Vyhlášení veřejné zakázky na pyrotechnický průzkum je neklamnou známkou, že se dostavba Pražského okruhu zase o malý kousek blíží. Samotná nutnost provedení průzkumu však naznačuje, že cesta k prvnímu svezení po něm bude ještě dlouhá a dost možná i krkolomná. Veřejnou zakázku „D0, stavba 511 Běchovice – D1 – pyrotechnický průzkum“ vyhlásilo ve zjednodušeném podlimitním řízení Ředitelství silnic a dálnic 17. srpna. Předpokládaná hodnota činí 37 662 328 Kč bez DPH a lhůta pro podání nabídek zatím běží do 29. září letošního roku.
Kvalifikace akcentuje praxi s municí a výbušninami
Kvalifikační požadavky vcelku nepřekvapivě akcentují vedle standardních „stavařských“ odborností zkušenosti ze zacházení s municí, výbušninami a trhavinami. Členem odborného týmu musí být vedle vedoucího úkolu (v ideálním případě stavaře) hlavní pyrotechnik se zkušenostmi s minimálně dvěma pyrotechnickými průzkumy v hodnotě alespoň 10 milionů, zbrojním průkazem skupiny F, muniční licencí a muničním průkazem pro pyrotechnický průzkum.
Důležitými členy týmu jsou rovněž vedoucí zpracování a interpretace dat s odbornou způsobilostí pro činnost geologa oboru geofyzika a samozřejmě koordinátor BOZP a hlavní geodet.
Dodavatel musí prokázat zkušenost s minimálně jednou zakázkou na sondážní, ověřovací práce a pyrotechnický průzkum na stavbě pozemní komunikace. Tato práce musí přesáhnout 5 milionů Kč. Jediným hodnotícím kritériem výše nabídkové ceny za provedení celého pyrotechnického průzkumu.
Riziko nálezu leteckých pum
Součástí zadávací dokumentace jsou také dva dokumenty, které vyvolaly nutnost zadání této zakázky. Jedná se o znalecký posudek Jiřího Chládka a stanovisko Pyrotechnické služby Policie České republiky. Jiří Chládek identifikoval území budoucího obchvatu jako oblast intenzivní vojenské činnosti v období Pražského povstání na sklonku 2. světové války. Už v průběhu března a dubna 1945 došlo v širším okruhu stavby k sedmi útokům tzv. hloubkařů (malé skupiny letadel zaměřující se na dopravní infrastrukturu).
25. března 1945 došlo k masivnímu náletu 650 bombardérů na tehdejší průmyslové srdce Prahy v oblasti Vysočan, Libně a kbelského letiště. Rozsáhlému náletu byly vystaveny rovněž Satalice a letiště v Letňanech. Na průmyslové podniky svrhly bombardéry trhavé tisíciliberní pumy, které se díky své hmotnosti mohou ocitnout ve značné hloubce pod povrchem.
Letiště čelila především dvacetiliberním střepinovým pumám, jež zůstávají relativně blízko zemskému povrchu. Prostor výskytu těchto pum není vinou navigačních chyb a nepřehledných situací omezen pouze na uvedené lokality. Týká se rovněž Běchovic, Klánovic, Kunratic, Průhonic a Uhříněvsi.
Přelévání fronty zvyšuje možnost nálezu granátů a min
Pozemní operace se počátkem května přelévaly s postupem povstalců, jednotek SA, SS i Rudé armády. Prakticky ve všech obcích v oblasti budoucího obchvatu docházelo k bojovým akcím a střetům mezi místními obyvateli a různě velkými jednotkami ustupující německé armády. Tuhé boje zuřily v Říčanech, Běchovicích nebo Kolovratech. Situace se definitivně uklidnila po německé kapitulaci, ústupu německých vojsk a příchodu Rudé armády 9. května 1945.
Problém pro stavbu nepředstavuje jen munice použitá v boji a nevybuchlá (ruční a puškové granáty, panzerfausty, dělostřelecké granáty a miny, letecké pumy), ale rovněž munice opuštěná při přesunu jednotek. Munice se může nacházet těsně pod povrchem zejména v případě granátů a opuštěné munice. V případě leteckých pum není vyloučený ani výskyt až šest metrů pod zemí.
Kombinace hloubkového průzkumu dohledání pomocí detektoru kovů
Závěry znalce potvrdila Pyrotechnická služba PČR. Ta jen od roku 2010 eviduje 11 výjezdů k nálezům munice a výbušnin v nejbližší oblasti plánovaných staveb. Jednalo se vesměs o dělostřelecké a ruční granáty.
Policejní pyrotechnici upozorňují na nálezy opuštěné munice v blízkosti komunikací, dále v místech utáboření Rudé armády a jejích palpostů. Vedle leteckých pum jako následků spojeneckých náletů navíc připomínají sovětské taktické nálety na ústupové německé kolony.
Jiří Chládek navrhuje zpracovateli pyrotechnického průzkumu provedení hloubkového pyrotechnického průzkumu pomocí magnetometrie, které je obzvláště výhodné pro hledání nevybuchlých leteckých pum ve velkých hloubkách.
Všechny body vykazující možný nález munice je nutné ověřit ručně nebo bagrem kopanou sondou. V místech s členitým terénem (škarpy, meze, břehy a koryta potoků nebo remízky) doporučuje znalec doplnit průzkum o ruční detektor kovů.
Tomáš Rovný
