„Vy víte, že nemám ve zvyku lakovat věci narůžovo. Určitě vás nepřekvapí, že ačkoliv jsem již podruhé předložila rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP, vím, že to nebude stačit. Dvě procenta nejsou strop, ale podlaha. A všichni víme, že nová americká administrativa bude velmi bedlivě a pečlivě sledovat země, které budou plnit či neplnit washingtonský závazek,“ prohlásila na zahájení velitelského shromáždění ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle návrhu státního rozpočtu pro příští rok by měl resort obrany hospodařit se 154, 4 miliardami korun, což je zhruba o 3, 2 miliardy více proti letošnímu rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6, 4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160, 8 miliard korun.
„Ukrajinci za více než tisíc dnů od chvíle, kdy byli brutálně napadeni, prokazují každý den nesmírnou odvahu a odhodlání pokračovat ve své obraně. A já jsem hrdá, že jim od první chvíle poskytujeme pomoc a podporu, ať už vojenskou nebo humanitární. Jestli chceme žít v budoucnu v míru, nemůžeme v těchto těžkých chvílích Ukrajinu opustit. Kdo jiný, než my, Češi, bychom měli velmi dobře chápat, že appeasement nefunguje a bezpečnost České republiky, našich spojenců i samotné Evropy je prostě nerozlučně spjata s výsledkem této války, která se odehrává jen stovky kilometrů od našich hranic. Je proto naším bytostným zájmem, aby se Ukrajina ubránila a ruskou agresi aby odrazila. Proto budeme v naší pomoci pokračovat, protože jsou to Ukrajinci, kteří nám kupují svou krví drahocenný čas, abychom se vzpamatovali z roků zdánlivého klidu, kdy naše obrana byla krátkozrace upozaďována, podceňována a kdy se naše rozpočty škrtaly,“ zahájila svůj projev ministryně obrany.
„To, že naše startovací pozice na resortu ministerstva obrany nebyla a není jednoduchá, je také fakt. A chtěla bych zde zmínit jednu věc a něco i naznačoval náčelník Generálního štábu. Obrana se stala vážně míněnou prioritou až díky panu premiérovi Fialovi a členům jeho kabinetu. Nikdo z nás však neumí zázraky a s dlouhodobě naakumulovaným vnitřním dluhem se na obraně budeme potýkat ještě hodně dlouho, přestože jsme se snažili zajistit stabilitu a jistotu alespoň základních prostředků v podobě garance dvou procent HDP. Za tu dobu, co jsem ve funkci ministryně obrany, jsem měla příležitost poznat, že opravdu řada z vás dělá maximum možného pro to, abychom některé procesy v našem resortu urychlili. Byť překonáváme celou řadu překážek, protože, opravdu, pokud chceme při výběrových řízeních zachovávat transparentnost, tak některé věci urychlovat podle našich představ, prostě nejde. Byť možná lidé zvenčí říkají, za humny je válka a vy se tady trápíte s nějakými procesy, které běžné občany nezajímají,“ uvedla Černochová.
Mohlo by vás zajímat
„Vy víte, že nemám ve zvyku lakovat věci narůžovo. Určitě vás nepřekvapí, že ačkoliv jsem již podruhé předložila rozpočet na obranu ve výši dvou procent HDP, vím, že to nebude stačit. Dvě procenta nejsou strop, ale podlaha. A všichni víme, že nová americká administrativa bude velmi bedlivě a pečlivě sledovat země, které budou plnit či neplnit washingtonský závazek,“ prohlásila na zahájení velitelského shromáždění Černochová.
Deficit 600 miliard
Náčelník Generálního štábu Karel Řehka Černochovou doplnil, že už dnes nejsou dvě procenta konečnou částkou, podle něj potřeba ptát se na schopnosti české armády. Připomněl, že už na summitu NATO ve Vilniusu jasně zaznělo, že procenta HDP do obranného rozpočtu jsou podlaha.
„Válka na Ukrajině je varovným signálem pro všechny z nás. Vidíme na vlastní oči, jak důležitá je vlastní obranyschopnost a odolnost. Vojáci i civilisté na Ukrajině denně čelí tvrdé realitě, kterou si neumíme představit – a přesto vzdorují a bojují. Je načase, abychom sami čelili otázce: jak jsme odolní a jaká je naše strategická zranitelnost? Jako voják se musím ptát: Máme dostatečné zásoby, skladovací prostory, máme zajištěny dodavatelské řetězce, na které se můžeme spolehnout v krizových situacích? Pokud ne, pak jsme na potenciální krize připraveni jen napůl,“ navázal na Černochovou Řehka.
