Uzavřený důl Československé armády na Karvinsku jako jako kulturní památka? Proč ne. Správce důlního díla – státní podnik DIAMO – o tom začal jednat s krajem a památkáři. Důl se zprofanovaným stachanovským pojmenováním by podle všeho neměl být jediným, koho se bude památkové řízení dotýkat.

Důl byl totiž založen už v roce 1856 a to jako jámy Jindřich a Františka, což je dodnes uznáváno jako rok založení velkodolu s pozdním názvem ČSA. Název Důl Československé armády vznikl až k 31. prosinci 1951 sloučením dolů Jindřich, Františka a Hlubina a Jan Karel.

Do procesu likvidace černouhelných dolů v Moravskoslezském kraji, který zajišťuje státní podnik DIAMO, se nyní zapojili památkáři. Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě vypracovalo obsáhlé hodnocení dolů z hlediska památkové péče.

Na základě toho zástupci Národního památkového ústavu (NPÚ) a státního podniku DIAMO ve spolupráci s krajskou organizací MSID zahájili jednání o tom, které šachetní objekty by mohly být památkově chráněné a budou zachovány pro příští generace jako industriální dědictví. Hodnotný je právě už zmiňovaný například Důl ČSA.

„DIAMO si uvědomuje svou zodpovědnost vůči státu i regionu a důležitost brát ohled v rámci procesu likvidace jednotlivých areálů dolů na zachování historických hodnot. Udržovat památky však stojí miliony korun, a proto je důležité společně s odborníky najít řešení, které zohlední všechny podstatné aspekty. Věřím, že se nám to podaří, i díky tomu, že jednání s NPÚ začala už v době, kdy připravujeme první větší demolice nepotřebných objektů,“ uvedl ředitel DIAMO Ludvík Kašpar.

Mohlo by vás zajímat

Ukončení těžby na dolech na Karvinsku a rozhodnutí vlády o postupu útlumu černouhelného hornictví pod správou státního podniku DIAMO odstartovalo likvidační proces, který spočívá zjednodušeně v bezpečné likvidaci podzemí, likvidaci areálů, včetně nepotřebných objektů, sanačních a rekultivačních pracích a přípravě území na další využití v souladu s potřebami regionu.

Podle zkušeností z ostravských dolů je stanovení památkové ochrany vhodné řešit společně, koordinovaně a včas, aby nedošlo ke znehodnocení technicky, architektonicky či urbanisticky cenných objektů, které mají dokládat a připomínat průmyslovou historii regionu.

„Z našeho pohledu je důležité na Karvinsku zachovat areály a objekty ve výběru, kterým bude pokryta jejich typologická rozmanitost. Z tohoto důvodu provádělo v uplynulých měsících Metodické centrum průmyslového dědictví při NPÚ v Ostravě rozsáhlý terénní průzkum, který pasportizoval povrchové části těžebních areálů a jejich vybavení nejen z hlediska architektonické hodnoty, ale i významu pro dokumentaci technologického vývoje hornické činnosti a návazných procesů,“ uvedl Michal Zezula, ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě.

Na základě šetření a vyhodnocení památkový ústav navrhuje, aby zachování paměti pohornické krajiny a industriálního dědictví v karvinské části revíru bylo kromě stávajících kulturních památek (Důl Gabriela, Důl Barbora) založeno na zachování základních typů těžních věží jako symbolů v krajině a některých dalších objektů. Z historického, typologického a architektonického hlediska se jeví jako nejvýznamnější Důl ČSA, který je příkladem jednoho z prvních velkodolů s promyšleným konceptem návazných provozů.

Státní podnik DIAMO (závod DARKOV) už některé myšlenky zachování průmyslového dědictví zahrnul do tzv. master plánů, které nastínily vize možného budoucího využití jednotlivých areálů dolů. O konkrétních objektech a postupech budou památkáři a zástupci státního podniku DIAMO dále jednat ve spolupráci s krajem, resp. krajskou společností Moravskoslezské investice a development (MSID), která pracuje na koncepci oživení pohornické krajiny POHO2030.

Na prvním velkém společném jednání zástupců NPÚ, DIAMO a MSID památkáři také připomněli úvahy o možnosti zápisu některých důlních objektů nebo areálů do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Ostravští památkáři se přípravě potřebných materiálů věnovali už před lety, ale návrh se nepodařilo prosadit.

Zpět k dolu s komunistickým názvem ČSA. Těžba v jednotlivých lokalitách byla postupně utlumována (Hlubina – 1963, Františka – 1964, Jindřich – 1995) a využitelné části jejich důlních polí byly přičleňovány k dolu Jan Karel.

K 1. červenci 1995 byl k dolu ČSA připojen do té doby samostatný důl Doubrava.

Čtrnáctého listopadu 2014 došlo v dole k silnému otřesu, při kterém zemřeli 3 pracovníci, 9 bylo zraněných. Otřes byl tak silný, že byl zaznamenán i na okraji Ostravy.

K ukončení těžby došlo v únoru 2021.

Důlní pole se vyskytuje na katastrech obcí Karviná, Orlová, Doubrava a Dětmarovice a jeho plocha činí okolo 26 km².

Závody Jan Karel a Doubrava jsou propojeny chodbou, která bude po uzavření dolu Doubrava sloužit pro přepravu uhlí z této lokality na závod Jan Karel. Důl ČSA je producentem zejména kvalitního koksovatelného černého uhlí.

Současná těžba se odhaduje cca na 3 miliony tun ročně. Mocnosti uhlonosných slojí jsou řádově okolo 2–3 metrů. Důl zaměstnává cca 2 800 zaměstnanců, z toho asi 2000 pracuje pod zemí.

Mimo jiné se zde natáčela komunistická agitka Parta hic s Vladimírem Menšíkem, Vlastimilem Brodským, Josefem Kemrem, Josefem Dvořákem a dalšími.

(hrb)