Evropská prokuratura zahájila vyšetřování možného zneužití finančních prostředků v přepočtu za 294 milionů korun v recyklačních projektech v Řecku. Nové automaty na recyklaci měly až pětinásobně vyšší cenu oproti běžným tržním cenám.
Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřuje možné zneužití finančních prostředků na takzvaná recyklační centra. Ta získala finance z operačního programu EU pro dopravu, infrastrukturu, životní prostředí a udržitelný rozvoj.
Recyklační automaty k ničemu?
Předmětem šetření je síť recyklačních automatů, které sloužily v řadě řeckých regionů včetně Attiky a Peloponésu nebo na Krétě. Místní obyvatelé mohou v těchto zařízeních získat peníze za recyklaci plastových, kovových nebo skleněných předmětů. Vyrábí je řecká firma Texan. Jsou ale až pětkrát dražší, než by odpovídalo tržním cenám.
Dřívější zpráva vypracovaná řeckými auditory na žádost EU zjistila nesrovnalosti týkající se nákladů a řízení celého projektu. Zmiňuje také nedostatek kontroly nad tím, co se děje se shromážděným odpadem. Současné vyšetřování EPPO vychází ze zprávy řeckých úřadů.
Společnost EDSNA, která je odpovědná za nakládání s odpady v regionu Attika, už dostala opakovaně pokutu za nedodržení pravidel projektu, jehož celková hodnota je 220 milionů eur (5,4 miliardy korun).
Řecko neplní unijní cíle
Řecko se mezi roky 2018 až 2024 zlepšilo v žebříčku členských států EU v oblasti nakládání s odpady. Posunulo se z 24. místa o šest příček nahoru, vyplývá z údajů Eurostatu. Dosavadní výsledky země oliv ale zůstávají v oblasti recyklace a dodržování unijních právních předpisů stále za očekáváním.
Míra recyklace komunálního odpadu se v Řecku v roce 2022 pohybovala okolo 17 procent, což bylo výrazně pod průměrem EU. Ten činil 49 procent.
Mohlo by vás zajímat
Jihoevropská země letos pravděpodobně nesplní cíl recyklovat 55 procent komunálního odpadu a 65 procent odpadu z obalů. Porušení unijních environmentálních cílů už stálo Atény nemalé peníze. Zpráva o zavádění zelených opatření z roku 2025 konstatovala, že Řecko poslalo do Bruselu pokuty ve výši 230 milionů eur (5,6 miliard korun) za nedodržování legislativy v rámci ochrany životního prostředí.
