Významné daňové změny vznikají pokoutně a bez analýz. Člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek varuje, že ministři obcházejí legislativní pravidla a načítají klíčové návrhy přímo ve sněmovně, bez odborného posouzení dopadů.
Ekonom Libor Dušek během vystoupení na konferenci Právo a daně, kterou pořádaly zpravodajské portály Ekonomický deník a Česká justice, uvedl, že podle české legislativy má mít každý zákon či vyhláška s dopadem na občany a podniky zpracovanou studii dopadu (RIA). Ta je však podle Duška často jen povrchní, nebo zcela chybí.
Příkladem mohou být studie, které ministerstvo financí zpracovalo k fiskálním přínosům elektronické evidence tržeb. Za vlády Hnutí ANO v roce 2019 přínos odhadovalo na 12,7 miliardy korun. Po výměně vlády v roce 2022 to najednou bylo už jen 4,2 miliardy korun.
Bez připomínek
Nejhorší situace může nastat tam, kde ministerstva dopadové analýzy vůbec nezpracují. „Vůbec největší lapsus, který vede ke špatné daňové politice, je to, že se významné reformy předkládají jako poslanecké návrhy. Je to taktika, která obchází legislativní pravidla vlády a kolečka připomínkových řízení,“ řekl Libor Dušek.
Podobně se vyjádřila také další účastnice konference, prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. Citlivé novely daňových zákonů by měly projít celým legislativní procesem, kde jsou podrobeny důkladnému zkoumání a připomínkování. „A pak tam ze strany přiletí nějaký pozměňovací návrh a můžete se jenom dohadovat, jak se tam to opatření dostalo. V poslední době je těch případů přehršel, ale nevinila bych z toho jen současnou politickou reprezentaci,“ dodala šéfka Komory daňových poradců.
Konkrétním případem může být aktuální návrh ministra financí Zbyňka Stanjury a poslance Jiřího Havránka (oba ODS) na opětovné zavedení výjimky na zdanění kapitálových zisků nad 40 milionů korun. „Zdůvodnění mělo jeden a půl stránky. Není tam ani náznak čísla o rozpočtových dopadech,“ dodal Libor Dušek.
Mohlo by vás zajímat
Podobné případy se odehrály i za minulé vlády. Dušek připomněl, že známý daňový balíček obsahující zrušení superhrubé mzdy a nižší zdanění zaměstnanců předložil v prosinci 2020 premiér Andrej Babiš (ANO) jako poslanec ve sněmovně. Dopad na státní rozpočet, odhadovaný na minus 100 miliard korun na příjmové straně, tehdy nikdo z politiků moc neřešil.
Mít tak přístup k datům
Kvalitu legislativního procesu by podle Libora Duška zvýšila také lepší přístupnost anonymizovaných dat z daňových přiznání či hlášení k sociálnímu pojistnému. „Přístup k datům by pomohl jak samotným ministerstvům, tak výzkumníkům. Ministerstvo financí musí mít pořádný, velký analytický útvar, který dnes nemá. Je absurdní, že stát vyživuje sedm výzkumných ústavů v sektoru zemědělství a dalších 13 ústavů podporuje dotacemi. Na výzkum daní, které se týkají úplně celé ekonomiky, nemáme takový ústav ani jeden,“ upozornil Dušek.
Chybějící analytickou práci státních úředníků v oblasti daní musejí podle Duška suplovat nadšenci z institucí, jako je CERGE-EI nebo PAQ Research. „Netvrdím, že posílení analýz dat je nějaký všelék, ale je to něco, co pomůže. Aspoň by se lépe hledala shoda na faktech a pomohlo by to osekat některé extrémní postoje,“ doplnil Libor Dušek.
Datové analýzy mohou odpovědět třeba na otázku, jak moc máme v Česku progresivní zdanění příjmů. Tři roky stará studie, na které se Dušek podílel, ukázala, že míra zdanění zaměstnanců je podobná bez ohledu na výši příjmu. Podíl příjmových skupin na hrubých příjmech totiž téměř přesně kopíruje podíly těchto skupin na zaplacené dani z příjmu a na zdravotním a sociálním pojištění. „Jedním z důvodů je i to, že odpočty úroků hypoték a další odpočty využívají hlavně vysokopříjmové skupiny zaměstnanců,“ vysvětluje Dušek.
Libor Dušek na konferenci vystupoval jako odborník, ale jak sám přiznal, zcela apolitickou osobou není. Vede expertní tým Pirátské strany pro oblast financí a za zmíněnou stranu kandiduje v říjnových volbách do sněmovny.
Spíš kladný postoj k EET
Během panelové debaty přišlo opět na program konference Právo a daně již zmíněné téma elektronické evidence tržeb. Libor Dušek považuje za promarněnou příležitost, že EET sloužilo pouze k výběru daní a nikoli jako zdroj cenných analytických informací. „Například v době nástupu epidemie koronaviru by se hodilo mít EET jako určitý tep ekonomiky s informacemi po sektorech, regionech a tak dále. Získané údaje jsme mohli využít i k výplatě podpory podnikatelům, protože bychom věděli, jaké měli tržby před covidem a během epidemie,“ řekl Dušek.
Stínový premiér a místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) považuje z dnešního pohledu za chybu, že minulá vláda, ve které byl ministrem průmyslu a obchodu, systém EET v roce 2020 pozastavila. Následně se téma stalo předmětem politického boje. Koalice SPOLU prohlásila zrušení EET za svou prioritu a po vyhraných volbách na podzim roku 2021 prosadila úplné zrušení této evidence. Hnutí ANO chce – v případě že říjnové volby vyhraje – systém EET znovu spustit.
Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč uvedl, že zrušení EET považuje za chybu. „Je škoda, že nenaběhly další etapy. Hospodářský dopad i dopad na podnikatelský sektor tam evidentně je a sektor pohostinství je toho jasným důkazem. Neříkám, že všichni podnikatelé šmelí a krátí daně, ale ten efekt, minimálně psychologický, tam prostě podle mě je,“ prohlásil Radim Boháč.
Prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová považuje za největší problém z pohledu podnikatelů to, že se situace pořád mění. Tedy že jedna vláda EET zavede a druhá jej zruší. Podobně se vyjádřila také ekonomka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner Česká republika.
