Země Evropské unie směřují do průšvihu, protože příliš rychle spotřebovávají zemní plyn z podzemních zásobníků. Takové prohlášení vydal se značnou dávkou škodolibosti ruský Gazprom. Ruská propagandistická palba však má dvě slabiny. Zaprvé, evropské zásobníky jsou stále skoro plné. Zadruhé, samotný Gazprom zapadl až po uši do problémů.
Jedna věc jsou fakta, druhou jejich interpretace. Objem čerpání plynu ze zásobníků v zemích EU byl v úterý 13. prosince opravdu vysoký: 8582 GWh neboli 804 milionů metrů krychlových. Mezi zeměmi s vysokým čerpáním patří vedle Německa a Francie také Česká republika (411 GWh) či Slovensko (275 GWh). Nicméně v následující dny již objem čerpání o něco klesl.
Gazprom to komentoval slovy, že „i když jsou plynové zásoby ve velkých evropských zemích blízko maxima, tak jim to negarantuje, že bez potíží zvládnou zimní sezónu“. Za to sklidil kritiku od evropských plynárenských expertů, podle kterých Rusové vyvolávají umělou paniku. „To že ubývá plyn ze zásobníků, je v tomto počasí normální. Předpověď je ale relativně příznivá. Takže hlavně nepodléhat hysterii, kterou se snaží šířit Gazprom,“ uvedl na Twitteru předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.
Podle statistik informačního systému AGSI, který na svém webu zveřejňuje oborová asociace Gas Infrastructure Europe (GIE), byly v sobotu 17. prosince (což je poslední dostupný údaj) zásobníky v zemích EU zaplněny z 84,2 procenta. To je na polovinu prosince nebývale vysoká hodnota. Česká republika je dokonce mírně nad průměrem (85 procent), Německo je s 88 procenty výrazně nad ním. Pokud tedy ve střední Evropě nebude v lednu a únoru „zima jako v Rusku,“ tak bychom měli zimní sezonu zvládnout hladce.
Teď trochu matematiky. Pokud bude čerpání ze zásobníků stejné jako v poměrně chladný čtvrtek 15. prosince (nižší víkendovou spotřebu by nebylo fér brát v úvahu), tak zásoby v celé EU vydrží na 125 dní – tedy do 20. dubna. V českém případě se jedná o 113 dní, v německém o 87 dní. To by mělo stačit; duben je měsíc, kdy spotřeba zemního plynu klesá a lze ji plně pokrýt dodávkami „čerstvého“ plynu ze zahraničí.
Padající těžba, vysátý účet
Naopak je to Gazprom, kdo se dostává pod tlak. Podle aktuální zprávy v ruských médiích vyprodukoval od ledna do poloviny prosince 394,1 miliardy m3, což je o 19,6 procenta méně než ve stejném období roku 2021. Spotřeba na domácím ruském trhu klesla o 5,2 procenta, export do zemí mimo bývalý Sovětský svaz klesl o 45 procent na 97,8 miliardy m3.
Realita ohledně vývozu do evropských zemí je mnohem slabší. Rusové totiž navyšují dodávky do Číny, která platí za plyn mnohem méně štědře než země EU. Naopak evropský trh už téměř zcela ztratili. Podle údajů analytického think tanku Bruegel už dnes Rusko exportuje na trhy EU už jen 400 až 700 milionů m3 týdně potrubní cestou (místo dříve běžných 3 miliard m3 za týden), plus nejasné množství ve zkapalněné podobě po moři.
Gazprom za letošní první tři kvartály vykázal rekordní zisk, při prodeji plynu do Evropy za extrémně vysoké ceny je to logický výsledek. Jenže peníze na účtech Gazpromu dlouho nezůstaly. Ruská vláda v listopadu z klíčového plynárenského podniku vytáhla na dividendách a dani z těžby zhruba 1 bilion rublů (340 miliard korun), aby zamaskovala rostoucí deficit státního rozpočtu.
Evropské země mezitím dělají vše proto, aby dodávky z Ruska nahradily importem z jiných zemí. Třeba Německo narychlo staví šest terminálů pro dovoz zkapalněného plynu (LNG). Také cena zemního plynu se v posledních týdnech zklidnila, plyn s dodávkou v roce 2023 na nizozemské burze TTF od konce listopadu klesl ze 145 na 110 eur za MWh.
David Tramba
