První Hyperloop byl zastaven v USA, první dlouhá evropská testovací dráha se nachází v Nizozemsku. Má superrychlý dopravní systém budoucnost, nebo zůstane utopií? Dokonalá alternativa pro cestování vlakem a letadlem – to si myslel Elon Musk, když v roce 2012 vyhlásil studentskou soutěž Hyperloop. Vítězi se stala dvojice studentů z Technické univerzity v Delftu. Sám Musk do technologie nakonec neinvestoval, ale mladí Holanďané se do ní zakousli. Založili start-up Hardt Hyperloop a se svými partnery postavili testovací dráhu napsala německá agentura dpa.
Tlusté bílé ocelové trubky leží přímo vedle železničních kolejí. Na hřišti ve Veendamu u Groningenu na severu Nizozemska toho jinak moc k vidění není. A přece by se tady, blízko německých hranic, mohly psát dějiny.
Tyto trubky jsou první evropskou testovací dráhou pro Hyperloop – téměř utopický dopravní systém určený k přepravě lidí z bodu A do bodu B v kapslích šílenou rychlostí. Trasa je dlouhá 420 metrů a očekává se, že první kapsle skutečně proklouznou trubkami na konci měsíce. Zpočátku pouze rychlostí 80 až 100 kilometrů za hodinu a prozatím nebudou přepravováni žádní lidé.
„Je to zásadní okamžik,“ říká Sascha Lamme, ředitel Evropského centra Hyperloop. Tam se testují technologie, spínače, bezpečnostní systémy. Centrum je ústředním prvkem evropského rozvojového programu, který financuje 25 komerčních a veřejných partnerů, i zdroje z Evropské unie.
Myšlenka je stará více než sto let, ale tento dopravní systém je ve skutečnosti známý hlavně ze sci-fi filmů. Jakási pneumatická trubka, a v ní kapsle s lidmi. Z trubek je odsáván vzduch a ve vakuu se kapsle, známé také jako moduly, magneticky přenášejí z bodu A do bodu B rychlostí více než 1 000 kilometrů za hodinu.
Je to systém, který slibuje vše, o čem politici a urbanisté sní: levný, spotřebovává málo energie, čistý, tichý a pohodlný. Kabiny mají být vybaveny křesly, obklopeny jemnou hudbou a nebude chybět ani Wi-Fi.
Dokonalá alternativa pro cestování vlakem a letadlem?
Dokonalá alternativa pro cestování vlakem a letadlem – to si myslel Elon Musk, když v roce 2012 vyhlásil studentskou soutěž Hyperloop. Vítězi se stala dvojice studentů z TU Delft. Sám Musk do technologie nakonec neinvestoval, ale mladí Holanďané se do ní zakousli. Založili start-up Hardt Hyperloop a se svými partnery postavili testovací dráhu.
„Ale s odvážným novým světem vysoké rychlosti to není tak snadné. Teprve v prosinci se po deseti letech zastavil dosud nejznámější projekt Hyperloop One v USA. Příliš drahé, příliš komplikované a příliš velké,“ napsala agentura dpa.
Mladí Holanďané se tím ale nenechají odradit.
„Američané chtěli vydělat příliš mnoho peněz příliš rychle,“ říká Lamme. A s ostatními by nespolupracovali. „Ale můžeme si dát na čas a mít také několik partnerů,“ podotýká.
V Evropě však již existuje dopravní síť s vysokorychlostními vlaky. Kdo by chtěl investovat do zcela nové sítě? Lamme si je tohoto problému také vědom: „Vysokorychlostní vlaky nejsou konkurenceschopné. Jsou stále pomalejší a dražší než letadla,“ říká.
Z Berlína do Říma za hodinu
Ve skutečnosti by cesta metrem mohla být mnohem rychlejší – teoreticky. Z Berlína do Říma za hodinu, žádný problém. A je také možné odbočit doprava na Paříž. Nizozemci vybavili zkušební dráhu výhybkami. „To je klíčový prvek,“ říká Lamme. „Protože celý systém závisí na tom, zda je možné vybudovat úzkou síť,“ doplňuje. Jen tak to bude stát za to.
Je také třeba systémvy budovat. Ale trubky nejsou v krajině skutečným poutačem. „Kdyby to bylo nutné, můžete je natřít na zeleno,“ argumentuje ředitel Evropského centra Hyperloop. Kromě toho by potrubí mohlo být postaveno také přímo u dálnice nebo dokonce pod zemí.
Tolik k pozitivům. Problém je ale v tom, že ocel, z níž jsou trubky vyrobeny, se smršťuje, když je studená, a rozpíná se, když je horká. To se stává problémem pro spoje a stanice. Pak je tu otázka, jak udržet potrubí vzduchotěsné – jinak by nebylo možné použít potřebného vakua. A nakonec bezpečnost. Jak rychle mohou být záchranné služby v případě nouze v hyperloopu?
Inženýři jsou ale přesvědčeni, že tyto problémy dokážou vyřešit.
Je tu však ještě jedna věc, kterou nemají ve svých rukou: pokud jde o dopravní systémy, každý v Evropě si rád dělá věci po svém. A tak koleje a lokomotivy v Evropě nejsou vzájemně kompatibilní ani v roce 2024.
„Takže pro Hyperloop musí existovat evropský standard,“ říká dále Lamme.
„První kroky ale byly podle něj učiněny. Hyperloop byl zahrnut do strategie Evropské unie pro udržitelnou dopravu. Tvůrci odhadují, že by v roce 2030 mohla vzniknout první reálná skutečná trať, kterou bude moci cestovat člověk,“ dodává agentura dpa.
(nik)
