INZERCE

Evropa má momentálně z byznysového pohledu obavy z amerického programu na podporu zelené ekonomiky. A to i přesto, že EU má na svůj Green Deal vyčleněno mnohem víc peněz, řekl na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku vrchní ředitel sekce fondů EU ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha. Foto: Radek Čepelák

Dotace jako deformace trhu? Ve skutečnosti podpora konkurenceschopnosti, shodli se experti na sympoziu Ekonomického deníku

Systém veřejných podpor a subvencí je nezbytný pro zajištění schopnosti české ekonomiky konkurovat nejen vyspělým evropským státům, ale zejména pak silným globálním hráčům, jako jsou Spojené státy nebo Čína. Právě úspěšná dotační politika je totiž jedním ze základních klíčů k vzývanému restartu tuzemské ekonomiky a potřebným inovacím. Shodli se na tom účastníci sympozia Ekonomického deníku s názvem Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku.

Například vrchní ředitel sekce evropských fondů na ministerstvu průmyslu a obchodu Marian Piecha upozornil v panelové diskuzi na to, že Česká republika sice nemůže v otázce diskutovaného Green Dealu dovolit zůstat stát stranou, zároveň by ale neměla být v otázce přechodu k zelené ekonomice a s tím související veřejné podpory sama na sebe až zbytečně přísná.

„V Číně dnes vyrábějí elektroauta tak, že zatápí pod kotlem uhlím. Ta elektroauta pak posílají do Evropy a smějí se nám. My totiž chceme být zelení už v rámci té tranzice,” konstatoval Piecha. Doplnil přitom, že u nás není možné například financovat z veřejných podpor přechodnou infrastrukturu, která by sice zatím nebyla úplně zelená, ale v budoucnu už ano. „Neumíme přesvědčit Evropskou komisi,” vysvětlil ministerský sekční šéf. 

Nízkou úroveň konkurenceschopnosti vůči Číně by tak podle něj bylo možné řešit například tak, že by se v Evropě potřebná infrastruktura pro zelenou budoucnost budovala dalších pět nebo šest let postaru, tedy „spalování uhlí”, a teprve pak by se ekonomika překlopila. 

„Pak to přepněme a budeme zcela bezemisní. Ale pokud už teď budeme tu dotační politiku de facto stavět na tom, že i tou transformací půjdeme tím nepřísnějším limitem veřejné podpory a emisních limitů, tak ti Američané nebo Číňané nám ty projekty seberou, oni se soustředí na výsledek,” upozornil Piecha.

Řečníci sympozia Ekonomického deníku Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku: zleva vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, výkonný ředitel společnosti Kiwi.com Juraj Strieženec, ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann, ekonom České spořitelny a člen NERV Petr Zahradník a partner venture fondu N1 Ondřej Homola. Foto: Radek Čepelák

Marian Piecha také v panelové diskuzi připomněl, že Evropa má momentálně z byznysového pohledu obavy z amerického programu na podporu zelené ekonomiky, a to i přesto, že EU má na svůj Green Deal vyčleněno mnohem víc peněz. 

„Všichni mají strach z Inflation Emission Act. Ale je to jenom 350 miliard dolarů. My na Green Deal v Evropě máme 700 miliard euro. Přesto jsou pro nás hrozbou přesně v kontextu toho, že cíli na ten výsledek. A jestli ten podnik v Americe toho dosáhne spalováním uhlí, je jim jedno,” poukázal Piecha. 

Ve svém vystoupení pak sekční ministerský šéf připomněl, že posilování konkurenceschopnosti Česka probíhá zejména prostřednictvím podpory podnikání, a to mimo jiné skrze operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. 

Ten běží od roku 2021 a celkově je v něm podle Piechy alokováno přes 81 miliard korun.

Z toho jde přes 31 miliard na posilování výkonnosti podniků v oblasti vývoje a výzkumu a  jen zhruba o dvě miliardy méně je ve fondu vyčleněno na posun k nízkouhlíkovému hospodářství. Přes 10 miliard je pak určeno na rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti, pět miliard putuje na rozvoj digitální infrastruktury, necelé čtyři na efektivnější nakládání se zdroji a přes dvě miliardy pak na technickou pomoc.

Velké dotační projekty v České republice brzdí vyjma malého sebevědomí i složité povolovací procesy, prohlásil na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku vrchní ředitel sekce fondů EU ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha. Foto: Radek Čepelák

Dotační ekonomika je mýtus. Subvence jsou jen zlomek HDP

Důležitost dotační politiky v oblasti konkurenceschopnosti pak zdůraznil ve svém vystoupení i ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník. 

Ten také vyvrátil „dotační mýtus” podle kterého subvence pokřivují trh.

„Dotační podpora podnikatelským subjektům ze zdrojů financování EU se rovná  0,5 procenta HDP České republiky ročně, přičemž podíl dotací z národních a regionálních veřejných zdrojů je přibližně stejný, resp. o málo větší,” řekl Zahradník s tím, že drtivá většina kapitálových veřejných výdajů v jde Česku do veřejné infrastruktury, nikoliv přímo soukromým podnikatelským subjektům.

Ekonom také připomněl, že celková míra investic se v České republice pohybuje na úrovni 26 procent HDP. „Dotační podpora navíc v drtivé většině případů nevytlačuje soukromé investice, nýbrž vede k jejich spouštění a uskutečnění,” konstatoval Zahradník. 

