Zpřísněné požadavky na snižování emisí oxidu uhličitého by měly motivovat ke zvyšování podílu vozidel s nulovými emisemi na trhu a zároveň přinést výhody v podobě čistšího vzduchu či úspory energií. Evropská komise, která zveřejnila k připomínkám další návrh nařízení z balíčku Fit for 55, zároveň připouští, že kvůli nutnosti zavádění dalších technologií se zvýší náklady pro výrobce aut. Přestože se malé a střední podniky budou muset značně přizpůsobit, těžit mají z dodatečné poptávky.
Doprava je jediným odvětvím, ve kterém emise skleníkových plynů stále rostou. V případě silniční dopravy představují téměř 20 procent celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii. Emisní normy CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla jsou tak hlavními hybnými silami pro snižování emisí v tomto odvětví. Účelem iniciativy je tyto normy přezkoumat a zajistit tak od roku 2025 hladký přechod na dopravu s nulovými emisemi.
Investice, které se vyplatí
Podle Evropské komise emisní normy zajišťují snižování emisí ze silniční dopravy, a podporují tak členské státy při plnění jejich cílů. Mají stimulovat k elektrifikaci vozidel a tím přispívat k cílům energetické účinnosti. Zároveň, jelikož poskytují doplňkový způsob k využívání energie z obnovitelných zdrojů, podporují také cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Kromě jiného mají emisní normy zajistit nabídku vozidel s nulovými emisemi
„Kombinace zdanění energie, investic do infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic, stanovování nových cen uhlíku a aktualizovaných norem CO2 vede k vyváženému a nákladově efektivnímu přístupu ke snižování emisí ze silniční dopravy, při němž jsou řešeny překážky a selhání trhu a investoři získávají jistotu, že budou investovat do bezemisních technologií,“ uvádí komise v návrhu dokumentu.
Vysoká cena, omezený dojezd
Až do konce letošního února se mohly všechny zúčastněné strany zapojit a k návrhům poskytnout zpětnou vazbu. Zatímco většina dotázaných z průmyslu, veřejné správy a dalších zúčastněných stran podpořila jak snížení emisí o 55 procent do roku 2039 a klimatickou neutralitu do roku 2050, občané měli rozdílné názory.
Jako největší překážky pro zavádění vozidel s nulovými či nízkými emisemi na trh uvedli respondenti cenu vozidel, omezený dojezd a dostupnost infrastruktury.
Odpovědi se různily, pokud jde o potřebu pobídkového mechanismu a typy vozidel, které mají být podporovány. Co se týče možného zavedení mechanismu pro započítávání paliv z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkových paliv do plnění cílů v oblasti emisí CO2, konzultace odrážela smíšené názory.
Chybí „zelená“ energie
Na možné problémy související s cíli balíčku Fit for 55 upozornilo i české ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle něj se ukazuje, že dopad balíčku na země s vysokým podílem průmyslové výroby bude mnohem větší než jinde. Problém už nyní představuje třeba nedostatečná produkce zelené energie.
„Přestože už teď dramaticky zvyšujeme produkci zelené energie, nabídka stále nedokáže pokrýt rostoucí poptávku. Už nyní jsme svědky rostoucích cen energií pro podniky a spotřebitele a inflace, což pramení z příliš rychlé energetické transformace při nedostatečnosti zdrojů,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro EU a zahraniční obchod Martina Tauberová.
Podle ní bude mít současná situace i značné společenské důsledky, mimo jiné pro zranitelné skupiny. Upozorňuje také, že je třeba diskutovat o budoucnosti energeticky náročných průmyslových odvětví, protože v některých není možné vzniku emisí oxidu uhličitého zcela zabránit.
Dodatečné náklady
Komise v návrhu uvádí, že náklady pro výrobce automobilů se zvýší, protože v novém vozovém parku je nutné pro dosažení přísnějších cílů zavádět další technologie.
U nového vozidla registrovaného v roce 2030 se dodatečné náklady vypočítané jako průměr nového vozového parku v celé Evropské unii pohybují v rozmezí 300 až 550 eur u osobních automobilů a 450 až 940 eur u dodávek. O deset let později to má být u osobních aut zvýšení na 1 400 až 1 700 eur a u dodávky zhruba 2 300 až 2 700 eur.
Komise spočítala, že zatímco celkové dopady na HDP mají být pozitivní, úbytek příjmů ze spotřební daně z paliv roce 2030 se odhaduje přibližně na 0,01 procent HDP. Tyto ztráty lze vyvážit na úrovni členských států, a to například nepřímým zdaněním.
Rychlejší vstup na trh
Pokud jde o cílové úrovně, do roku 2040 se zvažují tři trajektorie. Aby se přispělo k celkovému ambicióznějšímu cíli do roku 2030 a k cíli klimatické neutrality do roku 2050, je upřednostňovanou možností od roku 2030 výrazně posílit cíle pro vozový park osobních aut a lehkých užitkových vozidel v oblasti emisí CO2.
To má zajistit potřebný impuls k urychlení uvádění vozidel s nulovými emisemi na trh, přinést výhody uživatelům vozidel a podnítit inovace a vedoucí postavení v oblasti technologií a zároveň omezit nárůst nákladů pro výrobce.
V případě načasování je upřednostňovanou možností zachovat regulační přístup spočívající ve stanovení cílů, které se snižují vždy po pěti letech, aby byla výrobcům poskytnuta dostatečná flexibilita pro zvládnutí tohoto přechodu. Aby bylo možné zohlednit vývojové cykly v automobilovém průmyslu, je proto vhodné zachovat cílové úrovně stanovené pro rok 2025.
Do 2030 konec pobídek
Od roku 2030 by měla být zrušena možnost, aby byla malým výrobcům se sídlem v Evropské unii i mimo ně udělena výjimka z cílové hodnoty. Výrobci tak budou mít časový náskok pro přípravu a přizpůsobení se novým regulačním požadavkům a je v souladu s datem uplatňování zpřísněných cílů. Výrobci odpovědní za méně než 1 000 registrací nových vozidel za kalendářní rok mají mít i nadále výjimku.
Pokud jde o pobídkový mechanismus pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi, upřednostňovanou možností je zrušit od roku 2030 systém pobídek pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi, a to jak pro osobní automobily, tak pro lehká užitková vozidla. Důvodem má být to, že rozšíření těchto vozidel na trhu bude dáno přísnějšími cíli v oblasti emisí, které budou od výrobců vyžadovat, aby na trh uváděli výrazně více vozidel s nulovými emisemi.
Snížení emisí o 55 procent
Fit for 55 je souborem návrhů na revizi a aktualizaci unijních právních předpisů a na zavedení nových iniciativ. Smyslem balíčku je poskytnout soudržný a vyvážený rámec pro dosažení klimatických cílů, který bude přiměřený a sociálně spravedlivý, zachová a posílí inovace a konkurenceschopnost průmyslu a zároveň zajistí rovné podmínky pro hospodářské subjekty ze třetích zemí a podpoří vedoucí postavení Evropské unie v celosvětovém boji proti změně klimatu.
Balíček obsahuje například revizi systému pro obchodování s emisemi, revizi pravidel pro emise z letecké dopravy, revizi směrnice o obnovitelných zdrojích energie či změnu nařízení, kterým se stanoví emisní normy oxidu uhličitého pro osobní automobily a dodávky.
Lucie Přinesdomová
