Poslanci Ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny (ÚPV) podpořili tento týden několik zásadních změn trestního zákona a trestního řádu. Vedle zpřísnění podmínek při neplnění trestu obecně prospěšných prací a peněžitého trestu se jedná především o zdvojnásobení částek škody pro určení hranice trestnosti, rozšíření možnosti uzavřít dohodu o vině a trestu i na nejzávažnější trestné činy či změny u zahlazení potrestání právnických osob.
Vládní novelu trestního zákona a trestního řádu, jejímž cílem je zefektivnit a zjednodušit ukládání, a především vymáhání trestů obecně prospěšných prací a trestů peněžitých, projednali poslanci v prvním čtení již v květnu minulého roku. O připravovaných změnách Česká justice podrobně informovala.
Novela například ruší „mezistupně“ v podobě domácího vězení či peněžitého trestu v případě nevykonání trestu obecně prospěšných prací a stanovuje přepočet, kdy jedna hodina nevykonaného trestu obecně prospěšných prací znamená jeden den trestu odnětí svobody. V případě přeměny nezaplaceného peněžitého trestu se pak nově stanovuje, že jedna jeho denní sazba bude odpovídat dvěma dnům trestu odnětí svobody. Novela také ukládá orgánům činným v trestním řízení již v jeho přípravné fázi zkoumat podrobně majetkové a rodinné poměry pachatelů za účelem možného uložení peněžitých trestů, popřípadě trestu obecně prospěšných prací.
K vládní novele předložil s podrobným zdůvodněním pozměňovací návrh poslanec Pirátů Jakub Michálek. V něm namítá přílišnou přísnost modelu výpočtu a přepočtu těchto trestů a jejich relativní nespravedlnost s ohledem na příjmové možnosti pachatelů. „Navrhovaná úprava peněžitých trestů stojí na dvou základních principech, které reflektují přiměřenost peněžitého trestu jak vůči majetkovým poměrům pachatele, tak závažnosti spáchaného trestného činu,“ domnívá se Michálek, který se odkazuje mj. na práce Jakuba Drápala z Právnické fakulty UK.
Mohlo by vás zajímat
Nenabízí vodítko pro soudce
Podle Michálka vládní návrh nezaručuje rovný přístup k různě movitým pachatelům, ani nenabízí vodítko pro soudce, jak nastavit vztah mezi majetkovými poměry pachatele a výší jedné denní sazby. Navrhuje proto, aby výše jedné denní sazby odpovídala třetině čistého denního příjmu. Soudcům chce ovšem zachovat možnost pro odchýlení se od tohoto přístupu v okamžiku, kdy by čistý příjem neodpovídal majetkovým poměrům pachatele. „Toto řešení je inspirováno finskou právní úpravou a odpovídá tzv. přebytkovému příjmu pachatele. V okamžiku, kdy se soudce výrazně odchýlí, je nutné, aby tuto skutečnost odůvodnil v souladu s § 125 odst. 1 trestního řádu; obdobně by měl v odůvodnění uvést, které majetkové poměry a jakým způsobem zohlednil,“ vysvětluje v návrhu Michálek.
[mn_protected]
Michálek také navrhuje oproti vládní předloze snížit přepočet jedné denní sazby ze dvou dnů odnětí svobody na jeden. Vládní návrh je totiž podle něj příliš přísný. „Pokud vycházíme z dat z empirického výzkumu týkajícího se peněžitých trestů, tak v takovém případě by odsouzení v průměru vykonávali 1 den trestu odnětí svobody za 100 Kč nezaplaceného peněžitého trestu. Takový přístup je v době přeplněnosti věznice i z pohledu spravedlnosti nepřijatelný. V takovém případě bychom se stali naprosto nejpřísnější zemí v Evropě z hlediska přeměny nezaplaceného peněžitého trestu,“ konstatuje v návrhu Michálek.
Rozkolísání soudní praxe?
Na středečním jednání ÚPV však poslanec chyběl a tyto argumenty tak nezazněly. Naopak přítomní poslanci vyslovili obavy, zda by to příliš nerozkolísalo soudní praxi a nevedlo k propadu v ukládání peněžitých trestů. K tomuto názoru se přiklonil i náměstek ministryně spravedlnosti Michal Franěk, který za předkladatele vyjádřil s Michálkovým návrhem nesouhlas a označil jej za nesystematický a nekoncepční zásah, který by nevedl k vyššímu ukládání peněžitých trestů.
ÚPV naopak podpořil pozměňovací návrh poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové, jehož cílem je zmírnit údajnou přílišnou přísnost zákona vůči pacientům v ochranném léčení. Ti dnes mohou být přemístěni do zabezpečovací detence v případě, že „jinak projeví negativní postoj k ochrannému léčení“. Podle Válkové to však může dopadnout i na situace, kdy se pacient dopustí slovní urážky vůči personálu či nepřijímá léky a reakce v podobě umístění do zabezpečovací detence je podle jejího názoru příliš drastické řešení.
