Zastavení lodní dopravy v Hormuzském průlivu nedaleko Íránu nedopadá jen na Evropu a tedy i Česko. Větší ekonomické problémy mohou zaznamenat státy v Asii a také samotný Írán. Může se to ale projevit v celkových cenách ropy a plynu na trhu. To by následně vedlo i ke zdražování komodit a dodávek zboží v tuzemsku. Popsali to někteří oslovení analytici.
Samotný Írán by podle odborníků neměl chtít zastavit v Hormuzském průlivu provoz. Peníze totiž bude potřebovat na řešení vlastních ekonomických problémů. Největším odběratelem ropy z Íránu je Čína. Přerušením dodávek by tedy Írán neriskoval pouze zhoršení své hospodářské situace, ale i narušení vztahů s jednou z největších mocností na světě.
Nejenom ropa, ale i zemní plyn
Analytik investiční platformy XTB Pavel Peterka upozornil, že Evropská unie musí podle svých pravidel držet zásobu ropy srovnatelnou s 90 dny dovozu. Tyto zásoby by tak měly vykrýt krátkodobý výpadek dodávek. Evropa navíc dlouhodobě odebírá ropu z několika různých kanálů. Její závislost na Hormuzském průlivu je tak ve srovnání s Asií nízká.
I tak ale podle Peterky nemusí být jisté, že Evropa se zásobami na 90 dní situaci zvládne. „Jak se budou zásoby tenčit, tak lze očekávat stále vyšší tlak na ceny a dostupnost ropy s dopadem na ceny pohonných hmot, přepravy a tím i na další položky spotřebního koše. Zároveň Evropa nedováží jen ropu, ale i zkapalněný zemní plyn, kde můžou problémy nastat o něco rychleji. Vyšší ceny elektřiny a plynu jsou další nejistotou pro průmysl,“ dodal.
Pohonné hmoty zdraží při trvalejší blokádě
Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by pak trvalejší blokáda Hormuzského průlivu výrazně zdražila pohonné hmoty a další ropné produkty také v Česku. Stejně tak by zapříčinila vzestup velkoobchodních cen zemního plynu.
„Na vývozu katarského zemního plynu, jehož většina putuje do Asie, je sice Evropa závislá méně, ale zase v této části roku čelí poměrně nízkému stavu zásob plynu v zásobnících, což může přispět k výraznějšímu tlaku na růst cen plynu. Na straně Evropy tak nyní stojí poměrně teplé počasí, jež poptávku po plynu a nutnost čerpání ze zásobníků logicky omezuje,“ dodal Kovanda.
Lodní dopravci už mění trasy
Přední lodní dopravci už kvůli konfliktu na Blízkém východě utlumují svůj provoz v Perském zálivu, Rudém moři a Hormuzském průlivu. Švýcarská společnost MSC uvedla, že svým lodím v oblasti Perského zálivu nařídila, aby zastavily plavbu a uchýlily se do bezpečných oblastí. Další lodní přepravce, dánská společnost Maersk, odklání své lodě na dvou významných trasách z Rudého moře a pozastavila plavbu v Hormuzském průlivu.
Hormuzský průliv zčásti kontroluje Írán. V dalším úzkém hrdle námořní dopravy v regionu, v úžině Báb al-Mandab, lodě v minulosti ostřelovali povstalci z Jemenu Húsíové. Ti jsou spojenci Íránu. Úžina propojuje Rudé moře a Indický oceán. Obě oblasti se nachází na významných světových obchodních trasách pro námořní dopravu.
Mohlo by vás zajímat
„Aktivita pirátů může být problémem, ale předpokládám, že opravdu velká přítomnost námořnictva USA řadu z nich odradí. Teroristické skupiny ale mohou i za cenu vysokých ztrát působit škody na protest proti útoku v Íránu,“ dodal analytik investiční platformy XTB Pavel Peterka.
Cesta kolem Afriky
Společnost Maersk uvedla, že její lodě na trasách z Indie do Středozemního moře a z Indie/Blízkého východu do Spojených států se odklánějí na trasu kolem Afriky přes mys Dobré naděje. Tím se lodě vyhnou Rudému moři a úžině Báb al-Mandab. „Pozastavujeme veškerou plavbu v Hormuzském průlivu do dalšího oznámení,“ uvedla společnost Maersk na svých stránkách.
„MSC nařídila všem lodím v oblasti Perského zálivu, a také těm, které do oblasti směřují, aby odpluly do určených oblastí bezpečnostního ukrytí do dalšího oznámení,“ uvedla společnost. Společnost poukázala v oznámení na „omezení, která se dotýkají námořní plavby v Hormuzském průlivu a úžině Báb al-Mandab“. Firma uvedla, že situaci v oblasti pozorně monitoruje. Dokdy mají omezení platit, neuvedla.
Hormuzským průlivem se dopravuje okolo 20 procent vytěžené ropy na světě a více než 30 procent ropy přepravované po moři. Kromě toho přes něj proudí také asi třetina světové spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle loňských dat analytické společnosti Vortexa projíždělo průlivem denně 17,8 až 20,8 milionu barelů ropy a kondenzátu.
