Vývoj senzorů pro přesnější detekci dronů, zapojení umělé inteligence nebo nových technologií má do budoucna pomoci v Evropské unii omezit hrozbu ze strany takzvaných „nespolupracujících dronů“. Počítají s tím plány Evropské komise, které na konci loňského roku projednávala Poslanecká sněmovna, k materiálu se vyjádřil i sněmovní Výbor pro evropské záležitosti. Užívání dronů je sice aktuálně v Evropské unii regulované, neexistují ale žádné konkrétní protidronové předpisy, které by stanovovaly společný rámec pro členské státy, provozovatele i výrobce. A to chce Evropská komise změnit.
Ve svém sdělení se zabývá stroji pro civilní užívání. Odpovědnost za ně mají nést jednotlivé členské státy, které by měly mít zavedené „harmonizované rámce a postupy“, měly by zajistit „zodpovědným veřejným a soukromým zúčastněným stranám jasnou pravomoc zasáhnout proti nespolupracujícím dronům a usnadnit spolupráci mezi zúčastněnými stranami“. Spolupracovat by měly jak úřady, policie, soukromníci i výrobci a provozovatelé mobilních sítí.
Hrozba nespolupracujících dronů je v Evropě vážným problémem a spolu s rozvíjejícími se schopnostmi strojů představuje bezpečnostní riziko, uvádí se ve Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o boji proti potenciálním hrozbám, které představují drony. „V posledních letech byly odhaleny úmysly a faktické pokusy týkající se využití dronů k teroristickým útokům. Byly také zaznamenány případy podezřelých dronů v okolí kritické infrastruktury, jako jsou energetická zařízení, letiště a přístavy, což naznačuje možné zneužití dronů k nepřátelskému sběru informací,“ zmiňuje se například ve sdělení. Drony mohou být podle materiálu i zdrojem kybernetických rizik.
Prověří se možnosti protidronových systémů
V rámci evropského boje proti nebezpečným dronům Komise zřídí speciální skupinu složenou z odborníků jednotlivých států. Zvažuje se také možnost vytvoření digitální platformy, která by obsahovala informace o incidentech s drony. Pořádat se budou pravidelná setkání kvůli výměně utajovaných informací o závažných bezpečnostních incidentech týkajících se použití dronů.
Společně s odborníky členských států chce Evropská komise také zpracovat požadavky na výkonnost protidronových systémů. To vše by mělo být podle materiálu „Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu o boji proti potenciálním hrozbám, které představují drony“ hotové do roku 2030. „Do roku 2027 proběhne v rámci odborné skupiny hodnocení v polovině období a nejpozději do roku 2030 se plánuje úplná revize protidronového programu EU,“ uvádí se ve sdělení.
Sněmovní Výbor pro evropské záležitosti ve svém prosincovém vyjádření připomněl, že česká vláda ve svém stanovisku evropské plány obecně vítá a považuje materiál za vyvážený. Uvádí, že Česká republika v tuto chvíli nemá nastavená standardizovaná řešení před potenciálními hrozbami ze strany nespolupracujících dronů a proto je nutné na národní úrovni zajistit některé požadavky, které Komise zmiňuje. Jde o už jmenované rámce a postupy, určení pravomocí při zásazích proti nespolupracujícím dronům a spolupráci mezi zúčastněnými stranami.
Resort obrany podle mluvčí Simony Cigánkové evropskou strategii, i přesto, že primárně neřeší ochranu před vojenskými hrozbami, vítá. „Ministerstvo obrany vnímá nárůst hrozeb ze strany takzvaných nespolupracujících dronů – tedy těch užívaných neodborně nebo nelegálně. Žádná standardizovaná řešení před potenciálními hrozbami ze strany nespolupracujících dronů nejsou v České republice v tuto chvíli nijak nastavená,“ sdělila Ekonomickému deníku Cigánková.
I ona konstatovala, že v souladu se sdělením Komise bude potřeba zajistit evropské požadavky na jednotné rámce a postupy. „Spolupráce ministerstva dopravy a jemu podřízených relevantních organizací zejména Úřadu pro civilní letectví a Řízení letového provozu, Policie České republiky a ministerstva vnitra je v tomto ohledu klíčová,“ upozornila Cigánková.
Ministerstvo dopravy podle mluvčího Františka Jemelky sdělení Komise bere jako impuls a platformu pro další spolupráci v oblasti dronové politiky jak v Evropské unii, tak uvnitř České republiky. V oblasti regulace a praktických postupů s přesahem do složek řešících primárně vynucování je podle Jemelky prostor pro vytvoření ucelenějšího a efektivnějšího systému, a to formou prověřování, konsolidace a rozvoje. „Iniciativa Evropské komise je zde proto vítána a může být přínosem,“ dodal Jemelka.
Konkrétní kroky, které k tomu mají být jednotlivými resorty a institucemi dojednané a uvedené do praxe, podle něj nelze předjímat, a to ať už v rámci aktivit koordinovaných v Evropské unii nebo v rámci České republiky. V zásadě se bude podle Jemelky jednat o další vyhodnocení situace a následný návrh a realizaci kroků zejména v oblastech nastíněných ve sdělení Evropské komise, tedy vyjasnění pravomocí a právních aspektů, pokud jde o zakročování a odpovědnost za něj, sdílení zkušeností, doporučených postupů či testování.
Jak se uvádí ve sdělení Komise, testováním protidronových systémů se Evropská unie zabývá v rámci projektu „Courageous“ od roku 2019. „Cílem je vypracovat společnou metodiku hodnocení systémů, které mohou využívat donucovací orgány a další orgány veřejné správy k odhalování, sledování a identifikaci potenciálně škodlivých dronů,“ uvádí se ve sdělení.
Na řešení potencionální hrozby, kterou představují drony, spolupracuje Evropská komise s členskými státy a dalšími zapojenými stranami od roku 2016, kdy se konal první seminář Evropské unie o obraně proti dronům.
Lednové změny pravidel
Změny pravidel užívání dronů se ale netýkají jen vzdálenější budoucnosti. Některá opatření začala pro majitele a piloty těchto strojů platit už spolu se začátkem ledna, kdy skončila platnost přechodných pravidel Evropské unie pro létání s drony.
V jednotlivých kategoriích došlo začátkem roku k úpravě maximální vzletové hmotnosti dronů. Všechny nové stroje budou muset mít štítek s označením třídy, drony s větší hmotností pak i systém dálkové identifikace. Kromě nového identifikačního štítku od výrobce musí být také každý dron označený identifikačním číslem provozovatele. Od roku 2020 je také povinná registrace provozovatelů dronů na Úřadu pro civilní letectví.
Tereza Čapková
