Nárůst populace ve městech s sebou přinesl také zvýšení počtu osobních automobilů, které se každý den prohánějí v ulicích. Lanovka může městské dopravě značně ulehčit, jak naznačují zkušenosti ze světa.
Nekonečné dopravní zácpy, dlouhé postávání v kolonách nebo zhoršující se kvalita ovzduší. Mnoho radnic světových metropolí už vyčerpalo možnosti, jak negativním dopadům automobilové dopravy čelit nebo jak rozšiřovat její kapacitu, aby byla co nejplynulejší a nezatěžovala životní prostředí ve městech. Na řadu tak už přichází regulace dopravy individuální, rozvoj cyklostezek, sdílení vozidel a někdy i hromadná doprava zdarma.
Neoficiální hlavní město Bolívie La Paz a druhé největší město téže země El Alto však už několik let ukazují, že je v městské dopravě jít ještě dál. Tamní systém lanovek Mi Teleférico pomohl do značné míry vyřešit dennodenní problémy s dopravními zácpami. Lanovky, které jsou v provozu nadmořské výšce kolem čtyř tisíc metrů efektivně spojují okraje měst s jejich centrem a ve většině případů se lidé dostanou z jednoho míst na druhé do deseti minut. Srovnatelná cesta pozemním dopravním prostředkem často trvala i hodinu.
Rychle a levně
„V úvahu připadalo několik alternativ hromadné dopravy, nejen lanovky. Inspiraci jsme hledali u úspěšných dopravních systémů v jiných městech, včetně nadzemních i podzemních drah. Nicméně systém lanovek má řadu komparativních výhod,“ řekl portálu Cities-today.com César Dockweiler, výkonný ředitel společnosti Mi Teleférico, která bolívijské lanovky provozuje.
Jednoznačnou předností lanovek jsou nízké investiční náklady v porovnání s jakoukoli kolejovou dráhou. „Systém také nezpůsobuje téměř žádné znečištění a současně výrazně zvyšuje kvalitu života obyvatel ve městě,“ vysvětluje Dockweiler s tím, že je „plně inkluzivní“. Tedy zcela v souladu s trvale udržitelným rozvojem měst.
První fáze výstavby Mi Teleférico byla zahájena v roce 2012 a dokončena o dva roky později. Do provozu se dostaly hned tři linky – červená, žlutá a zelená. V dalších letech se přidaly ještě modrá, oranžová, bílá a světle modrá. Celkem sedm linek dnes dohromady měří více než deset kilometrů. Další čtyři linky se připravují. Nejpozději během příštího roku jich má být v provozu celkem jedenáct.
Snadnost výstavby a dostupnost takového dopravního systému potvrzuje rovněž šéf místní pobočky společnosti Doppelmayr, jež lanovky dodala, Torsten Bäuerlen: „Poměrně malá náročnost na infrastrukturu, která musí být vybudována, je lanová dráha rychle realizovatelná.“ Celý proces, od návrhu po realizaci trval přibližně čtrnáct měsíců.
Latinská Amerika je lídrem
Mi Teleférico přepraví po La Pazu denně mezi 230 a 250 tisíci obyvatel. Rekord drží zatím žlutá linka, která převezla tam či zpět bezmála 85 tisíc lidí za jediný den. Vzhledem k tomu, že provoz lanovek je poměrně levný, ani jízdné není nikterak přemrštěné. Pohybuje se v průměru 0,42 dolaru. Na rozdíl od jiných druhů veřejné dopravy tato cena pokryje jak provozní náklady, tak náklady na údržbu. Současně se může chlubit prakticky stoprocentní bezpečností. „Doposud jsme neměli jedinou nehodu,“ řekl César Dockweiler.
Byla to právě Latinská Amerika, v jejíchž městech se poprvé začaly lanovky v veřejné dopravě využívat. První experimenty probíhaly na začátku tohoto století v kolumbijském Medellinu a venezuelském Caracasu. Za latinskoamerického průkopníka tohoto způsobu ekologicky čisté a zároveň velmi bezpečné dopravy však lze přesto považovat Bolívii.
New York, Chicago, ale také londýnské zklamání
Bolívijský La Paz však nebylo prvním a není ani jediný městem, které ve veřejné dopravě vsadilo na lanovky. O podobných projektech uvažuje také Chicago nebo New York. V New Yorku by lanovka East River Skyway mohla propojit Brooklyn a Williamsburg. V Chicagu by zase gondoly mohly lemovat břehy Chicago River. Svou lanovkou se od konce roku 2006 může pochlubit například oregonský Portland, byť svým objemem přepravy necelých čtyř tisícovek lidí za den nepatří k lanovkovým obrům.
Na americkém kontinentu však ještě zůstaňme. Kolumbie po pozitivních zkušenostech s lanovkou v Mendellinu otevřela v září 2015 další. Tentokrát ve třetím největším městě Cali. Lanovka spojuje zhruba 120 tisíc lidí žijících v odlehlé části města s tou ekonomicky rozvinutější. Dojezdový část se zkrátil z původních 35 na 9 minut.
Jednou z nejstarších městských lanovek disponuje Singapur, jenž ji uvedl do provozu v roce 1974. Propojuje ostrov Sentosa s přístavem Keppel Harbour a hlavní pevninskou částí města. Lanovka byla součástí plánu pro rozvoj turistického ruchu. Z podobných důvodů byla vybudována také lanovka v Hong Kongu, která zde funguje od roku 2006. Své vzdušné dopravní spojení mají také turecká Ankara nebo alžírské vnitrozemské město Constantine.
Velké kontroverze vzbudila londýnská lanovka Emirates Air Line. Zprovozněna byla v roce 2012 a na její výstavbu přispěly aerolinky Emirates. Lanovka spojující břehy řeky Temže je ovšem spíš známkou luxusu, než aby plnila podobný účel, jako výše zmíněné příklady. Kritika směřuje právě k výši provozních nákladů, která převyšuje pět milionů liber. Příjmy jsou sice vyšší, ale jen za cenu toho, že je širokým masám nedostupná.
-zm-
