Krajský úřad Olomouckého kraje vydal nesouhlasné stanovisko ke stavbě dvou větrných elektráren u Potštátu. Důvodem je hrozící negativní dopad na život obyvatel v této lokalitě, kde již několik větrných elektráren stojí. Výstavba dalších by přinesla nárůst počtu osob zatížených hlukem z provozu elektráren.
Jedná se o projekt označovaný jako Potštát – Lipná III, za kterým stála firma Roteko Invest. Měl zahrnovat dvě větrné elektrárny typu Vestas V110 o výšce 150 metrů a o výkonu 2,2 megawattu. Podle oznámení na portálu EIA trval proces posuzování vlivu stavby na životní prostředí skoro dva roky. Skončil s negativním verdiktem, který je v praxi poměrně vzácný.
Jak krajský úřad uvedl ve svém rozhodnutí, větrníky by stály 556 metrů od nejbližších domů. Záměr tedy nedodržel odstupové vzdálenosti doporučované v územní studii „Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje“. Jako problematický byl vyhodnocen také dopad na krajinný ráz. Se záměrem nesouhlasilo ze stejného důvodu ani vedení města Potštát a obyvatelé osady Lipná.
Na Karlovarsku to dopadlo lépe
Jiný projekt na stavbu větrných elektráren naopak procesem EIA prošel úspěšně. Krajský úřad Karlovarského kraje na konci ledna schválil záměr firmy Windenergie na stavbu dvou větrníků u obce Vrbice. Posuzování záměru nazvaného VTE Skřipová na krajském úřadě trvalo tři roky a čtyři měsíce (!). Mimo jiné kvůli tomu, že úředníci nebyli spokojeni s původní dokumentací k záměru a vyžádali si její přepracování.
Nakonec to dopadlo pro investora dobře. Úředníci ve svém rozhodnutí napsali, že dominantním zdrojem hluku v této oblasti je silný provoz na silnici I/6 z Prahy do Karlových Varů, ve kterém se hluk z větrných elektráren ztratí. Firma Windenergie počítá s pořízením strojů typu Enercon E138 (výkon turbíny 4,2 MW) nebo E147 (5 MW) o celkové výšce až 199 metrů.
Vlastníkem firmy Windenergie je německý Wintus, který už na českém trhu aktivně působí. Od roku 2010 firmy ze skupiny Wintus provozují čtyři větrníky u Jindřichovic na Sokolovsku (celkem 9,2 MW) a dva stroje u již zmíněné obce Vrbice (celkem 4,6 MW výkonu). Třetí větrník ve stejné lokalitě je ve teď výstavbě.
Pomalý nájezd, velký potenciál
Po letech útlumu nyní zájem o stavbu větrných elektráren rychle ožívá. Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa na konci ledna řekl, že do roku 2030 by v Česku mohlo vyrůst až 500 nových větrných turbín o celkovém výkonu až 1650 megawattů. Opatrnější odhad se objevuje v nedávno zveřejněném návrhu Státní energetické koncepce a Politiky ochrany klimatu, a sice 1200 megawattů nového výkonu do roku 2030.
Zájem je ještě vyšší, například společnost ČEZ Distribuce v loňském roce zaznamenala celkem 288 žádostí o připojení větrných elektráren s požadovaným výkonem až 4329 MW. Část z tohoto množství však mohou tvořit spekulativní blokace výkonu. Navíc, jak se ukázalo v minulých desetiletích, náročnými povolovacími procesy v Česku úspěšně projde jen zlomek plánovaných projektů.
Podle statistik na webu České společnosti pro větrnou energii jsou k dnešnímu dni na českém území v provozu větrníky o výkonu 352,8 MW. Mezi loni dokončené větrné elektrárny patří projekt Moravice – Melč II na Opavsku se čtyřmi turbínami o celkovém výkonu 9 MW. A také jedna elektrárna o výkonu 4,26 megawattu u Žipotína na Svitavsku, což je zatím nejvýkonnější větrná elektrárna na českém území.
David Tramba
