Nejvyšší správní soud vyhověl kasačním stížnostem společností Elektrárna Dukovany II a Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Zrušil napadené usnesení o nařízení předběžného opatření. Věc pak vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší správní soud (NSS) dospěl k opačnému závěru než krajský soud. Desátý senát Nejvyššího správního soudu konstatoval, že se žaloba předběžně jeví jako nedůvodná. Podle NSS krajský soud nepřezkoumatelně poměřil jednotlivé zájmy, neboť vůbec nepřihlédl k zájmům korejské společnosti KHNP. Také proto bylo namístě předběžné opatření zrušit.
Vráceno. Jiný názor než krajský soud
Při posouzení věci vyšel z právní úpravy v oblasti veřejných zakázek a související judikatury. Podle nich musí soud při rozhodování o návrhu na vydání předběžného opatření (mimo jiné) poměřit, zda veřejný zájem na plnění veřejné zakázky převažuje nad zájmem účastníka řízení na zabránění takovému plnění.
Přitom musí vzít v úvahu relevantní zájmy (nejen ty veřejné), které mohou být nařízením předběžného opatření negativně dotčeny. Při poměřování zájmů pak soud musí předběžně zvážit, nakolik je pravděpodobné, že žaloba bude úspěšná (důvodná).
Zrušení zákazu uzavřít smlouvu
Přestože NSS shledal poměření zájmů nepřezkoumatelným, vyjádřil se k dílčí úvaze krajského soudu o veřejném zájmu na včasném plnění zakázky a v této souvislosti i k otázce relevantních zájmů. Tato otázka je totiž důležitá. A krajský soud ji podle NSS vyhodnotil nesprávně.
NSS nesouhlasil s názorem krajského soudu, který pokládal za srovnatelný veřejný zájem na včasném uzavření smlouvy se zájmem na zabránění újmy hrozící žalobkyni i se zájmem na možnosti plného přezkumu postupu zadavatele (a ÚOHS). Desátý senát v rozsudku popsal, proč za výrazně důležitější považuje veřejný zájem na včasném uzavření smlouvy a započetí s plněním zakázky.
Mohlo by vás zajímat
Pro připomenutí: Brněnský krajský soud předběžným opatřením zablokoval podpis smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech mezi společností Elektrárna Dukovany II (EDU II) a korejskou KHNP. Učinil tak 6. května na návrh francouzské společnosti EDF, která v soutěži na stavbu nových jaderných bloků neuspěla. Stalo se tak pouhý den před naplánovaným podpisem smlouvy, který měl proběhnout za účasti českých a korejských ministrů v Praze.
Zákaz podpisu smlouvy měl platit až do rozhodnutí soudu o žalobě EDF. „Podstatné je, že pokud by došlo k uzavření smlouvy, ztratil by francouzský uchazeč nenávratně možnost získat veřejnou zakázku, a to i kdyby mu soud dal v soudním sporu za pravdu,“ uvedl soud.
Korejci v soutěži Francouze jasně porazili
Vyhodnocení nabídek, které uchazeči předali skupině ČEZ loni v červnu, bylo celkem jednoznačné. KHNP zde vyhrála ve všech hlavních posuzovaných kritériích – včetně ceny, platebních podmínek a poskytnutých záruk. EDF přišlo o body i kvůli tomu, že požadovalo sdílení neočekávaných a nevyčíslitelných rizik s českou stranou.
Podle zdrojů blízkých jednání o novém jaderném zdroji, se kterými Ekonomický deník hovořil, bylo jednání s týmem KHNP náročné, ale probíhalo v atmosféře vzájemné úcty a respektu. To nelze říct o vyjednávání s Francouzi. Zástupci Skupiny ČEZ si mimo záznam stěžovali na arogantní a emocionálně vypjaté jednání Francouzů.
Postup EDF v květnu nebývale ostře kritizoval i generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. „Francouzi udělají všechno, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla, a to je dramatická zpráva pro ČR,“ prohlásil Beneš.
