Aktualizace politiky zpracování druhotných surovin se zabývá stanovením cílů pro naplnění požadavků EU při zpracování a znovuvyužití odpadů. Podle údajů EUROSTAT ČR pokulhává za evropským průměrem v podílu zpětně navrácených surovin. Ministerstvo zvažuje zavedení zálohování nápojových plechovek, aby splnilo požadavky Evropské komise v oblasti recyklace hliníku.
Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo aktualizaci politiky zpracování druhotných surovin pro období 2019 až 2022. V dokumentu ministerstvo reaguje na změny a zpřísňující se požadavky EU, která se jednotlivé členské státy snaží přimět k vyššímu podílu druhotných surovin při výrobě. „Nerostné i druhotné suroviny tvoří základní vstupy pro ekonomiku každé země a ovlivňují tak velmi výrazně její konkurenceschopnost v podmínkách rychle se měnícího geopolitického prostředí na všech kontinentech. Evropské země a zejména Česká republika jsou teritoriem s dlouholetou průmyslovou tradicí, a proto jsou nerostné i druhotné suroviny nezbytné pro rozvoj inovačních technologií, které jsou základem pro rozvoj našeho hospodářství,“ uvádí se v dokumentu předloženém MPO. Česká republika je v současnosti podle dokumentu z 90 % závislá na dovozu surovin ze zahraničí a tak je zvyšování podílu druhotných surovin do budoucna nutností.
Podle zprávy International Resource Panel z konce roku 2017 bude v letošním roce celková spotřeba obnovitelných a neobnovitelných surovinových zdrojů činit 90 miliard tun, což znamená trojnásobný nárůst od roku 1970. Do roku 2050 by se pak ještě měla tato spotřeba zdvojnásobit. Podle údajů EUROSTAT, však ČR pokulhává za evropským průměrem v podílu zpětně navrácených surovin, který činí 11,3 % a u nás je tento podíl pouhých 6,9 %. „Tato skutečnost má vliv na vyčerpání přírodních ložisek (riziko vyčerpání zásob surovin), snížení biodiverzity a změnu klimatu. Podle všech stávajících znalostí je tento trend dlouhodobě neudržitelný. Je třeba uplatňovat takové trendy a postupy, které omezují nepříznivé dopady na životní prostředí a zároveň zajistí dostatečné kapacity zdrojů pro průmyslové výroby a obecně pro udržení stávající životní úrovně obyvatel,“ uvádí k těmto zjištěním zpráva MPO.
Jak je velký význam má využívání druhotných surovin přibližuje statistika společnosti The Bureau of International Recycling, podle niž se při recyklaci jedné tuny oceli ušetří 1 100 kilogramů železné rudy, 630 kilogramů uhlí a 55 kilogramů vápence. Obdobně to je i s recyklovaným papírem, kde jedna tuna recyklovaného papíru ušetří 31 stromů, 4 000 kWh energie, 1,7 barelu (270 litrů) ropy a 26 000 litrů vody. „Uvedená fakta a údaje mají zdůraznit, že komodity, které jsou předmětem aktualizované politiky druhotných surovin ČR, disponují značným materiálovým potenciálem,“ konstatuje ministerstvo ve zveřejněné zprávě.
Zpracování papíru
Úroveň recyklovatelnosti výrobků z papíru se pohybuje někde okolo 78 %, ale české kapacity pro recyklaci papíru se bohužel snižují a i v budoucnu bude tento trend zřejmě pokračovat. „Nové papírenské stroje vznikají bohužel jen kolem ČR. V posledních pěti letech vzrostly kapacity na výrobu zejména obalových papírů s využitím papíru pro recyklaci v Polsku (cca 1,5 mil tun), Maďarsku (cca 600 tisíc tun) a i na východě Německa (cca 2 mil tun). Na Slovensku se připravuje investice a nový papírenský stroj se spotřebou cca 200 tisíc tun,“ píše ve zprávě MPO a zpráva dále dodává, že 80 % sebraného papíru v ČR se vyváží k zpracování do zahraničí, což může představovat obzvlášť v časech ekonomické recese nebo krize značné problémy.
Cíle ministerstva – Papírenské firmy by měly do roku 2050 snížit emise CO2 o 80 % a do roku 2020 zvýšit sběr papíru z aktuálních 72,1 % na cílových 74 %.
