Obměna vedení státních podniků pokračuje. Změny se nyní dotkly i společnosti ČEPS, která spravuje páteřní elektrickou síť v Česku. Z dozorčí rady odešel bývalý náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Frélich (ODS). Podle informací Ekonomického deníku jej nahradila poradkyně premiéra Andreje Babiše pro legislativu Michaela Pobořilová, která patří mezi premiérovy blízké spolupracovníky.
Jedná o premiérovu poradkyni pro legislativní oblast Michaelu Pobořilovou. Zdroje Ekonomického deníku nicméně uvádějí, že její role je mnohem významnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Patří do úzkého okruhu osob, kterým jinak značně nedůvěřivý premiér věří a radí se s nimi o svých krocích. Týdeník Respekt koncem ledna napsal, že Pobořilová měla velký vliv i na personální složení současné vlády.
Dámská jízda v dozorčí radě ČEPS
Obměnu složení dozorčí rady potvrdila mluvčí společnosti ČEPS Hana Klímová. Podle informací Ekonomického deníku v dozorčí radě ČEPS kromě Martina Frélicha skončili ještě dva zástupci dosazení minulou vládou – Matouš Pelikán a Pavel Hájek. V polovině února se novou členkou dozorčí rady stala Lenka Kovačovská. V prostředí české energetiky se jedná o známé a uznávané jméno.
Kovačovská již v minulosti působila v oddělení strategie společnosti ČEPS. V roce 2013 nastoupila na ministerstvo průmyslu a obchodu, kde později zastávala pozici náměstkyně ministra pro oblast energetiky. Ironií osudu byla z funkce odvolána při čistkách, které rozpoutala první vláda premiéra Andreje Babiše při nástupu k moci v prosinci roku 2017.
Následující čtyři roky byla Kovačovská výkonnou ředitelkou Českého plynárenského svazu. Tedy oborového sdružení, jež reprezentuje společnosti z oboru plynárenství. Od roku 2022 působila jako energetická konzultantka, spolupracovala mimo jiné s francouzskou společností EDF na přípravě nabídky na stavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech.
Profil společnosti ČEPS
ČEPS je stoprocentně vlastněn státem, akcionářská práva vykonává ministerstvo průmyslu a obchodu. Dnes se jedná o významnější společnost než v minulosti. ČEPS totiž v roce 2023 na přání vlády koupil společnost Gas Storage CZ, která vlastní většinu podzemních zásobníků plynu v Česku. O čtvrt roku později odkoupil také podnik NET4GAS, což je majitel páteřních plynovodů na českém území.
Celá skupina v roce 2024 vykázala konsolidované tržby ve výši přes 37 miliard korun. Zisk před zdaněním se vyšplhal na 11,05 miliardy korun, čistý zisk dosáhl 4,43 miliardy korun. Nepoměr mezi hrubým a čistým ziskem byl způsoben platbou daně z nadměrných zisků. ČEPS se tak po společnosti ČEZ stal druhým největším plátcem této kontroverzní daně, známé též pod názvem windfall tax.
Mohlo by vás zajímat
Mero, VZP i Lesy ČR
Co se týká personálních změn ve státem ovládaných firmách, pobouření vyvolalo rozhodnutí ministerstva financí. To na konci února odvolalo předsedu představenstva a generálního ředitele státního provozovatele ropovodů MERO Jaroslava Pantůčka. Jedná se přitom o uznávaného manažera, který výrazně přispěl k realizaci investice do posílení ropovodu TAL z italského Terstu. Díky němu mohlo Česko před rokem zcela ukončil dovoz ruské ropy.
Výměn firemních šéfů se už po nástupu vlády premiéra Andreje Babiše odehrálo několik. Nové vedení správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) odvolalo v únoru z funkce dlouholetého ředitele Zdeňka Kabátka. V lednu ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal generálního ředitele Lesů České republiky Dalibora Šafaříka.
