Kdo chce podpořit funkční ekonomiku a trh práce a kdo jen populisticky sbírá hlasy voličů? Ve volebních programech velkých politických stran je to jasně vidět. V Česku se naplno rozmohl jev, před kterým demografové a politologové už roky varují: největší politickou váhu získají strany, které dokáží nejlépe podchytit nespokojenost seniorů a lidí v předdůchodovém věku.
Před čtyřmi lety Andrej Babiš mohl seniorům poděkovat skoro za polovinu hlasů, které jeho hnutí ANO získalo ve volbách do sněmovny. To se i před letošními volbami jasně odráží v programech hlavních politických stran a hnutí. Na seniorskou notu hraje každá, kdežto podporu rodin s dětmi nebo třeba rychlého návratu žen na trh práce, u většiny z nich nenajdeme. Právě to druhé přitom bude rozhodovat o tom, jak silnou ekonomiku bude Česko do budoucna mít.
Vzdor proti pozdějšímu odchodu do důchodu
Připravte se na to, že do penze se bude chodit v 67 letech. Nejde sice o velkou reformu penzí, kterou by Česko podle ekonomů a demografů zoufale potřebovalo, i tak ale dosavadní vládní koalice ODS, TOP 09, lidovců a hnutí STAN, vyslala jasný signál. Populační šok je za humny a Česko se na něj musí připravit.
Avšak strany, které tradičně usilují o hlasy seniorů, se proti vyššímu věku pro odchod do penze před volbami ostře vymezují a chystají se na tom získat politické body. Zastropování věku pro odchod do důchodu na předreformních 65 letech slibují ANO, SPD, Motoristé i Stačilo! Kromě toho navíc ANO, SPD i Motoristé chtějí prosadit spravedlivou valorizaci penzí, kterou slovy volebního programu Motoristů Fialova vláda „cynicky zrušila“.
Trvale rostoucí důchody
Podle hnutí ANO, které jde v těchto plánech do největších podrobností, má valorizace zohlednit růst životních nákladů důchodců a polovinu růstu reálných mezd. Nadto hnutí Andreje Babiše slibuje, že zavede věkové valorizace, aby důchody rostly s věkem seniorů: od 80 let o 500 Kč, od 85 let zůstane zachováno zvýšení o 1 000 Kč, od 90 let nově o 1 500 Kč a od 95 let o dalších 2 000 Kč měsíčně. Důstojné podmínky pro seniory má zajistit i nová kategorie životního minima
Hnutí ANO se tak snaží zopakovat svůj seniorský úspěch z minulých voleb do Poslanecké sněmovny. A ostatní strany populistického ražení se na takto nastoleném trendu chtějí přiživit. Motoristé ještě přisazují snahou zrychlit rozhodování o dávkách.
Mohlo by vás zajímat
„Je nepřijatelné, aby těžce nemocní, senioři nebo osoby se zdravotním postižením čekali dlouhé měsíce a někdy i roky na přiznání příspěvku na péči. Proto zajistíme, že úřady budou muset rozhodnout do tří měsíců, jinak se automaticky přizná nejvyšší stupeň podpory,“ uvádí Motoristé ve svém volebním programu.
Bez ohledu na finance
Podpořit také chtějí rodiny pečující o seniory nebo rozšířit kapacity pobytových služeb pro ně. Jak na to půjdou, už ale konkrétně neříkají. Patrně se to však neobejde bez navýšení peněz na platy sociálních pracovníků. Nebývá totiž výjimkou, že pro nově postavené domovy důchodců se obcím nedaří najít personál. Nová lůžka tak zůstávají nevyužita.
Jasné není ani to, jak a z čeho chce ANO zaplatit své plány na zvýšení penzí. Volební program Babišova hnutí v tom žádný návod nedává. Naopak slibuje zároveň snižování daní, a to jak pro rodiny, tak pro živnostníky.
Důchody jako na Západě za peníze firem
Sociální demokracie, která kandiduje do voleb společně s komunisty a dalšími menšími levicově laděnými stranami v rámci sdružení Stačilo!, slibuje seniorům „důchody jako na Západě“. A na rozdíl od ANO přichází i s jasným plánem, kde na to vzít. Penze chtějí sociální demokraté platit přímo ze státního rozpočtu místo sociálních odvodů ekonomicky aktivních generací. Potřebné peníze do něj má přinést zvýšení daní hlavně pro firmy. Strana pro ně počítá se zavedení daňové progrese, sektorové bankovní daně či digitální daně. V programu levicově orientované strany to ale neznamená žádné překvapení.
