Drážní inspekce bilancovala ve výroční zprávě rok 2023. Shrnula počet mimořádných událostí jak na železnici, tak i v metru či tramvajových tratích a lanových drahách. Analyzovala také, jaké příčiny například stojí za nehodami. Ze zprávy například vyplynulo, že za nedovolenými jízdami a projetím návěstidel zakazujících jízdu stojí strojvedoucí s praxí kratší než pět let.
V loňském roce klesl podle Drážní inspekce celkový počet nedovolených jízd oproti roku 2022 o 36 procent. Pokles zaznamenala Drážní inspekce i v případě následků těchto mimořádných událostí, kdy v roce 2023 nikdo v důsledku nedovolených jízd nezemřel a pět lidí bylo zraněno. I tak byly celkové škody vzniklé v důsledku nedovolených jízd podle inspekce vyčísleny na více než 200 milionů korun.
„V roce 2023 byli na rozdíl od předchozích tří let nejčastějšími účastníky těchto mimořádných událostí strojvedoucí ve věkovém rozpětí 51 až 60 let. Tato věková skupina je i z dlouhodobého hlediska nejčastějšími účastníky těchto mimořádných událostí,“ shrnula ve výroční zprávě Drážní inspekce.
Nedovolené jízdy se většinou týkají vlaků osobní dopravy. Podle výroční zprávy Drážní inspekce se v posledních deseti letech stalo takových případů 630. Následují posuny po železnici, šlo o 435 mimořádných událostí a vlaky nákladní dopravy stály za 310 mimořádnými událostmi. „Dlouhodobě nejčastěji dochází k nedovoleným jízdám u odjezdových návěstidel (524 případů za deset let). Z hlediska umístění a provedení návěstidel se ve většině případů jednalo o návěstidla stožárová umístěná přímo u koleje,“ zmiňuje výroční zpráva.
U většiny mimořádných událostí si strojvedoucí podle Drážní inspekce uvědomili své pochybení ještě před projetím návěstidla a k projetí došlo maximálně o desítky metrů. V naprosté většině případů se podařilo soupravu zastavit do 400 metrů za návěstidlem.
Počet nehod loni meziročně poklesl
Drážní inspekce informovala také o tom, že počet mimořádných událostí na železnici meziročně klesl o 98 případů. Celkem kvůli nehodám zemřelo 231 lidí a dalších 232 bylo zraněno. Největší podíl mají podle Drážní inspekce na počtu usmrcených lidí každoročně střety drážních vozidel s osobou, případně střetnutí na železničních přejezdech. Právě na nich se loni stalo 157 střetů, zemřelo při nich 36 lidí a dalších 108 bylo zraněno.
„Stejně jako v letech minulých, tak i v roce 2023 docházelo k největšímu počtu mimořádných událostí na železničních přejezdech zabezpečených světelnou signalizací bez závor. V důsledku těchto událostí zemřelo na takto zabezpečených přejezdech celkem 18 osob a dalších 76 bylo zraněno,“ uvedla ve výroční zprávě Drážní inspekce.
Poměrově jsou však podle ní nejtragičtější nehody na železničních přejezdech zabezpečených světelnou signalizací doplněnou závorovými břevny, kde došlo k úmrtí ve 12 z celkem 31 případů. Všichni usmrcení byli chodci nebo cyklisté, kteří podlezli, obešli nebo objeli sklopená závorová břevna a vstoupili na dráhu v době příjezdu vlaku.
Drážní inspekce se ve výroční zprávě zaměřila také na metro, tramvaje a lanové dráhy, kde loni počet mimořádných událostí meziročně vzrostl o 44 mimořádných případů. Celkem při nich zemřelo 11 lidí a dalších 674 bylo zraněno. Největší podíl na počtu usmrcených osob ve statistických výstupech Drážní inspekce zaujímají střety tramvají s osobou, přičemž k největšímu počtu těchto mimořádných událostí i usmrcení osob došlo v Praze. Na lanových dráhách se v roce 2023 stalo celkem devět nehod, při kterých bylo zraněno deset lidí. Ve všech případech se jednalo o pád cestujících při nástupu nebo výstupu z lanové dráhy.
Drážní inspekce začala v České republice fungovat v roce 2003. Jde o národní vyšetřovací orgán pro nezávislé šetření mimořádných událostí na dráhách. V loňském roce inspekce hospodařila s rozpočtem 47,3 milionu korun.
Tereza Čapková