ÚPV také projednal rozsáhlou novelu trestních předpisů, kterou předložila skupina poslanců a o níž Česká justice jako první informovala.
Zde byla debata především o záměru rozšířit okruh odsouzených, kteří mohou být propuštěni po vykonání jedné třetiny trestu a o vypuštění podmínky nutné obhajoby při sjednávání dohod o vině a trestu. Návrh z novely vypustit ustanovení o rozšíření možnosti propouštět pachatele po třetině trestu předložil poslanec Michálek. „Navrhovaná úprava zcela nedůvodně a v níže uvedeném kontextu až překvapivě zlepšuje podmínky pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody odsouzených za spáchání zvlášť závažného zločinu neuvedeného v § 88 odst. 4 TrZ, tj. taktéž pro v samé podstatě vysoce společensky škodlivé jednání, kdy nově umožňuje odsouzeného propustit již po výkonu 1/3 uloženého nebo rozhodnutím prezidenta České republiky zmírněného trestu odnětí svobody, aniž by k tomu návrh stanovil další podmínky, které by takovéto dobrodiní zákona ze společenského hlediska kompenzovaly,“ stojí v písemném odůvodnění Michálkova návrhu. V reakci na něj Helena Válková předložila zúžení okruhu prvotrestaných pachatelů, kdy by z tohoto dobrodiní zákonodárce vypadly například trestné činy s prvky násilí, trestné činy na dětech, s následkem smrti nebo v rámci organizované skupiny. Naopak by se tato změna nedotkla pachatelů hospodářské trestné činnosti, u nichž by naděje na dřívější propuštění zůstala zachována.
Ministerstvo nesouhlasí
Jakkoliv náměstek Franěk ocenil návrh Válkové, za ministerstvo vyslovil s návrhem nesouhlas. Podle Fraňka by soudci reagovali zvyšováním trestů, neboť budou počítat s možností tohoto brzkého propuštění. Předseda výboru Marek Benda naopak nesouhlasil s vypuštěním pachatelů organizované trestné činnosti, kdy je podle něj stanovení organizované skupiny hodně o náhodě a není v této věci ani ustálená judikatura. Naopak poslankyně Válková na vypuštění trvala s argumentem, že si to přejí státní zástupci a má osobně také obavu, „aby toho nezneužili někteří hajzlíci“.
Na stranu Marka Bendy se v debatě přiklonil exministr spravedlnosti Pavel Blažek, podle něhož se „z každého se dělá organizovaná skupina, je to zneužíváno v přípravném řízení, a nakonec to soud rozmetá“. Jak často činí, zmínil Blažek v této souvislosti najmě „odborníky z VSZ v Olomouci“. Vyslovil ovšem obavu, že na plénu nebude debata věcná, neboť média z toho podle něj udělají návrh, který je ve prospěch mafií. Tuto obavu zmínila i Válková s tím, že by to mohlo ohrozit nakonec celý návrh, pokud by tam pachatelé organizované trestné činnosti zůstali.
Překvapivě se na stranu Bendy a Blažka přiklonila poslankyně SPD Jana Levová, podle níž v organizované skupině nejsou jen nenapravitelní zločinci a v „kriminále bychom je naučili to, co ještě neumí“. ÚPV však nakonec Bendovo volání nevyslyšel a podpořil návrh Heleny Válkové.
Přítomnost advokátů není nutná
Debatu vyvolal i další návrh Marka Bendy, který zapochyboval, zda je nutné vypouštět nutnou obhajobu jako podmínku při uzavírání dohody o vině a trestu. Vedla jej k tomu připomínka České advokátní komory i přesvědčení, že proti pachatelům stojí autorita orgánů činných, která může být zneužita k nátlaku na některé osoby v tíživé situaci. Bendovi oponovala Válková, která považuje argumenty komory za nepřesvědčivé a přidal se i poslanec KSČM Zdeněk Ondráček. Podle Ondráčka je totiž cílem návrhu řízení zrychlit a zlevnit, přičemž advokáti by to jen zdržovali, a navíc i zneužívali, neboť by vykazovali i zbytečné úkony.
K Válkové s Ondráčkem se přiklonil i náměstek Franěk, podle něhož není u uzavírání dohody o vině a trestu přítomnost advokátů nutná, přičemž použil analogii s ukládáním trestních příkazů. Navíc se podle Fraňka nejedná o žádné uzavřené řízení, ale veřejné zasedání soudu v řízení o uzavření dohody o vině a trestu. K tomuto názoru se nakonec připojil i ÚPV a návrh Marka Bendy zamítl.
[/mn_protected]
Petr Dimun