Čeští důchodci jsou zranitelnější než ti u sousedů
Celkově ale populistické a levicové strany zacílily na nespokojenost seniorů ještě víc než v minulých volbách. Následují tím celoevropský trend. Senioři představují početnou voličskou skupinu, navíc ve volbách nesmírně disciplinovanou. V českých podmínkách ovšem může stranám sázka na naštvané seniory přinést větší politické body, než je zvykem v zahraničí. Sociologické studie totiž ukazují, že nespokojenost seniorů je v Česku silnější než v okolních zemích. Trpí navíc skepsí ze ztráty své dosavadní prestiže. To souvisí s propadem příjmů, který musí lidé při odchodu do penze vstřebat.
Podle studie Příjmy, životní spokojenost a sociální identita českých seniorů, kterou vydal v bulletinu společnosti RILSA Jiří Večerník ze Sociologického ústavu, zažívají Čeští senioři největší propad příjmů ze zemí Visegradské čtyřky. Do té kromě Česka patří Polsko a tradičně populistické bašty – Slovensko a Maďarsko.
Běžná česká domácnost podle této studie dosahuje ve všech věkových skupinách příjmu na úrovni 100 až 110 procent průměru. Ovšem domácnosti tuzemských penzistů musí vyjít s 80 procenty průměru. V ostatních zemích, které studie zkoumala, je to kolem 90 procent.
A právě toho chtějí zdejší populistické a levicové strany využít. Přehlížejí přitom jeden důležitý fakt: nejde jen o nízký důchod od státu. Češi po důchodu touží víc než obyvatelé okolních zemí. Jakmile dosáhnou potřebného věku, zpravidla okamžitě ukončí veškerou výdělečnou činnost. Jenže zároveň se často nijak nepřipraví na to, aby výpadek příjmů nahradili. Statistiky jsou přitom alarmující. Lidí, kteří si spoří na stáří v penzijních fondech, za posledních šest let ubylo o půl milionu.
Šetřit si na stáří je normální?
Přimět Čechy k tomu, aby se na důchod ve větší míře připravili sami, a snížili tak propad svých příjmů, se chce aktivně pokusit pouze hnutí STAN. Spořit by si přitom podle něj lidé měli začít nejlépe hned, jak nastoupí do prvního zaměstnání. A k tomu je chce také motivovat.
„Zavedeme jednorázový příspěvek nebo daňový odpočet při uzavření smlouvy na penzijní produkty do věku 25 let. Alternativně zavedeme systém opt-out u 3. pilíře – při uzavření pracovní smlouvy do věku 30 let bude zaměstnanci automaticky nabídnuto nastavení odvodu na doplňkové penzijní spoření, přičemž bude mít možnost se z něj aktivně odhlásit,“ píší starostové jasně ve svém volebním programu.
Slibují také užší propojení penzijních fondů s kapitálovým trhem. Chtějí zajistit uznání lhůty spoření a věku jako podmínky pro výběr prostředků, ale i usnadnit přechod mezi dlouhodobým investiční produktem a doplňkovým penzijním spořením. To vše má více motivovat lidi, aby si na stáří spořili bez obav z toho, že se svými penězi nebudou moci po dlouhá léta hnout.
Menší míru snahy rozhýbat spoření na penzi lze trochu překvapivě najít i ve volebním programu Motoristů. Ti chtějí umožni „dobrovolné spoření na péči ve stáří prostřednictvím zdravotně-sociálního pilíře“. Detaily toho, jak by to mělo fungovat nebo jak budou lidi k takovému spoření motivovat, ovšem neuvádí.
Matky zpět do práce
Starostové jsou také jediní, kdo se ve svém volebním programu hlouběji zamýšlí nad tím, jak aktivovat tu pracovní sílu, která zůstává na trhu práce nevyužita. Hnutí chce přímo usnadnit zaměstnávání lidí nad 55 let a matek s malými dětmi. Další nevyužité pracovní rezervy vidí také v lidech se zdravotním postižením.
To je v době, kdy se nezaměstnanost dlouhodobě drží na úrovni kolem čtyř procent, navíc se sílícím trendem stárnutí populace, velmi prozíravé. „Česká republika stojí na Prahu největšího úbytku obyvatel od druhé světové války,“ upozornila generální ředitelka agentury ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová. Data, která Manpower sesbírala ukazují, že ročně odchází do penze 120 tisíc lidí, ale na trh práce míří jen 90 tisíc absolventů. A bude se to zhoršovat. Česko proto musí hledat cesty, jak vzniklou díru na trhu práce co nejefektivněji zalepit.