Zpracování Skla
Podíl čirého skla na celkovém sběru skla činí dlouhodobě 22 % a díky novým technologiím se stále zlepšuje efektivita dotřiďování nebarveného skla, avšak ČR má stále deficit při separaci tabulového skla při rekonstrukci a demolici budov. „Jedním z potenciálních směrů v rámci koncepce nakládání s odpady je v realizaci nástrojů pro omezení skládkování odpadního plochého skla, zejména pro sklo smíšené s ostatními odpady. Dalším krokem k navýšení objemu střepů je např. zavedení povinnosti pro stavební a demoliční firmy dokládat způsob likvidace odpadového plochého skla formou recyklace obdobně jako je tomu v současné době u autoskel,“ přibližuje MPO budoucí kroky, které by měly vést, k zlepšení situace v oblasti získávání tabulového skla.
Cíle ministerstva – Sklo je jedním z nejlépe recyklovatelných materiálů a ČR se bude i nadále snažit zvyšovat podíl recyklace skla před skládkováním. V současnosti je základním cílem zvyšování sběru plochého skla, čemuž by mělo dopomoci právě povinné dokládání způsobu likvidace odpadového plochého skla pro stavební firmy, jak je tomu obdobně u zpracování autoskel.
Zpracování plastů
V současnosti se při výrobě využívá přibližně 1 000 různých modifikovaných plastů, z čehož tvoří 300 typů bioplastů, přičemž jen menšina je biodegradovatelná. Problémem je zejména obsah nebezpečných látek především v dříve vyráběných plastech. „Hlavním zdrojem plastových odpadů jsou komunální, obalové a případně stavební odpady. Část plastových odpadů vzniká při demontáži vyřazených vozidel s ukončenou životností nebo demontáži elektrozařízení. Plastové odpady vznikají i při samotné úpravě odpadů. Většina těchto odpadů je dále upravována a částečně využívána pro recyklaci nebo pro jiné způsoby využití,“ uvádí ministerstvo k současné situaci v oblasti zpracování plastových odpadů.
Cíle ministerstva – Ministerstvo očekává, že spotřeba plastů se bude i v následujících letech dále zvyšovat a má zájem na zvýšení množství vytříděných plastových odpadů a jejich znovuvyužití chce podporovat daňovými úlevami a preferencemi při veřejných zakázkách. „Ke splnění cílů Evropské komise v recyklacích je nutno výrazně stimulovat investice do sběru, třídění a vlastních mechanických recyklací,“ předpokládá MPO.
Zpracování kovů
Pro hutní výroby je stěžejní znalost objemu šrotu, který bude k dispozici za 10 a více let. „V současné době je uváděn údaj o průměrné době obrátky šrotu 21 – 22 let. Znamená to, že v současné době jsou ve formě šrotu čerpány hutní výrobky, které byly vyrobeny před cca 20 lety – roční objem se pohybuje v rozmezí 2,8 – 3,1 milionů tun/rok. V nejbližším období je nutno v ČR očekávat výrazné snížení zdrojů této kategorie šrotu, protože počátkem 90. let min. století poklesly spotřeby ocelových výrobků v ČR oproti konci 80. let o cca 40 % a současně se od 90. let vyčerpává zásoba kovů z předchozího období,“ píše s v analýze zpracované ve zprávě ministerstva průmyslu a obchodu. Mezi slabé stránky tohoto odvětví v ČR patří zejména legislativní vymezení kovového šrotu jako odpadu a nepojímání šrotu jako druhotné suroviny, což představuje administrativní a finanční zátěž pro společnosti působící v této oblasti. EU stanovila závazné cíle pro recyklaci do roku 2025 u železných kovů na úroveň 70 % a u hliníku na úroveň 50 %. Do roku 2030 počítá EU s navýšení podílu u obou surovin o dalších 10 procentních bodů. Česká republika však díky dlouhodobé tradici sběru kovového šrotu má dostatek úpravárenských a zpracovatelských kapacit.
Cíle ministerstva – Do budoucna se počítá se stanovením strategie, která umožní vývoj tuzemského trhu s kovovým odpadem, ve smyslu zachování a podpory hutního a strojírenského průmyslu v ČR. Problém však může být neschopnost dodržet cíle recyklace hliníkového odpadu a zřejmě bude brzy předmětem diskuze o zavedení zálohování nápojových plechovek, jejichž počet v posledních letech neustále narůstá.