Podle něj musí mít Česká republiky také jasno ve financování obrany státu. „Letos pracujeme s dvěma procenty HDP na obranu. Deficit ale máme přes 600 miliard. Nemáme splněné staré domácí úkoly a už před námi stojí nové. Minulost v podceňování obrany nás teď všechny doběhla. Osmnáct let podfinancování nedoženeme tím, že jeden rok vydáme dvě procenta. To je zřejmé! Na druhou stranu bych tady chtěl říct, a chtěl bych to zdůraznit, že my vojáci ve velení armády, i já osobně, si velmi dobře uvědomujeme ten velký nárůst, který máme ve zdrojích, a to co se udělalo a ten trend v růstu obranných výdajů. Já sám to vnímám velmi pozitivně a myslím si, tady je třeba ocenit veškeré snažení naší vlády s podporou téměř celého politického spektra. Naše technologická zaostalost a vnitřní dluh jsou enormní. Pokud do obrany nebudeme investovat dostatečně, hazardujeme s naší vlastní bezpečností a riskujeme, že nás spojenci budou vnímat jako slabý článek řetězu a že reálně budeme slabým článkem řetězu. Nové požadavky na schopnosti budou enormně finančně náročné, a to jsme ještě nesplnili staré, a ty také nikam nezmizí,“ prohlásil Karel Řehka.
Nejsou lidi!
Ten otevřel druhé klíčové téma, malý zájem o službu v armádě. „To ve skutečnosti nejdůležitější jsou lidé. V ideálním světě máme personálně naplněnou armádu a vyřešenou tvorbu záloh. Jasně, nežijeme v ideálním světě. Ale jak daleko jsme od takového cíle? To je patrné z čísel, která jsem zmínil v úvodu svého vystoupení. Nemáme dost vojáků z povolání. To je problém. Nemáme dost vojáků v aktivní záloze. Taky problém. Snižuje se povinná záloha. Další problém. Ano, vedle modernizace je klíčovým bodem našeho úsilí nábor a rozvoj personálu. Jak dlouho už si to říkáme? Dlouho! Zlepšilo se to? Ne!“ pokračoval Řehka.
Přitom v každém strategickém dokumentu má armáda podle něj napsáno, že lidé jsou na prvním místě, ale realita tomu neodpovídá. „Podívejme se pravdě do očí. Tento problém už má strategický rozměr. Podle oficiálních údajů od personalistů máme ročně zhruba sedm tisíc zájemců o službu. Nabíráme ale jen zlomek z nich. V realitě je proces náboru zoufale pomalý a odrazující. Samozřejmě se snažíme o dílčí změny, některé se i povedly. Jaký je ale výsledek? Náborem sotva pokrýváme odchody. A v tomto roce je možná ani nepokryjeme. V ideálním světě bychom zvládli rekrutaci za třicet nebo šedesát dní, měli naplněné stavy a efektivně fungující zálohy. Namísto toho trvá nábor až osm měsíců a naše armáda má nedostatek profesionálních vojáků i vojáků v aktivní záloze,“ posteskl si náčelník Generálního štábu.
V této oblasti armáda pode něj koncepčně totálně zaspala. „Jak dlouho trvá proces náboru v civilních firmách? Řádově týdny. Ne měsíce. Musíme se poučit a přizpůsobit současným trendům. A pokud se nám přihlásí v jednom roce 3000 zájemců, musíme je umět přijmout. Pokud se jich přihlásí 4000, musíme je umět přijmout taky. Není žádným tajemstvím, že naplněnost některých útvarů je kritická, což má vliv na jejich bojeschopnost. To je strategický problém, který se nás týká tady a teď,“ podotkl.
Nechá proto vypracovat návrh „Akčního plánu náboru a stabilizace personálu“ formou vojenského doporučení, který navrhne konkrétní opatření v čase a na různých úrovních. Služba v armádě musí být podle Řehky atraktivní a na trhu práce konkurenceschopná. „Pokud máme investovat více peněz do lidí na úkor modernizace, budiž. Teď totiž nezadržitelně směřujeme ke stavu, kdy budeme mít novou techniku, ale nebude ji mít kdo obsluhovat. Armáda přestává být na trhu práce konkurenceschopná a začíná to být strategický a velmi urgentní problém,“ varoval Řehka.
Na výsluhy nesáhneme!
Personální deficit akcentovala i ministryně obrany. „Bez lidí je sebemodernější technika úplně k ničemu. Lepší pracovní podmínky, digitalizace, odstraňování byrokracie, zavádění nových technologií pro usnadnění práce, jako je například umělá inteligence a další přelomové technologie, jsou obrovské výzvy, které jsou srovnatelné, ne-li možná složitější, než pořizování toho železa a rozhodně se nejedná o krátkodobý problém, který se vyřeší nějakou změnou legislativy, vnitřními předpisy a rozkazy. Nepeněžní motivace, práce velitelů, prostředí na útvarech, kvalitní a dlouhodobá personální politika s lidmi, stabilizace a obecně vidina hmatatelného zlepšení pracovního prostředí, to je to, v čem ještě máme opravdu velké rezervy. Nikdo z nás si nemůže myslet, že peníze vyřeší vše a budou hlavním motorem a motivací lidí pracovat v armádě. V prostředí, kde je hlavním úkolem obrana demokracie, ochrana hodnot, na kterých byla vybudována, a kde není vlastenectví vyprázdněným pojmem, ale jsou za ním reálné činy a mentální nastavení. Kde není přísaha znevažována, ale ctěna,“ řekla Černochová.
