Evropská komise zahájila antimonopolní šetření s americkou nadnárodní společností Mondelēz, výrobcem oblíbené čokolády Milka nebo sušenek a oplatek Opavia. Porušení unijních pravidel hospodářské soutěže se měla firma dopustit tím, že aktivně prostřednictvím smluv bránila obchodování se svými výrobky mezi zeměmi Evropské unie. Evropští spotřebitelé tak podle Komise za její výrobky platí v některých zemích více, než pokud by firma pravidla dodržovala.
Evropská komise zahájila antimonopolní vyšetřování americké nadnárodní společnosti Mondelēz. Do portfolia tohoto předního světového výrobce cukrovinek patří známé značky jako Milka, Oreo, Toblerone, TUC, Halls nebo v Česku oblíbené Figaro či Opavia. V Evropské unii se řadí mezi vůbec největší potravinářské firmy, objem jejích tržeb v EU dosahuje desítek miliard eur ročně.
Bruselští regulátoři společnost podezřívají z porušení unijních pravidel hospodářské soutěže. Konkrétně z toho, že aktivně prostřednictvím smluv bránila obchodování se svými výrobky mezi různými zeměmi EU. Obchodníci tak nemohli pro své prodejny nakupovat zboží v jiných zemích vnitřního trhu EU, kde lze stejný produkt pořídit levněji. Zákaz paralelního obchodování vede k izolaci národního trhu, tvrdí Komise, a to poškozuje spotřebitele, protože nakupuje za vyšší ceny a má menší možnost výběru.
Nic výjimečného
Vytváření tzv. územních překážek obchodu je v rámci antimonopolních pravidel Evropské unie zakázanou praktikou, nicméně, jak ukázala zpráva, kterou Evropská komise zveřejnila před třemi měsíci, nikoli výjimečnou. Podle této analýzy celá polovina evropských prodejců rychloobrátkového zboží jako jsou netrvanlivé potraviny, nealkoholické nápoje či drogerie někdy zažila výrobce či dodavatele, kteří jim bránili nakupovat jeho zboží v jiné zemi EU. Problém se týká především nadnárodních obchodních řetězců, které působí, a mohou tedy i nakupovat, ve více státech EU.
Autoři studie tehdy porovnávali oficiální statistická data a hovořili s obchodníky, dodavateli a výrobci. Součástí byly i nákupy vybraných kategorií výrobků v příhraničních regionech a porovnání jejich cen v různých zemích. Vedle smluvních ustanovení zakazujícími paralelní obchod mají někteří výrobci komplikovat levnější nákup v jiné zemi třeba odlišným balením nebo jazykovou mutací výrobku, složením či množstevními limity.
Studie odhadla, že díky těmto praktikám zákazníci zaplatili u pokladny až o 3,5 procenta, resp. o celkově zhruba 14,1 miliardy eur více (asi 380 miliardy korun), než kdyby konkurenční trh skutečně fungoval.
Dvakrát dražší Milka
A právě omezování přeshraničního obchodu, i když třeba za určitou kompenzaci (finanční či jinou), odmítání dodávek některým prodejcům, určování množstevních limitů či omezování jazykových mutací na balení se měla podle Evropské komise dopustit i Mondelēz.
„O oznámení Evropské komise, že zahájila formální vyšetřování společnosti Mondelēz International v souvislosti přeshraničními dodávkami produktů v rámci evropského hospodářského prostoru, jsme informováni. Evropské komisi poskytneme plnou součinnost,“ reagovala stručně tisková mluvčí Mondelēz ČR Gabriela Bechynská na žádost Ekonomického deníku o podrobnější vyjádření k případu. Nutno podotknout, že potravináři obecně obviňování ze záměrného omezování přeshraničního obchodu odmítají.
Z podrobností k případu zveřejněných minulý týden vyplývá, že Komise podezřívá firmu z umělého rozdělování unijního trhu do segmentů, v nichž jedině lze nakupovat její výrobky. Konkrétně pak vyšetřuje podezření na tyto praktiky při prodeji čokolády v Belgii a Bulharsku.
K zahájení šetření Komise mimo jiné vedly i výsledky neohlášených kontrol, které její úředníci provedli ve firmě vloni v listopadu. Na neobvyklé rozdíly v cenách například tabulky čokolády Milka v různých zemích EU upozornila i již zmíněná listopadová zpráva. Nejlevněji se v době studie dala koupit v Rumunsku, nejdráže, za téměř dvojnásobnou cenu (tj. 193 procent rumunské ceny), v Portugalsku. V České republice pak milovníci Milky za jednu tabulku zaplatí zhruba o polovinu více než v Rumunsku. Mimochodem, podle této zprávy jsou nejvyšší ceny potravin v Dánsku a nejnižší právě v Rumunsku nebo Francii.
„Společnosti si mohou pro své výrobky na různých trzích libovolně stanovovat různé ceny. Ty, které zaujímají dominantní pozici, si ji však nesmí chránit tím, že budou jednostranně prostřednictvím smluv bránit svým partnerům v paralelním obchodu s jejich produkty,“ napsala Ekonomickému deníku mluvčí Evropské komise Maria Tsoni.
Anheuser-Busch dostal za nekalé praktiky pokutu 200 milionů eur
„Teritoriální omezení obchodu výrobci praktikují na řadě trhů, někdy za účelem získání vyšší ceny za své potraviny a někdy za účelem prodeje horší varianty dané potraviny (tzv. dvojí kvalita potravin),“ konstatuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezident evropského sdružení EuroCommerce Tomáš Prouza.
„Jsem rád, že Evropská komise bere toto porušování jednotného evropského trhu vážně a nebojí se zasáhnout i proti těm největším potravinářům. Po pokutě pivovaru Anheuser-Busch jde o další velkou firmu, kterou Komise šetří,“ připomíná Prouza případ největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev. Tomu Evropská komise loni uložila pokutu 200 milionů eur (zhruba 5,4 miliardy korun) za zneužití dominantního postavení na belgickém trhu piva. Firma podle tehdejších zjištění bránila belgickým obchodníkům nakupovat svou nejpopulárnější značku piva Jupiler levněji v Nizozemsku. Stejně tak omezovala prodej některých svých značek nizozemským obchodníkům, u nichž existovala možnost, že by její výrobky mohli dodávat na belgický trh.
Kvóty na české potraviny jsou také překážkou obchodu v rámci EU
Podle Prouzy se s podobnými praktikami potkávají i prodejci v Česku. Hlavně se to týká, jak již bylo zmíněno, nadnárodních obchodních řetězců. Jde především o relativně malé skupiny prémiových výrobků, které chtějí prodejci v nabídce mít, protože jsou mezi zákazníky oblíbené – například v případě kávy převládají v nákupních košících českých spotřebitelů ze tří čtvrtin výrobky tří nadnárodních firem Nestlé, Jacobs a Tchibo.
Unijní antimonopolní šetření proti potravinářskému gigantu nabývá na aktuálností v domácím kontextu současné debaty o kvótách na prodej českých potravin v obchodech. Návrh na jejich zakotvení v české legislativě má totiž podobnou filozofii jako popisované nekalé praktiky. Uměle vytváří překážku obchodování s potravinami v rámci jednotného vnitřního EU. A takové překážky, jak tvrdí nejen Komise, vedou k vyšším cenám a menšímu výběru pro zákazníka. Není divu, že proti přijetí kvót silně protestují nejen čeští obchodníci, ale i jiné státy EU a samotná Evropská komise.
Helena Sedláčková
