Dotování obnovitelných zdrojů se mění v dotování fotovoltaiky. Na ni padne 29 z 36 miliard korun podpory

Dotování obnovitelných zdrojů se pomalu, ale jistě mění v dotování elektřiny z fotovoltaických elektráren. Ekonomický deník získal od Energetického regulačního úřadu detailní čísla, na kolik vyjde v příštím roce podpora zelené energie. A výsledek? Celých 80 procent z celkových provozních dotací v rozsahu 36 miliard korun pohltí fotovoltaika, přesněji řečeno „staré“ solární zdroje postavené do roku 2013.

Obecně platí, že náklady na dotování zvýhodněných zdrojů energie klesají s tím, jak roste cena elektřiny. Například v roce 2020 celý systém podpory vyšel na 45,4 miliardy korun, z toho 29,15 miliardy směřovalo k vlastníkům solárních elektráren. V příštím roce celková výše podpory klesne na 36 miliard, avšak dotování fotovoltaiky se bude pohybovat opět okolo 29 miliard korun.

Nová položka: biometan

Jiné zdroje, jako třeba malé hydroelektrárny a větrné elektrárny, budou vyžadovat jen podporu v řádu stovek milionů korun. Prodej vyrobené elektřiny za tržních podmínek totiž pokryje většinu garantované výkupní ceny. V nízkých jednotkách miliard korun se bude pohybovat podpora pro bioplynové stanice a elektrárny či teplárny spalující biomasu.

Nově se naopak v přehledu podporovaných zdrojů objevuje biometan, neboli vyčištěný bioplyn dodaný do plynovodní sítě. Navzdory malému počtu hotových či budovaných zdrojů budou náklady docela vysoké: 921 milionů korun. Provozní dotování biometanu přitom dodnes nezískalo notifikaci od Evropské unie. „Podpora pro biometan byla do odhadu vypláceného objemu zahrnuta, protože se počítá s její notifikací do konce tohoto roku a výplatou v příštím roce,“ odpověděl mluvčí ERÚ Michal Kebort.

Výše provozní podpory (v milionech korun)

Cenové rozhodnutí, které určuje výši pevné výkupní ceny a zeleného bonusu pro podporované zdroje energie v roce 2024, vydal regulační úřad na konci září. Například početné solární elektrárny z roku 2010 budou mít v příštím roce pevnou výkupní cenu ve výši zhruba 16 tisíc korun/MWh, nebo mohou čerpat zelený bonus ve výši 13 tisíc korun/MWh. Cenu zde pravidelně navyšuje indexace. V praxi však vlastníci fotovoltaik z roku 2010 dostanou méně, stát jim totiž strhává „solární odvod“ ve výši 20 procent.

ERÚ odhaduje, že tržní cena elektřiny se bude v příštím roce pohybovat okolo 3000 korun/MWh. Do tohoto limitu se „vejdou“ větrné elektrárny postavené po roce 2012, zdroje na spalování komunálního odpadu a důlního plynu, vysoce účinné teplárny, kogenerační jednotky či mnohé zdroje spalující biomasu. V jejich případě bude výše zeleného bonusu (tedy příplatku k tržní ceně elektřiny) nulová.

Dotace se promítnou do cen elektřiny

Nepříjemnou zprávou pro spotřebitele elektřiny je, že většinu – zhruba 75 procent nákladů – na dotování podporovaných zdrojů energie v příštím roce ponesou oni. Stát z celkových 36 miliard korun uhradí jen něco přes 9 miliard. Ministerstvo průmyslu a obchodu prosazovalo vyšší zapojení státu, avšak bylo doslova převálcováno ministerstvem financí, pro které je prioritou snižování rozpočtového deficitu.

Vícenáklady podporovaných zdrojů od loňského října plně hradil stát z rozpočtu. Od ledna příštího roku se znovu promítnou do cen elektřiny pro domácnosti i firmy, a to ve výši až 599 korun/MWh (včetně DPH). Současně zdraží také regulované platby za distribuci energie, což může vést k růstu celkových nákladů na elektřinu. Případně k vymazání pozitivního dopadu klesajících cen energie na burzách.

David Tramba