Podle něj se v případě veřejných investic v Česku podílí financování EU na jejich celkovém objemu zhruba z padesáti procent, což je v rámci EU nadprůměr, ale zároveň výrazně méně, než je například v Maďarsku nebo v Portugalsku.

Ekonom České spořitelny a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zámečník na sympoziu Ekonomického deníku. Vlevo vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, vpravo výkonný ředitel Kiwi.com Juraj Strieženec. Foto: Radek Čepelák

V oblasti konkurenceschopnosti je pak podle ekonoma velký prostor pro dotační podporu zejména v případě překonávání „hlubokých a chronických” regionálních rozdílů, stejně jako při překonávání selhání trhu. 

Dotační programy podle něj mimo jiné pomáhají regionální rozdíly napravovat a zabraňovat tak většímu rozevírání nůžek regionální výkonnosti v České republice. Zejména v oblastech s nízkou výkonností pak podpora podle jeho slov přispívá k překonávání slabých stránek takových regionů. 

Zahradník také upozornil, že dotační programy pozitivně ovlivňují inovativní potenciál ekonomiky, a to především v oblasti vzdělávání a podpory výzkumu nebo vývoje. 

Nezbytné je přitom podle něj zacílení na klíčové výzvy zelené a digitální transformace, tedy na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti, chytrou mobilitu, cirkulární ekonomiku nebo digitalizaci. Takové projekty by ale podle něj neměly stát čistě na dotacích, opírat by se měly také soukromý kapitál. A to včetně zapojení dlouhodobých finančních zdrojů, jako jsou například pojišťovny nebo penzijní fondy. 

Desítky miliard na odchod od uhlí

Význam investit do takzvaných zelených opatření pro konkurenceschopnost české ekonomiky pak zdůraznil ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman. Podle něj by měla grantová politika mimo jiné pomoct tuzemskému hospodářství se vypořádat s rychlým odchodem od těžby uhlí a také závislostí na jeho využívání. 

V tomto směru je podle Valdmana podstatná orientace na obnovitelné zdroje energie a také co možná ambice pro to, aby se energie nespotřebovávala pokud možno vůbec. „Tedy posílit opatření pro dosahování energetických úspor průmyslu i domácností,” připomněl Valdman s tím, že i v tomto případě je nutné se zaměřovat zejména na inovativní – a tedy i konkurenceschopné – technologie. 

Klíčovou roli podle něj bude hrát fotovoltaika nebo větrná energetika, stát by se měl ale soustředit také na rozvíjení schopnosti vyrobenou energii uchovávat. „Počítáno je s různými formami akumulace na úrovni 15 procent instalované kapacity,” nastínil Valdman a doplnil, že dočasně bude mít posílenou pozici také zemní plyn. 

„Bude ale také dále rozvíjena kapacita výroben využívajících další obnovitelné zdroje jako je udržitelná biomasa a bioplyn, nebo mělká či hlubinná geotermální energie,” konstatoval šéf Státního fondu životního prostředí.

Ředitel Státního fondu životního prostředí Petr Valdman v panelové diskusi na na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku. Foto: Radek Čepelák

Mezi konkrétními projekty přitom zmínil např. dekarbonizaci centrálních zdrojů tepla nebo pokračující renovace budov. „V roce 2050 nechává progresivní scénář bez renovace 5 procent budov a dalších 8 procent projde pouze mělkou renovací, to se týká například památkově chráněných objektů,” vypočítal Valdman. 

Ten v souvislosti s dekarbonizační strategií státu zdůraznil také roli jaderné energetiky. „Podíl jaderné energetiky na spotřebě energie vzroste, toho bude dosaženo výstavbou jaderných reaktorů o celkové instalované kapacitě až 4 GW. Prioritou bude výstavba ve stávajících jaderných lokalitách směřující k částečné náhradě stávajících jaderných zdrojů,” nastínil Valdman.

Účastníci panelové diskuse sympozia Ekonomického deníku: vrchní ředitel ministerstva průmyslu a obchodu Marian Piecha, ředitel Asociace pro aplikovaný výzkum v IT Jaromír Hanzal, ministr životního prostředí Petr Hladík, vydavatel Ekonomického deníku Ivo Hartmann a předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna. Foto: Radek Čepelák

Za hlavní nástroj financování dekarbonizačních opatření pak Valdman označil Modernizační fond. Až dvě třetiny jeho prostředků podle něj jdou na modernizaci teplárenství nebo energeticky náročného průmyslu, stejně jako na podporu výroby obnovitelných zdrojů energie. „Nově převzal Modernizační fond i financování energetických úspor a modernizaci zdrojů v domácnostech,” připomněl pak Valdman s odkazem na program Nová zelená úsporám.

Adaptační opatření jsou pak podle šéfa fondu životního prostředí financovány z operačního fondu Životní prostředí i z Národního plánu obnovy. „Na financování strategických investic v uhelných regionech slouží Operační program Spravedlivá transformace,” doplnil Valdman s tím, že celá polovina alokace, tedy zhruba 20 miliard korun, je určeno právě na celkem 32 strategicky významné investice v uhelných regionech.

Auditorium Sympozia Ekonomického deníku Modernizační a strukturální fondy, dotace a granty jako příležitost pro ekonomiku v pražské Truhlárně. Foto: Radek Čepelák

Tomáš Svoboda