Vláda by měla v nejbližší době schválit vyhlášku, která stanoví, kde mají fungovat regionální pobočky specializovaného Dopravního a energetického stavebního úřadu (DESU). Podle návrhu ministerstva dopravy se mají nejvýznamnější stavby dálniční, železniční nebo vodní dopravní infrastruktury schvalovat v Praze a také v Plzni a v Olomouci. Naopak pobočku v Brně ministerstvo i přes nesouhlas resortu pro místní rozvoj odmítá.
Vyplývá to z aktuálního znění návrhu, který už prošel odbornými komisemi legislativní rady vlády. Kdy kabinet o vyhlášce definitivně rozhodne, zatím není jasné, na programu nejbližšího jednání vlády návrh zařazen není. Samotný specializovaný úřad už přitom v souladu se schváleným zákonem o urychlení výstavby strategické infrastruktury funguje od začátku letošního roku.
Nová legislativa má hlavně zajistit, aby klíčové infrastrukturní stavby získaly ze zákona stavební povolení maximálně do čtyř let od chvíle, kdy investor předloží všechny podklady včetně posudku o dopadu stavby na životní prostředí, tedy tzv. EIA.
Pokrýváme celou republiku, argumentuje ministerstvo
Ministerstvo přitom v důvodové zprávě k navrhované vyhlášce připouští, že v rámci příprav vzniku nového úřadu vyšlo najevo, že největším problémem takového zakládání „na zelené louce” je odborné personální zabezpečení nových pracovišť. Právě to tak při volbě konkrétních územních pracovišť hrálo klíčovou roli.
„S ohledem na předpokládanou delimitaci státních úředníků vykonávajících dosud agendu speciálního stavebního úřadu předpokládá ministerstvo dopravy vznik územních pracovišť Dopravního a energetického stavebního úřadu v Praze, Plzni a Olomouci, kde dosud působí většina speciálních stavebních úřadů, z nichž výkon agendy na Dopravní a energetický stavební úřad přechází,” konstatuje k tomu v důvodové zprávě resort vedený místopředsedou ODS Martinem Kupkou.
Navržená úprava územních pracovišť podle ministerstva rovnoměrně pokrývá území České republiky a zároveň je udržitelná s ohledem na předpokládaný rozsah agendy.
Ministerstvo pro místní rozvoj nicméně v rámci připomínkového řízení namítlo, že by bylo vhodné zřídit pobočku také v moravské metropoli.
„Doporučujeme zvážit zřízení územního pracoviště také v Brně zejména s ohledem na hustou dálniční síť v Jihomoravském kraji a připravované dálniční stavby, například novostavby D52, D55 a významné stavební úpravy stávající dálniční sítě, které bude řešit DESU v I. stupni, a také s ohledem na hustou síť silnic I. třídy,” konstatoval ve svém stanovisku resort s odkazem na to, že právě nový úřad bude fungovat také jako odvolací orgán pro povolení silnic I. třídy v Jihomoravském kraji.
Stejné argumenty pak předložil ve svých připomínkách právě i Jihomoravský kraj.
Předkladatel návrhu nicméně takový požadavek odmítnul.
„Navýšení počtu územních pracovišť by mohlo mít vliv na státní rozpočet, neboť s každou pobočkou jsou spojeny určité náklady. Tyto náklady je nezbytné minimalizovat,” uvedli zástupci ministerstva dopravy.
Náklady? Nebudou, otočil resort
To přitom v původním návrhu se zvýšenými nároky na státní rozpočet počítalo s tím, že jsou v souvislosti se schválením fungování regionálních poboček úřadu nezbytné. Jenže proti tomu se – tak jako v uplynulém roce i k dalším obdobným návrhům – ostře postavilo ministerstvo financí.
„Vzhledem k aktuální rozpočtové situaci a konsolidačnímu úsilí vlády je nezbytné, aby veškeré rozpočtové dopady byly řešeny v rámci limitů, případně přesuny mezi věcně příslušnými kapitolami. V této souvislosti není možné požadovat dodatečné finanční prostředky, stejně tak není možné požadovat dodatečná místa,” argumentovali strážci státní kasy.
Ministerstvo dopravy proto návrh ve finální verzi upravilo tak, že si zřízení poboček žádné peníze navíc nevyžádá.
„Připomínka je akceptována, uvedenou skutečnost bereme na vědomí,” napsali úředníci v rámci vypořádání připomínek. V předkládací zprávě se proto objevila formulace, že „schválení předkládaného materiálu nebude mít dopad na státní rozpočet“.
Šetřit náklady chce ministerstvo mimo jiné tím že bude využívat v maximální možné míře prostory, které má stát už teď k dispozici. V Praze se proto počítá s využitím stávajících prostor v rozsáhlých budovách samotného ministerstva, ale také resortu průmyslu a obchodu, stejně jako Úřadu pro civilní letectví. I od něj má totiž nová instituce část agendy přebrat.
V regionech pak úřad bude podle všeho sídlit v nájmu.
„V Plzni a Olomouci se předpokládá uzavření nájemních smluv se státní akciovou společností České dráhy a Správou železnic,” vysvětluje ministerstvo s tím, že využité tak mají být budovy ve vlastnictví státu a jeho organizací.
„Lze proto konstatovat, že ustanovení územních pracovišť v rozsahu dle předkládaného materiálu nebude mít dopad na státní rozpočet,” shrnuje ministerstvo.
Konec blanketních podání
Klíčovou legislativu zavádějící nový úřad označil Kupka za přínos pro rozvoj české ekonomiky. Norma ale podle ministra dopravy také přispěje ke zlepšení životního prostředí.
Návrh uvítal i prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček, podle kterého může zákon otevřít cestu ke strategickým investicím v Česku: „Mohou posunout Českou republiku k budoucí konkurenceschopnosti nebo k udržení si konkurenceschopnosti tam, kde ještě patříme ke špičce.“
Sněmovna na návrh hospodářského výboru vložila do zákona například i opatření, které má zamezit praxi takzvaných blanketních podání. Tedy situaci, kdy odpůrce stavby podá odvolání, ale neuvede v něm konkrétní důvody s tím, že je dodá je až později. Takový postup volí například často ochránci přírody u dálnic a dalších rozsáhlých a složitých staveb.
Novela má také urychlit přípravu a povolování staveb pro energetickou bezpečnost. Půjde hlavně o stavby v areálu jaderných zařízení i související stavby v jeho okolí.
Tomáš Svoboda
