Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ), který začal v České republice nově fungovat letos v lednu, eviduje aktuálně 73 neukončených vyvlastňovacích řízení, prvoinstančně ukončeno bylo dosud 24 řízení, Ekonomický deník o tom informoval ředitel úřadu Martin Kozák. Stavby, kterých se vyvlastňování nejčastěji týká, jsou například úseky dálnice D35 Staré Město – Mohelnice či D6 Petrohrad – Lubenec. Kozák ale zmínil také projekty modernizace železniční tratě Ruzyně – Kladno či výstavby dvojitého vedení na trati Přeštice – Kočín.
Podoba vyvlastňovacího procesu se v Česku naposledy změnila spolu s novelou zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury. Norma podle tiskového mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče cílila na úpravy procesních pravidel pro vyvlastňovací řízení a použitelnosti institutu mezitímního rozhodnutí.
Ten podle Jakovljeviče funguje jako nástroj pro eliminaci odvolacích vyvlastňovacích řízení. „Co se týče změny použitelnosti (rozsahu aplikace) institutu mezitímního rozhodnutí dle § 4a, jde například nově při splnění dalších podmínek využít pro místní komunikace I. třídy nebo speciální, tramvajové nebo trolejbusové dráhy,“ zmínil Jakovljevič.
U silnic I. třídy a celostátní dráhy se podle něj současně podstatně rozšířila příloha zákona, kde musí být stavba uvedena, aby bylo možné využít tento institut. Podle Jakovljeviče tedy obecně nejde pouze o počet zahájených řízení v prvním stupni, ale i o počet odvolacích řízení.
Podle advokáta Jana Slezáka Holeše z kanceláře Frank Bold Advokáti novela zákona zároveň přinesla rozšíření okruhu staveb, na které se specifika vyvlastňovacího řízení podle zákona o urychlení výstavby vztahují. Jde například o stavby pro energetickou bezpečnost (stavby v areálech jaderného zařízení), dobíjecí stanice pro elektroautomobily a čerpací stanice pro další alternativní pohonné hmoty, stavby vodní dopravy, železniční a silniční terminály nebo těžební infrastrukturu.
Na základě novely zákona o urychlení výstavby je podle advokáta DESÚ příslušný k vedení vyvlastňovacích řízení vztahujících se k vyhrazeným stavbám. „Kromě toho je také DESÚ příslušný k vyvlastňovacím řízením pro určité účely vyvlastnění podle horního zákona,“ dodal.
A jak se změnil vyvlastňovací postup oproti dřívějšku? V případě staveb strategické infrastruktury, na které se vztahuje novelizovaný zákon, by mělo podle advokáta Jana Slezáka Holeše dojít ke zrychlení vyvlastňovacích postupů. „Podstatnou novinkou je například nemožnost podání odvolání proti výroku o vyvlastnění potřebnému pro vybrané stavby energetické infrastruktury. Zjednodušení představuje také fikce doručení po třiceti dnech od odeslání písemnosti osobám do ciziny, kterých se vyvlastnění týká,“ popsal advokát Jan Slezák Holeš.
Podle mluvčího ministerstva dopravy Jana Jakovljeviče má novela zákona o urychlení výstavby strategické infrastruktury potenciál počet odvolacích řízení také mírně snížit, protože se postupně rozšiřuje zmiňovaná možnost státu vyvlastnit bez přípustného odvolání. „Konkrétní čísla ale neshromažďujeme a 7,5 měsíce od novelizace není ani dostatečné období pro nějaké analýzy,“ konstatoval mluvčí. Mluvčí resortu dopravy také připomněl, že obecně spadá vyvlastnění pod ministerstvo pro místní rozvoj jako ústřední orgán státní správy, vlastní analýzy tedy ministerstvo dopravy „na vlastní pěst“ začínat nebude.
Tereza Čapková
