Zpoždění, odložení, přeložení či zrušení to vše má společného jmenovatele – EIA. Téměř stovka dopravních staveb za 130 miliard je v ohrožení. Situace je dramatická a Evropská Komise může zastavit penězovod úplně.
Téměř stovka dopravních staveb v investiční hodnotě přes 130 miliard korun je vážně ohrožena. Některé z nich budou muset být postaveny v jiných trasách, některé se pravděpodobně zastaví, jiné o několik let odloží. Vyplývá to z posledního jednání sněmovního hospodářského výboru. Podle Martina Kolovratníka (ANO) se jiná trasa může týkat například dostavby dálnice D35 (Hradec Králové – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Lipník nad Bečvou).
Příčinou je nový zákon o posuzování vlivu staveb na životní prostředí, který začal platit loni v dubnu. Je daleko přísnější než ten, který platil od roku 1992 do roku 2015 a umožňuje větší zapojení ekologických a občanských iniciativ. Tím vším se také prodlužuje doba, než stavební záměr tento posudek získá.
Důvody jsou dva:
1) Česká republika deset let od vstupu do EU nebyla schopna sladit své právní předpisy o posuzování staveb na životní prostředí (EIA) se pravidly EU. Odpovídající zákon začal platit až v dubnu 2015
2) Českým emisarům se nepodařilo dojednat výjimku na stavby, které již posouzení EIA získaly. Pravděpodobně tak budou muset projít novým posuzováním a vše se prodlouží.
Ohroženy jsou také již rozestavěné projekty. Ty mohou běžet do té doby, než si okolnosti vynutí změnu stavebního povolení. Pokud bude opravdu nutné, bude se muset již posuzovat podle nového zákona, může dojít k prodloužení až o dva roky. Rok je podle náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka nutný na přípravu dokumentace, přičemž ministerstvo životního prostředí si na svojí část vyhrazuje nejméně půl roku. Logicky jsou s novým posuzování spjaty také další náklady, které mohou jít do stamilionů korun.
Úspěšný nebyl ani premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který v EK vyjednával o výjimce pro deset nejdůležitějších staveb nejen z českého, ale i evropského hlediska (evropská páteřní silniční komunikace). Ministerstvo dopravy pak přidalo dalších cca 8 staveb, takže v Bruselu jich posuzovali cca 18. Nakonec všechny zamítli.
Podívejte se, které stavby jsou ohroženy
Sněmovní výbor nakonec konstatoval, že za krizovou situaci může ministerstvo životního prostředí. Opoziční poslanec František Laudát (TOP 09) dokonce navrhoval, aby se poslanci usnesli na tom, že požadují demisi ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Pro svůj návrh však nezískal dostatečnou podporu. Jako na pranýři si museli připadat náměstci ministrů dopravy, životního prostředí a ministryně pro místní rozvoj. „Teprve současné vedení ministerstva životního prostředí dokázalo zpracovat nový zákon, který předtím nebyl nikdo schopen deset let připravit. A mohou za to všechny politické strany, které nenašly vůli,“ řekl ve své řeči náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž. To však do běla rozpálilo bývalého ministra průmyslu a dnes poslance Milana Urbana (ČSSD). „Je zarážející, že si nás, politiky, dovolí školit náměstek ministra. Držte se laskavě svého odborného portfolia a nepleťte se do politiky, to vám nepřísluší,“ rozohnil se Urban, který stejně jako ostatní poslanci vytýkali náměstkům, že nejsou na jednání výboru přítomni jejich šéfové. „Jde o tak zásadní věc a miliardy korun, že je s podivem, že ministři neuznali za vhodné sem přijít,“ dodal Laudát za souhlasného přikyvování ostatních členů hospodářského výboru.
Přítomnost či nepřítomnost ministrů nic nezměnila na tom, že se českým vyjednavačům nepodařilo prosadit výjimku na již dříve schválené stavby. Podle klasického českého rčení, že „nestandardní doba si žádá nestandardní činy“, připravil Svaz podnikatelů ve stavebnictví právní návrh, jak by se dalo nařízení komise – v mezích zákona – obejít. V krátké době by tak vzniknul druhý ojedinělý postup v zákoně,tentokrát „Lex EIA“ (o Lex OKD jsme psali podrobně například v tomto článku). Návrh, který představil prezident svazu Václav Matyáš zjednodušeně řečeno říká, že účast veřejnosti při řízení může být zastoupena tvůrci legislativního procesu. Výbor tento rozbor vzal na vědomí a do příštího zasedání v polovině května se bude snažit připravit paragrafované znění zákona, který pak předloží vládě.
Unie nepošle žádné peníze
Jenže to si pravděpodobně nenechá Evropská komise a unie líbit, jelikož jí už došla trpělivost se státem, který neustále požaduje nějaké výjimky z implementace unijních předpisů . Podle nejčernějších prognóz tedy hrozí, že pokud se nepodřídíme vůli Evropské komise a nezačneme stavby posuzovat podle „nové EIA“, EU nám zastaví nejen příliv peněz na dopravní stavby, ale uzavře kohoutek penězovodu zcela. Podle Laudáta by to mohlo být celkem 600 miliard korun.
Jiří Reichl