Stavební a demoliční hmoty
Stavební a demoliční odpady představují hmotnostně 58 až 65 % produkce všech odpadů. Využívání recyklátů ze stavebních a demoličních odpadů výrazně surovinové zdroje jako je kamenivo a ropa. „České republice bylo dle šetření provedeného ze strany Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR počátkem roku 2018 přibližně 100 podnikatelských subjektů, které vlastní jedno nebo více strojních zařízení pro recyklaci stavební a demoliční sutě a mají veškerá nutná povolení a souhlasy k nakládání se stavebními a demoličními odpady,“ uvádí k zpráva k tomuto odvětví zpracování odpadů.
Cíle ministerstva – Mezi cíle MPO patří zejména zvyšování podílu recyklovaného kameniva, čemuž ale brání nedůvěra jednotlivých stavebních projektantů k využívání těchto materiálů. Pomoci by tomu mohla změna legislativy, která by měla být přísnější pro demolici staveb, což povede k povinnosti úplného odstrojení staveb před demolicí, aby došlo k lepšímu oddělení jednotlivých materiálů a tím ke zvýšení kvality této druhotné suroviny. Naproti tomu by měla jít i stále se zvyšující cena kvalitního stavebního kamene, související s omezenými prostory pro dobývání.
Vedlejší energetické produkty
Produkce materiálů, které vznikají při spalování pevných paliv a při procesu odsiřování spalin v elektrárnách a teplárnách, je nevyhnutelná. V současnosti jsou využívány ve stavebnictví zejména při výrobě transbetonu.
Cíle ministerstva – Ministerstvo chce, aby se zvýšil podíl při využívání tohoto druhu odpadu při výrobě betonu, cihlářských výrobků a alternativních pojiv. Pro podporu chce ministerstvo využít především evropské zdroje a produkty vyrobené za pomocí vedlejších energetických produktů chce označovat jako ekologicky šetrné produkty (např. zelený beton).
Vozidla s ukončenou životností
V současnosti je v Česku 496 aktivních zařízení pro nakládání s autovraky. V roce 2018 jimi prozatím prošlo 130 339 kusů vozidel. V posledních letech, co se týká jednotlivých surovin, klesá podíl oceli a naopak narůstá podíl plastů a nových materiálů a s příchodem elektromobilů a hybridních vozidel se pravděpodobně rozvržení materiálů bude dále měnit.
Cíle ministerstva – Situaci v odvětví ovlivňuje silná konkurence, která vede k nekalým praktikám některých zařízení, z čehož plyne poškozování naopak těch poctivých zařízení provádějících opravdovou ekologickou likvidaci vraků. Pomoci by mělo nastolení lepší spolupráce mezi výrobci a zpracovateli autovraků.
Použité pneumatiky a pryž
V české republice jsou za řádné nakládání s odpadními pneumatikami zodpovědní výrobci a dovozci, díky zpětnému odběru odpadních pneumatik. Současná úroveň zpětného odběru je stanovena na 30 %, ale podle statistik se skutečná úroveň v posledních letech pohybuje okolo 60 %.
Cíle ministerstva – Zvýšení podílu zpětného odběru pneumatik na úroveň 80 %, zvýšení kontrolní činnosti plnění těchto povinností a zabránění skládkování pneumatik a upřednostnění jejich dalšího využití například v cementárnách.
Odpadní baterie a akumulátory
Do kategorie odpadních baterií se řadí přenosné baterie a akumulátory, průmyslové baterie a akumulátory a baterie a akumulátory pro automobily. Současným trendem je zvyšující se podíl primárních i dobíjecích malých lithiových baterií. Mezi lety 2011 až 2017 došlo k hmotnostnímu nárůstu tohoto druhu odpadu o 78 %. Výrazně však rostou i ostatní druhy baterií. Pro recyklaci a nové využití je podstatný především zpětný odběr baterií a 93 % z nich bylo v období 2011 až 2017 zpracováno a materiálně využito v ČR. Malé množství je spalováno – průměrně 26 tun ročně.
Cíle ministerstva – Ministerstvo se chce zaměřit na zlepšení dostupnosti dat pro sledování toku v oblasti baterií a akumulátorů. „S ohledem na různou ekonomickou výhodnost zpracování jednotlivých typů baterií a akumulátorů by měla být stanovena jasná pravidla působnosti jak z hlediska územního, tak i výrobkového a materiálového pokrytí, aby se výrobci a další povinné osoby neomezovali při plnění povinnosti zpětného odběru jen na výnosné oblasti,“ dodává k tomu zpráva politiky zpracování druhotných surovin.
V roce 2022 při další aktualizaci politiky druhotných surovin by měl být zařazen i textil, jehož zpracování nahrazuje primární vlákna a může být dále využit jako předivo a k výrobě netkaných textilií.
Michal Ožuch
