Postaví se dva nové jaderné reaktory v elektrárně Dukovany nebo nepostaví? Zásadní projekt za více než 400 miliard se fatálně zasekl na předběžném opatření Krajského soudu v Brně. Co se teď bude nebo může dít?
Francouzská společnost EDF před nedávnem dočasně zablokovala podpis smlouvy mezi státem a jihokorejskou firmou KHNP na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech.
Možné scénáře vývoje
Elektrárna (EDU II) nyní může podat návrh na zrušení tohoto opatření. Dále pak může podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Délka řízení u tohoto soudu se ale pohybuje od několika měsíců až po dva roky. Což může způsobit obří problém.
Jak může do řízení zasáhnout Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a hrozí státu reálně náhrada škody?
Možné scénáře rozebírá Milan Kučera, partner advokátní kanceláře PORTOS – expert na veřejné zakázky.
Mohlo by vás zajímat
Jaké procesní možnosti má v tuto chvíli EDU II? Může požádat o odklad vykonatelnosti nebo jiná mimořádná opatření, aby bylo možné pokračovat v jednání o finální smlouvě?
Z povahy věci je odložení vykonatelnosti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, jímž bylo vydáno předběžné opatření, vyloučeno.
Tímto opatřením soud výslovně zajišťuje, že do rozhodnutí o správní žalobě nebude smlouva podepsána. EDU II ale může podat návrh na zrušení tohoto předběžného opatření přímo u krajského soudu.
Jak probíhá řízení o kasační stížnosti proti takovému rozhodnutí? Jsou stanoveny lhůty?
V řízení o kasační stížnosti (ta již byla EDU II podle informací Ekonomického deníku podána – pozn. d.) neexistují žádné závazné lhůty pro rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.
Délka řízení se běžně pohybuje od několika měsíců až po dva roky. Nicméně v případě takto závažné kauzy, která má zásadní dopad na veřejný zájem a národní energetiku, lze očekávat spíše rychlejší postup – v řádu několika měsíců.
Stát ani ministerstvo zasahovat přímo nemůžou
Jakou roli může v řízení hrát druhá strana – tedy stát nebo Úřad pro ochranu hospodářské soutěže?
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je přímým účastníkem řízení, ať už jde o správní žalobu nebo kasační stížnost. Má tedy plné procesní postavení, může se vyjadřovat k věci a navrhovat důkazy.
Vláda nebo ministerstvo průmyslu a obchodu mezi účastníky nepatří. Přesto se k věci mohou veřejně vyjadřovat a je možné, že antimonopolní úřad požádá o jejich stanovisko, které následně předloží jako součást své argumentace.
Může Nejvyšší správní soud předběžné opatření zrušit? A pokud ano, na základě čeho?
Ano, předběžné opatření může Nejvyšší správní soud zrušit.
Jednak kvůli procesním vadám, jednak pokud by bylo shledáno, že veřejný zájem na uzavření smlouvy s KHNP převažuje nad zájmem žalobce na jejím zablokování.
Jaké jsou možné scénáře dalšího vývoje? Může EDU II nebo stát žádat náhradu škody, pokud žaloba EDF neuspěje?
Teoreticky ano – pokud bude žaloba EDF zamítnuta, může to založit nárok na náhradu škody vůči žalobci. Muselo by ale být prokázáno, že škoda skutečně vznikla, jaká je její výše a že vznikla v přímé souvislosti s předběžným opatřením, resp. podanou žalobou. Takové řízení by ale pravděpodobně trvalo roky, a proto je reálné vymožení škody zatím spíš akademickou otázkou.
Jaké praktické dopady by mohlo mít několikaměsíční zdržení?
V případě zpoždění podpisu smlouvy s KHNP o několik měsíců by EDU II mohla utrpět škody ve výši stovek milionů korun.
Soudní systém však nezná žádné konkrétní mechanismy, které by umožnily urychlit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Je ale běžné, že u závažných kauz soud postupuje rychleji i bez zákonné lhůty.
