Jak má vypadat sociální pohřeb? Důstojně, s ohledem na místní tradice, ale bez květin. To alespoň říká zákon. Jak přesně ale mají obce postupovat, není ani navzdory nové právní úpravě z června letošního roku jasné. Změnit to má vyhláška, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj poslalo do meziresortního připomínkového řízení. Platit by mohla od října.
I ten kdo je pohřben na náklady obce má nárok na to jít do rakve upraven a ostříhán. I tyhle položky jsou totiž na seznamu nákladů, které obec může zaplatit za toho, kdo má být pohřben na její náklady. Vedle toho se smí na závěrečném účtu objevit třeba vložka do rakve, oblečení nebožtíka a to, co souvisí s převozem těla a jeho uložením do rakve nebo zpopelněním. Seznam všech položek budou muset obce využít, aby prokázaly cenu pohřbu, kterou pak budou chtít proplatit od MMR.
Podle zkušeností z předchozích let pošle MMR obcím za sociální pohřby ročně zhruba 10 milionů korun. Počet zesnulých, jejichž poslední věci musí vybavit příslušná radnice na státní náklady, přitom v poslední době roste.
„V posledních osmi letech vzrostl počet žádostí obcí o refundaci tzv. sociálních pohřbů více než desetkrát – z 98 v roce 2007 na 1096 v roce 2015,“ poznamenala k tomu ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Přehled čerpání rozpočtu MMR na úhrady účelně vynaložených nákladů za pohřbení nemajetných a opuštěných zemřelých v letech 2007-2015
Sociální pohřeb zaplatí radnice podle místa úmrtí, pokud se nenajde nikdo, kdo by se toho sám dobrovolně ujal. Cena se podle MMR většinou pohybuje od sedmi do dvanácti tisíc korun. Obec pak může peníze vymáhat po státu nebo po případných dědicích.
Vanda Kofroňová