V posledních dvou letech se podle ní resortu podařilo prosadit celou řadu legislativních změn a přijmout interní opatření, která přispívají k získání nového personálu pro ozbrojené síly.
„Ať již šlo o posílení kapacit pro nábor, zlepšování procesů, rušení zbytečných překážek, vybudování Virtuálního náborového střediska nebo změny některých procesů uvnitř ozbrojených sil, které mají přispět k udržení personálu. Přesto se opravdu dlouhodobě potýkáme s nedostatkem lidí. Máme nedostatek lékařů, odborníků v oblasti informačních technologií, ale i na základních funkcích jako je řidič, kuchař, elektrikář, mechanik. Víme, že přicházíme o zkušené lidi, kdy odchází ze služebního poměru více vojáků na základě vlastní demotivace, než na základě rozhodnutí nadřízených. To vše se opravdu negativně projevuje i na nezbytném doplňování zálohy. Hovořil zde o tom před chvílí náčelník Generálního štábu. Je zjevné, že bez úpravy podmínek pro nábor do ozbrojených sil a úpravy podmínek služby vojáků a jejich stabilizace, je ohrožena probíhající modernizace armády. Je proto nezbytné přijmout další legislativní úpravu, které se každý můj předchůdce obával jak čert kříže. Úpravou zákona o vojácích z povolání, která je v současnosti již v připomínkovém řízení a brzy se dostane k projednání vládou, chceme upravit podmínky pro povolání do služebního poměru vojáka z povolání, zjednodušit proces náboru, odstranit řadu přežitých byrokratických postupů a posílit nástroje, které napomohou k udržení vojáků v armádě. Není to přeci jenom o tom, získávat nové lidi, ale je to i o tom, stávající schopné lidi udržet,“ pokračovala ministryně obrany.
Návrh tak podle ní obsahuje nejen navýšení náborového příspěvku a jeho jednorázové vyplacení, ale i navýšení různých benefitů pro sloužící vojáky, ať jde o stabilizační příspěvek, příspěvek na bydlení nebo příspěvek za službu v zahraničí a mnohé další pozitivní změny.
„Z druhé strany platí to, že návrh se nijak netýká výsluhových nároků, o kterých stále kolují mýty o tom, že bychom je chtěli krátit. Nechtěli, máte moje slovo. Opakovaně jsem řekla a zde chci opravdu potvrdit, že pakliže by někdo v průběhu legislativního procesu chtěl na výsluhy sahat, novelu zákona 221 stáhnu z projednávání. Je to mé právo jako navrhovatele a jsem připravena to udělat. Jednala jsem samozřejmě o změnách nejen v rámci naší koalice, ale i se zástupci opozice. Takže předpokládám, že snaha nás všech bude v tomto ohledu opravdu shodná a všem nám bude záležet na tom, aby konečně armáda plnila své náborové cíle a přece víme, že bez změny 2se prostě nehneme z místa,“ varovala.
Pozitivním krokem ve prospěch stabilizace personálu je podle ní valorizace služebních tarifů, která je plánována od 1. ledna 2025: „Vy víte, že jsem o tom zatím nemluvila, protože jsem nechtěla, abychom se dostávali do soupeření s příslušníky bezpečnostních sborů. Myslím si, že ani oni si nezaslouží, aby někdo porovnával jejich benefity s vámi, vojáky. Prostě jak bezpečnostní sbory, tak vy jako ozbrojené síly celkově sloužíte České republice, sloužíte občanům České republiky a tady si myslím, že opravdu ta valorizace je nezbytným krokem pro udržení této stabilizace. Valorizace služebních tarifů, která je plánována od 1. ledna 2025 a to v jednotné výši 1 500 korun pro vojenské hodnosti od svobodníka až po armádního generála. Služební tarify pro vojíny a vojáky v hodnostním sboru čekatelů (vojín až nadrotmistr), tedy pro ty, kteří se připravují na službu studiem nebo výcvikem, pak vzrostou od příštího roku v souvislosti s růstem minimální mzdy o 1 900 až 2 310 korun. Většině vojáků z povolání se současně s valorizací služebních tarifů a následně od 1. dubna 2025 na základě služebního hodnocení za rok 2024 navíc zvýší výkonnostní příplatek.“
Služební tarify vojáků z povolání tak podle Černochové vzrostou ve shodné výši a se stejnou účinností jako základní tarify příslušníků bezpečnostních sborů, které jsem zmiňovala, přičemž u státních zaměstnanců se předpokládá zvýšení platových tarifů o 1400 Kč, protože ani bez nich se neobejdeme. A vy víte, že čím víc vojáků v budoucnu budeme mít, tím budeme potřebovat i víc lidí, kteří budou zajišťovat těmto vojákům servis. Se státním tajemníkem Vančurou jsme se dohodli, že zvýšení platových tarifů i u těchto státních zaměstnanců, je nevyhnutelné a bude to o 1 400 korun.
Jan Hrbáček
