Ekonom Deloitte David Marek nedávno vyčíslil cenu první vlny koronaviru pro tuzemskou ekonomiku na čtvrt bilionu korun. Cena druhé vlny by podle některých ekonomů měla být nižší – tedy pokud se budeme chovat zodpovědně a budeme mít aspoň trochu štěstí. Text se závažným ekonomickým tématem přebíráme ze spolupracujícího portálu Info.cz
Jaro – téměř kompletní lockdown ekonomiky. Vláda kvůli (z dnešního pohledu ne tak dramatickému) růstu počtu nakažených a hospitalizovaných lidí na deset týdnů zavírá školy, restaurace, obchody. Firmy omezují nebo zastavují výrobu, průmyslová produkce strmě klesá. Cena pro ekonomiku: podle odhadů Davida Marka přibližně 243 miliard korun.
Dnes je epidemiologická situace vážnější, co se ale týká vypínání ekonomiky, vláda už jde namísto jejího plošného přidušení po nejrizikovějších sektorech. Selektivně. Prozatím na tři týdny uzavřela restaurace, bary, kina, fitness centra nebo divadla. Mimo tyto a některé další obory však ekonomika jede dál. Obchodní centra zůstávají otevřená, firmy vyrábějí. A proto by měl být účet za druhou vlnu nižší.
Ekonomové souhlasí. Ekonomické expertky iniciativy Koronerv-20 spočítaly, že jarní opatření přišlo ekonomiku denně na 4,4 miliardy. Nyní na podzim je to asi pětkrát méně, maximálně miliarda. Pokud by tedy současná omezení skutečně skončila na začátku listopadu, přišla by ekonomika pouze o nižší až střední desítky miliard. „To ovšem kvantifikujeme jen ekonomické dopady, nikoliv ty zdravotnické či sociální. Dokud nevíme, jak dlouho bude druhá vlna trvat a jakou paseku za sebou zanechá, nemůžeme ani hrubě udělat odhad dopadu,“ doplňují pro INFO.CZ ekonomky iniciativy Koronerv-20 Helena Horská a Danuše Nerudová.
Alternativní scénář
Právě vysoká míra nejistoty je ovšem při odhadování účtu za druhou vlnu zásadní. Guvernér centrální banky Jiří Rusnok ve středečním rozhovoru pro ČTK uvedl, že současná situace se začíná blížit dopadům odhadovaným v alternativním scénáři vývoje ekonomiky ČNB. A zatímco v základním scénáři centrální banka počítá s poklesem ekonomiky o 8,2 procenta, v tom alternativním, který započítává druhou vlnu pandemie koronaviru, již čeká propad o 13,5 procenta.
Pokud by se tak stalo, mohla by nakonec koronasekera zatnutá do tuzemské ekonomiky být větší než na jaře. Podle ekonoma Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy by v nejpesimističtějším scénáři mohla cena druhé vlny jen v letošním roce „znatelně přesáhnout“ 300 miliard korun, tedy více než na jaře. Další stovky miliard by odepsala z ekonomiky v příštím roce.
Je potřeba dodat, že ekonomové vnímají jarní a podzimní efekt koronaviru rozdílně. Ekonom a člen platformy Koronerv-20 Radim Dohnal pro INFO.CZ vysvětluje, že zatímco v první vlně trh trpěl zejména šokem na nabídkové straně a poklesem zahraniční poptávky, během druhé vlny bude strádat zejména odvětví služeb a tuzemská poptávka. Jinými slovy zejména sektory zasažené současnou vládní uzavírkou.
Mohlo by vás zajímat
Nejde však jen o sentiment spotřebitelů. Ekonom Štěpán Křeček upozorňuje, že pokles poptávky by mohl nastolit nebezpečnou spirálu. „Lidé utlumí svou spotřebu, což bude mít negativní dopad na firmy. Dojde k masovému propouštění, což bude doprovázeno výrazným poklesem ekonomiky.“ Podle Křečka navíc stojí za pozornost, že se nyní ekonomika nachází v jiném stavu než na jaře. „Zatímco do první vlny pandemie koronaviru jsme vstupovali po dlouhém hospodářském růstu a naše země měla vynikající makroekonomické ukazatele, do druhé vlny vstupujeme značně vyčerpaní. Následky proto mohou být daleko horší. Navíc lidé postupně přestávají věřit v lepší budoucnost, protože nevědí, kolik pandemických vln ještě přijde,“ komentuje to pro INFO.CZ.
I proto by podle Štěpána Křečka měla zasáhnout vláda kompenzačními programy, navzdory rostoucímu zadlužení. „Následující ekonomický vývoj bude závislý na zvolené vládní strategii. Dobré možnosti již nejsou na výběr, musíme tedy zvolit nejméně špatnou variantu,“ uvažuje ekonom a dodává, že bychom proto neměli být překvapení, pokud by rok 2021 nakonec přinesl vyšší rozpočtový schodek, než pro letošek naplánovaných 500 miliard korun.
Vojtěch Kristen, Info.cz