Koalice Spolu plánuje za tím účelem pokračovat ve zvyšování flexibility zákoníku práce. S tím už začala v nynějším volebním období. V červnové novele zákoníku práce zkrátila například výpovědní dobu. Otevřela ženám také cestu ke snadnějšímu návratu z mateřské dovolené, když umožnila zaměstnavatelům uzavírat s nimi dohody o provedení práce či pracovní činnosti na stejný typ práce, jakou vykonávaly před narozením potomka.
Nyní navrhuje koalice Spolu rozšířit zvýhodnění pro firmy, které zaměstnávají rodiče na zkrácené úvazky. Totéž má pomoci i s aktivováním seniorů, kteří by mohli díky zkráceným úvazkům pracovat i přes důchodový věk.
Konec daňových slev pro ty, co nepracují?
STAN nabízí konkrétnější řešení. Návrat žen po mateřské do práce má usnadnit vytvoření 40 tisíc nových míst ve školkách a dětských skupinách. Posílit hnutí chce také zapojení otců do péče o děti, aby tak ženy kvůli dlouhé mateřské zbytečně neztrácely kvalifikaci. O 50 tisíc korun víc na rodičovském příspěvku proto slibuje rodinám, kde si rodiče péči o děti rozdělí. Podmínkou pro získání vyšší částky bude, že každý z nich stráví na rodičovské dovolené minimálně tři měsíce.
Pozitivní zprávou pro rodiče malých dětí je i zamýšlené zrušení limitu 20 hodin měsíčně pro docházku dítěte do předškolního zařízení, které strana také slibuje. Překročení této hranice v současnosti vede ke ztrátě nároku na čerpání rodičovského příspěvku.
Avšak rozporuplný dopad na chuť rodičů pracovat mají další plány starostenského hnutí. Jde například o příslib valorizace rodičovského příspěvku nebo zvýšení slevy na dítě do tří let. Plánované zrušení slevy na nepracující manželku či manžela, které je dalším bodem programu strany, ovšem dává náznak promyšleného systému podpory porodnosti. Tu ostatní hráči vrcholné politické scény vůbec neřeší, byť může být funkční záchranou ekonomiky pro příští generace.
Nezapomenout na cizince
Stranou zájmu stran pak většinou zůstává také řízení migrace jako řešení rostoucího nedostatku pracovní síly. Opět jen starostové slibují zefektivnění přístupu zahraniční pracovní síly na český trh. Ovšem už ani oni se nepouští do podrobností, jak by toho chtěli dosáhnout.
Odborníci přitom doporučují, aby se právě na cizince politici zaměřili. „Nedostatek pracovní síly je tak obrovský, že iniciativy za návrat maminek do práce nebo zvýhodnění určitých skupin obyvatel nestačí zalepit díry, které na trhu práce máme. Odhaduje se, že celkově chybí 150 až 200 tisíc lidí,“ uvedla Rezlerová. Kromě zlepšení podmínek pro zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Evropskou unii může podle ní pomoci i zvyšování produktivity práce, například prostřednictvím digitalizace a automatizace výroby.
Sociální demokracie: Méně práce za stejné peníze
Úplně na řešení nedostatku pracovní síly rezignovala sociální demokracie. Ta naopak plánuje další část lidských kapacit z trhu práce stáhnout. Voličům slibuje, že nejpozději do roku 2035 zavede čtyřdenní pracovní týden a bude postupně zkracovat pracovní dobu. Do roku 2028 by měl klesnout ze současných 40 hodin na 35 hodin týdně, a to bez krácení mzdy. Otázku, kdo tedy bude v Česku pracovat, když už teď se firmy přetahují o zaměstnance, nechává její volební program bez odpovědi.
To jen podtrhuje zásadní otázku, která bude v letošních sněmovních volbách rezonovat zase o něco hlasitěji než dřív: chtějí voliči okamžité benefity a sociální jistoty bez ohledu na zdraví ekonomiky, kterou zanecháme budoucím generacím? Anebo raději sáhneme po méně líbivém ale hlouběji promyšleném řešení problémů? Rozhodne se 3. a 4. října u volebních uren.
