzy nákladů, které by na plnění závazku veřejné služby vynaložil průměrný, správně řízený a přiměřeně vybavený, se zohledněním příjmů a zisku.

„V případě, že přímé zadání subjektu ČP naplní veškeré znaky veřejné podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU, uplatní se obecný zákaz poskytování veřejné podpory a členský stát bude povinen podporu oznámit Evropské komisi v souladu s čl. 2 odst. 1 Nařízení Rady (EU) č. 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 SFEU. Současně nesmí členský stát oznámenou podporu poskytnout dříve, než Evropská komise přijme rozhodnutí schvalující tuto podporu,“ upozorňují právníci na situaci, která může nastat při řešení budoucí zakázky.

Upozorňují však na skutečnost, že ani již končící provoz datových schránek není „z obliga“. „Je nicméně nutno upozornit na podstatné riziko realizace zamýšleného opatření, které spočívá v případném budoucím rozhodnutí Evropské komise o protiprávní a neslučitelné podpoře pro ČP za provoz ISDS v období do roku 2016. V případě, kdy by byl ze strany Evropské komise vydán vůči ČP inkasní příkaz, nemohla by ČP obdržet novou veřejnou podporu do doby, než bude inkasní příkaz splněn a protiprávní podpora navrácena.“

„Výše uvedená povinnost pro oznámení veřejné podpory Evropské komisi by se nemusela uplatnit v případě, kdy by roční kompenzace pro Českou poštu byla nižší než 15 mil. EUR a současně by byly splněny všechny podmínky vyplývající z Rozhodnutí Komise ze dne 20.12. 2011 o použití čl. 106 odst. 2 SFEU na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (dále též „Rozhodnutí 2012/21/EU“),“ dodávají právníci. Jenže 500 milonů korun ročně, jak o nich pro provoz datových schránek uvažuje vnitro, je více, než 15 milionů EUR.

Jejich závěr tedy je, že právní jistotu v oblasti veřejné podpory může poskytnout pouze Evropská komise v rámci oznámení opatření (notifikace) dle Nařízení Rady (EU) č. 2015/1589.

[/mn_protected]

Jiří Reichl