Pravidla pro doručování poštovních zásilek a balíků by se mohly v dohledné době změnit. Politici by se měli zamyslet nad tím, zda množství a podoba kamenných poboček pošty odpovídá skutečným potřebám a požadavkům obyvatel, změnám v používání moderních technologií i ekonomické racionalitě. Pro regulaci doručování balíků dnes již takřka nejsou důvody. Na trhu operuje řada firem, které tuto službu bez problémů nabízí v dokonale konkurenčním prostředí výhodném pro spotřebitele. Zaznělo to od odborníků v rámci Kulatého stolu Ekonomického deníku a České justice „Budoucnost poštovních a balíkových služeb v České republice“. Novou poštovní licenci bude vítěz výběrového řízení provozovat od roku 2023, tendr by však měl být dokončen už v první polovině příštího roku.
Mezi základní poštovní služby patří doručování listovních zásilek včetně cenných a doporučených, jejichž objem v důsledku elektronizace a digitalizace každoročně klesá, stejně jako doručování balíků a peněz formou poštovních poukázek. „Přínosy základních služeb klesají, zatímco jednotkové náklady u poštovních zásilek strmě rostou,“ uvedl ve své prezentaci Petr Kadlec, partner Advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS.
Poštovní služby mají vysokou míru úspor z rozsahu a při úbytku poštovních zásilek výrazně roste jednotková cena. Držitelé poštovních licencí v Evropě kvůli tomu omezují náklady a rozsah služeb. „Povinnost doručovat 5x týdně začíná být pro držitele poštovní licence v EU problematická,“ upozornil Kadlec s tím, že tento parametr evropské poštovní směrnice je možný v rámci národní legislativy změnit.
Povinnost zahrnovat do základních služeb poštovní balíky se podle advokáta začíná jevit jako nadbytečná a to zejména v oblasti například doručování zboží z e-shopů. S tím souhlasili i další účastníci kulatého stolu. „Hájím zájmy České pošty, na druhou stranu uznávám, že je třeba liberalizovat trh,“ uvedl generální ředitel České pošty Roman Knap.
Právě on prosadil, aby Česká pošta postupně otevřela na 2 tisíce externích Balíkoven a zákazníci tak pro balíky nemusí pouze na často přeplněné kamenné pobočky.
Největší konkurencí je pro poštu Zásilkovna s 5000 výdejnami a následuje logistický operátor WE DO s 1300 výdejními místy. „Stát by měl sledovat trendy a reagovat co nejrychleji. Jednoznačným trendem je zrychlování doručování. Tlak trhu je obrovský a subjekt, který bude doručovat za 2 až 3 dny neobstojí,“ upozornil u kulatého stolu šéf WE DO Daniel Mareš. Podle něj je v balíkových službách regulace ze strany státu zbytečná.
Český telekomunikační úřad (ČTÚ) očekává, že se do výběrového řízení na držitele nové poštovní licence vedle České pošty přihlásí i další firmy. Úřad v uplynulých měsících důkladně zkoumal poštovní trh a provedl i průzkum spokojenosti se službami České pošty od společnosti Grand Thorton. Řídící partner společnosti Zbyněk Bolcek u kulatého stolu varoval, že na úpravu parametrů výběrového řízení už zbývá minimum času.
„Mezinárodní situace, v tuto chvíli se trh vyvíjí tak, že klesá poptávka po standardních službách,“ uvedla předsedkyně ČTÚ Hana Továrková. Změny demonstrovala na příkladech ze zahraničí. V Evropě například není výjimkou, že státní správa k doručování zásilek využívá síť soukromých poboček, například trafik. Možností, jak ušetřit finance i životní prostředí také je, že dopisy se posílají elektronicky a k jejich fyzickému vytištění dojde až před doručením. V Číně už se pak rozvíjí i doručování pomocí dronů.
Podle Továrkové se nyní vede debata, zda by bylo možné balíkové služby od univerzální služby oddělit. Rozhodnutí by mohlo padnout v prosinci.
Pošta nyní musí v konkurenčním prostředí zajistit služby dané zákonem, které jsou ztrátové. Základní služba by měla nadále obsahovat služby, které jsou pro fungování státu nezbytné. Na českém trhu v současnosti působí 26 firem poskytujících poštovní služby. Podle Továrkové jich je ale ve skutečnosti i více, než 40 – podle judikátu Nejvyššího správního soudu poštovní službu poskytuje ten, kdo splňuje definici poštovní služby. ČTÚ podle ní v této souvislosti chystá sankce k těm, kdo se jako poskytovatel dle zákona nepřihlásí.
Evropská komise nyní prověřuje, zda Česká pošta může dostat kompenzace za poskytování ztrátové poštovní služby v souladu s unijními pravidly – podle českých limitů 1,5 miliardy ročně. Státní příspěvek může pošta využívat výlučně na krytí ztrát, které vznikají z provozování základních služeb, jež musí státní podnik zajišťovat na základě poštovní licence, kterou v minulosti získal a která končí příští rok.
Eva Paseková
