Ropné rafinerie společnosti Orlen Unipetrol v říjnu vyzkoušely náhradu ruské ropy za dodávky z alternativních zdrojů. Test se promítl i do statistik zahraničního obchodu. Podíl ruské ropy na celkovém dovozu v říjnu klesl na 37 procent, přitom v období od ledna do srpna dosahoval téměř 64 procent. Ekonomický deník to zjistil z údajů Českého statistického úřadu.
Navzdory zmíněnému testovacímu provozu dál platilo, že nejvíc ropy Česko v říjnu dovezlo z Ruska (251 tisíc tun) a z Ázerbájdžánu (188 tisíc tun). Na třetí místo se dostala Guyana, odkud pocházelo 111 tisíc tun. Dále Česko v říjnu dováželo ropu z Kazachstánu a Iráku, v minulých měsících do rafinerií dorazila také zásilka ropy ze Spojených států.
Guyanu Český statistický úřad v informačním systému o zahraničním obchodu (STAZO) omylem uvádí jako „Francouzskou Guyanu“. Tam se však žádná ropa netěží, na rozdíl od státu Guyana, který se v posledních čtyřech letech zařadil mezi významné producenty ropy. O Guyaně se v posledních týdnech v médiích píše hlavně v souvislosti s výhrůžkami venezuelského diktátora Nicoláse Madura, který vznesl (zcela neoprávněný) nárok na západní polovinu Guyany.
Jak Ekonomický deník upozornil před měsícem, v říjnu proběhl třítýdenní test, během kterého litvínovská rafinérie prvně ve své historii zpracovávala výhradně neruskou ropu. Jednalo se právě o ropu ze zmíněné Guyany a Iráku. Jak dále uvedl Orlen Unipetrol, v následujících měsících chce v Litvínově vyzkoušet další ropné směsi, obsahující například arabskou ropu nebo surovinu ze Severního moře. Úplná náhrada ruské ropy je naplánována na přelom let 2024 a 2025.
Objem dovozu ropy dle zemí (v tisících tun)
| dodavatel ropy | 7/2023 | 8/2023 | 9/2023 | 10/2023 |
| Rusko | 426 | 373 | 341 | 251 |
| Ázerbájdžán | 153 | 151 | 187 | 188 |
| Guyana | 0 | 0 | 25 | 111 |
| Kazachstán | 0 | 119 | 60 | 77 |
| Irák | 0 | 0 | 11 | 51 |
| USA | 116 | 13 | 0 | 0 |
| celkem | 696 | 656 | 623 | 678 |
Ke stejnému datu má být dokončeno posílení kapacity ropovodu TAL z Terstu do bavorského Vohburgu. Výše investice dosahuje 42 milionů eur a financuje se český státem vlastněný podnik MERO ČR. Za tuto cenu získá Česká republika přednostní přístup k dodatečným dodávkám ropy v rozsahu čtyř milionů tun ročně. Od roku 2025 budou české rafinerie odebírat z transalpského ropovodu osm milionů tun za rok, což vystačí na plné pokrytí spotřeby.
České vlády razily politiku snižování energetické závislosti na Rusku již od 90. let. Reálným výsledkem byla stavba plynovodu z Bavorska do Česka a následný přechod menší ze dvou rafinerií, té v Kralupech nad Vltavou, na zpracování lehké ropy z Ázerbájdžánu, Kazachstánu a dalších zemí. Litvínovská rafinérie je zatím ještě závislá na dodávkách z Ruska ropovodem Družba.
Podíl dodávek z Ruska v letech 2019 až 2021 klesl na 50 procent. Avšak loni po ruské agresi na Ukrajině se trend otočil nepříznivým směrem. Podíl importu ropy z Ruska se loni zvýšil na 56 procent, kvůli potížím s exportními trasami se naopak snížil dovoz z Kazachstánu. V období od ledna do srpna letošního roku se do Česka dovezlo 4,911 milionu tun ropy, z toho pocházelo z Ruska 3,136 milionu tun – tedy 64 procent.
Ruská ropa ztrácí v České republice i v dalších evropských zemích na atraktivitě nejen kvůli solidaritě s napadenou Ukrajinou. Jak lze vyčíst z aktuálních statistik ČSÚ, v poslední době zmizela cenová výhoda, kdy opy z Ruska byla až o 45 procent levnější oproti dodávkám z jiných zdrojů. V říjnu již ruská ropa v průměru vycházela na 15 592 korun za tunu, tedy prakticky stejně jako dodávky sirnaté ropy z Guyany a Iráku.
David Tramba
