Výzkum technologií, které lze uplatnit pro civilní i vojenské účely, má získat na unijní úrovni více penez. Typickým příkladem je vývoj a produkce dronů. Podpora technologií dvojího užití pomůže financovat i technologické startupy. Univerzity se naopak obávají, že přijdou o peníze na základní výzkum.
Výzkumný a inovační sektor má v zemích evropského bloku pro období 2028 až 2034 získat 16,3 miliardy eur (v přepočtu 396 miliard korun) v rámci programu Horizont Evropa. Předběžně s tím souhlasila Rada EU, jež zastupuje všechny členské země. Cílem je zmírnit napětí kolem technologií dvojího užití a najít rovnováhu mezi základním výzkumem a podporou startupů.
Unie chce vytvořit podmínky pro silný a dynamický ekosystém, ve kterém mohou univerzity a další výzkumné instituce podporovat zakládání a růst nových společností, ale také získat a udržet nové vědecké talenty.
Tabu padá
Jedním ze sporných bodů byl tlak na rozšíření výzkumu, jehož výsledky mají civilní i vojenské využití. Dosud bylo takové zaměření evropského bádání tabu. „Když sedíte v krytu v Kyjevě, ptáte se sami sebe: můžeme si dovolit, aby evropské výzkumné programy nesloužily obraně?“ vysvětlila obrat dánská ministryně pro vysokoškolské vzdělávání a vědu Christina Egelundová.
Změnu přístupu podle ní vyžaduje současná geopolitická situace, kdy evropský kontinent musí reagovat na válku na Ukrajině a na ruské agresivní kroky v případě nasazení dronů nebo stíhaček i na území členských zemí Unie. Egelundová argumentuje tím, že synergie mezi civilním a obranným výzkumem v konečném důsledku podpoří mír v Evropě.
Jednotlivé členské země ale nemají stejný názor na to, jak vyvážit finanční podporu základního výzkumu a malých technologických firem. Zástupci univerzit mají obavy, že prostředky z programu Horizont Evropa skončí ve větší míře v komerčních projektech, což může nakonec poškodit základní výzkum.
Mohlo by vás zajímat
Univerzity dostanou více
Evropská komisařka EU pro startupy, výzkum a inovace Ekaterina Zaharieva ale oponuje tím, že Komise navrhuje zdvojnásobení finančních prostředků pro výzkum. „Univerzity jsou velkými vítězi,“ zdůraznila. Na aplikované inovace má jít dokonce trojnásobek peněz než v období 2021 až 2027. Navíc se mají zjednodušit pravidla pro spolupráci mezi akademickou sférou a průmyslem.
Rada EU také podpořila zlepšení přeshraničního přístupu k výzkumným infrastrukturám a využití programů jako Erasmus+ a Evropské rady pro výzkum k udržení talentovaných vědců.
Pomalá realizace?
Evropská komise nyní čelí tlaku, že zavádí nové priority Bruselu do praxe příliš pomalu. Mezi klíčové úkoly patří vypracování právních definic, zdokonalení pravidel pro státní podporu akademické sféry a zavedení „charty přístupu“, která firmám usnadní využívat výzkumnou infrastrukturu.
Evropa chce dohnat Spojené státy v oblasti komerčně úspěšných startupů. Pouze 7 procent technologických startupů dosahuje hodnoty 100 milionů eur (2,4 miliardy korun), zatímco v Americe je to 30 procent.
