Poslanecká sněmovna tento týden poslala dál novelu zákona, která vypadá na první pohled nudně, ale přitom může zásadním způsobem zajistit finanční stabilitu státních podniků. Jde o navýšení kmenového jmění z vlastních zdrojů v naléhavých případech, které dosud nebylo, na rozdíl od státních akciovek, možné. Zákon prošel v týdnu první čtením v Poslanecké sněmovně, jeho garantem se stal hospodářský výbor. Státních podniků je kolem šedesátky, namátkou například Česká pošta, pivovar Budvar či vojenský opravárenský závod VOP CZ. Navrhovaný institut je koncipován spíše jako výjimečný, pro krizové situace.
„Smyslem této novely je umožnit státu, aby v případě naléhavé potřeby mohl navýšit kmenové jmění státních podniků z vlastních zdrojů a zajistit tak jejich finanční stabilitu a další chod. Státních podniků existuje v současné době v Česku zhruba 60. Podle platné legislativy může stát navyšovat kmenové jmění státních podniků jenom o takový majetek, který podnik v průběhu provozování své podnikatelské činnosti nabyl. U akciových společností v majetku státu toto ustanovení neplatí,“ upozornil zákonodárce ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.
„Aktuálnost této novely, této nové právní úpravy vyplývá z potřeby státu reagovat na současnou složitou hospodářskou a bezpečnostní situaci. Stát potřebuje mít k dispozici takové nástroje, jak kapitálově posílit státní podniky zajišťující bezpečnostní zájmy státu, anebo důležité veřejné potřeby. Takovou veřejnou potřebou je například služba České pošty, jejíž situace se stala impulsem pro tuto novelizaci zákona o státním podniku. Je evidentní, že stát potřebuje, aby se z důvodu postupující digitalizace Česká pošta stala primárním kontaktním místem mezi státem a občany, kteří nebudou schopni nebo ochotni přejít ve styku se státem na komunikaci digitální, a to v daleko širším spektru činností, než jaké od ní stát požaduje dnes,“ doplnil Dvořák.
Cílem navrhované novely je v kostce do zákona o státním podniku doplnit právní úpravu zvýšení kmenového jmění státního podniku ze strany jeho zakladatele, která dosud v předmětném zákoně chybí. Umožní se tak kapitálové posílení státního podniku pro účely například strategických projektů určených k plnění bezpečnostních zájmů státu nebo k zajištění důležitých veřejných potřeb.
„Zvýšení kmenového jmění může být též potřebné pro realizaci strategických výdajů nebo investic do vlastního výzkumu nebo výroby směřujících například ke snížení závislosti státních podniků na dodavatelích z třetích zemí s rizikovým bezpečnostním profilem. Praktické využití může nalézt i v případě potřeby poskytnout státnímu podniku finanční (kapitálovou) injekci, která by mu umožnila překonat krizové období či podstoupit potřebnou transformaci,“ stojí v předkládacím materiálu.
Zvýšení kmenového jmění v navrhované podobě bude možné provést z majetku státu (lze předpokládat, že v praxi se bude jednat především o majetek v podobě finančních prostředků), a to ve smyslu zákona rozšířením okruhu státního majetku, s nímž již má státní podnik právo hospodařit.
„V zájmu upřesnění okruhu použitelného majetku bude výslovně stanoveno, že k předmětnému zvýšení má být použit majetek, s nímž je příslušné hospodařit ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, který jménem státu vykonává funkci zakladatele,“ stojí dále ve vládních materiálech.
Dvě pojistky
Navrhovaný institut je koncipován spíše jako výjimečný, a proto jsou v předložené právní úpravě zabudována dvě omezení, resp. pojistky.
„První je stanovení okruhu důvodů, pro nějž je možné k takovému kroku vůbec přistoupit, a to v podobě naléhavých strategických, hospodářských, společenských, bezpečnostních nebo jiných zájmů státu. V tomto směru návrh navazuje na znění existujícího paragrafu zákona o státním podniku, který stanoví stejné podmínky pro zvýšení nebo snížení rozsahu určeného majetku,“ stojí ve vysvětlivkách k předloze.
Druhou pojistkou pak je to, že ke zvýšení kmenového jmění státního podniku tímto způsobem může zakladatel (ve smyslu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, který dle zákona o státním podniku jménem státu funkci zakladatele vykonává) přistoupit pouze po předchozím souhlasu vlády. Tím bude zajištěno, že postup zakladatele nebude vybočovat z celkové koncepce hospodářské politiky státu.
Vzhledem k významu státních podniků, z nichž řada plní klíčové úkoly při zajišťování podstatných funkcí státu, a s ohledem na současnou složitou hospodářskou i bezpečnostní situaci je žádoucí, aby stát měl k dispozici dostatečnou paletu nástrojů k případnému kapitálovému posílení státních podniků.
Potřeba mít možnost zvýšit kmenové jmění vyplynula i z aktuálních analýz řešení současné tíživé ekonomické situace státního podniku Česká pošta. Zvláště tento případ dodává předkládanému návrhu na urgentnosti. Byly zvažovány i další varianty opatření směřujících k řešení výše popsaného problému, avšak poskytnutí úvěru ze strany státu či poskytnutí ekvivalentu příplatku ve smyslu zákona o obchodních korporacích, byly shledány jako nedostačující, přičemž druhá uvedená by zřejmě též vyžadovala legislativní řešení.
Zda bude ke zvýšení kmenového jmění státních podniků přistoupeno, a u kterých státních podniků, bude záležet v každém jednotlivém případě na důsledném posouzení konkrétních podmínek. Proto návrh počítá i s rolí vlády, která by měla při udělování souhlasu se zvýšením kmenového jmění posoudit dopady takového postupu v celostátním kontextu.
Soulad s unijními pravidly a transparentnost vztahů
Navrhovaný zákon se dotýká zejména evropské úpravy požadavků na transparentnost vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky, neboť směrnice komise 2006/111/ES o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky a o finanční průhlednosti uvnitř jednotlivých podniků se dle svého ustanovení výslovně týká poskytování kapitálu veřejným podnikům, přičemž státní podnik dle českého práva splňuje definici veřejného podniku dle zmíněné směrnice.
Na postup, který novela umožňuje, se též budou vztahovat pravidla týkající se poskytování veřejné podpory a následujících Smlouvy o fungování Evropské unie a navazujících předpisů.
V konkrétním případě proto bude nutné vždy zajistit soulad s regulací poskytování veřejné podpory.
Smlouva o fungování Evropské unie zakazuje takové opatření ve smyslu veřejné podpory uskutečnit dříve, než je uvedeno do souladu s právem veřejné podpory, respektive než je schváleno Evropskou komisí.
Tento požadavek je znám jako „ustanovení o pozastavení“ a v případě, kdy právní akt upravující opatření veřejné podpory neobsahuje toto ustanovení, dochází k poskytnutí protiprávní podpory. Porušení tohoto ustanovení může vyvolat rovněž řízení před vnitrostátními soudy, jejichž úlohou je účinná právní ochrana práv třetích stran před porušením zákazu provádění veřejné podpory.
„To bude v praxi spočívat v notifikaci zvýšení kmenového jmění podle Smlouvy o fungování Evropské unie Evropské komisi, a to hned poté, co vláda schválí navržené zvýšení kmenového jmění, a zároveň předtím, než dojde k jeho realizaci. Notifikace nebude nutná v případech, kdy bude zvýšení kmenového jmění realizováno na základě některé z výjimek z notifikační povinnosti například v případě opatření de minimis, opatření na základě obecného nařízení o blokových výjimkách nebo v případě opatření v souladu s principem soukromého investora. Praktické využití možnosti zaváděné nynější novelou, tedy zvýšení kmenového jmění státního podniku z dalšího státního majetku v konkrétním případě, bude proto muset splňovat požadavky vyplývající ze zmíněných evropských předpisů.
Podpora de minimis je podporou, která sice není de iure veřejnou podporou (nesplňuje všechny čtyři prvky veřejné podpory – je poskytovaná ze státních prostředků a zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, ale vzhledem k její relativně nízké hodnotě stanovené Komisí nehrozí narušením hospodářské soutěže, a tak neovlivňuje obchod mezi členskými státy EU) a nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi.
Navrhovaná změna zákona o státním podniku sama o sobě není v rozporu se žádnými mezinárodně-smluvními závazky České republiky.
(hrb)
