Vysokorychlostní tratě jsou dopravou budoucnosti, říká ministr dopravy Martin Kupka. Jak to s nimi nyní vypadá a co vše bylo za minulý rok v této věci uděláno? Ekonomický deník přináší údaje z vládního dokumentu, který má k dispozici.
V roce 2021 Správa železnic i nadále pokračovala ve spolupráci s francouzskými státními drahami na projektu vysokorychlostních spojení. V rámci procesu přípravy byly vybrány prioritní úseky se zrychleným režimem projektové přípravy, které jsou důležité již v rámci realizace. Správa železnic také uzavřela smlouvu s francouzským správcem železniční sítě SNCF Réseau, která umožní francouzskou supervizi při výstavbě tratí.
Prioritní tratě
Jako prioritní byly vybrány úseky Praha-Běchovice – Poříčany, Poříčany – Světlá nad Sázavou, Velká Bíteš – Brno, Modřice – Šakvice, Prosenice – Ostrava-Svinov, Praha-Vysočany – Lovosice/Litoměřice a Ústí nad Labem západ – státní hranice se Spolkovou republikou Německo. Pro tyto úseky ve většině probíhá zpracování dokumentací pro územní rozhodnutí a také jednání se zúčastněnými kraji.
VRT Praha – Brno – Přerov a VRT Ostrava /Brno – Břeclav
Pro tato dvě hlavní ramena sítě vysokorychlostních tratí byly schváleny studie proveditelnosti. Součástí je i nová trať z Prahy – Hostivaře do Bystřice u Benešova. Celkové investiční náklady schváleného rozsahu infrastruktury činí pro rameno RS 1 včetně samostatné větve Praha-Hostivař – Benešov-Bystřice 323,9 miliardy korun. Pro úsek VRT Brodek u Přerova – Prosenice – Ostrava-Svinov činí předpokládané náklady 82,7 miliardy korun.
Správa železnic spolu s projektanty zahájila práce na územním rozhodnutí a dokumentaci EIA úseku VRT Jižní Morava, který zlepší cestovní doby v návaznosti na slovenskou a především rakouskou železniční infrastrukturu. Na této části sítě rovněž probíhaly přípravy na zajištění geologických průzkumů a vrtů.
Pro úsek Brno – Přerov probíhá intenzivní příprava modernizace konvenční trati na rychlost 200 kilometrů v hodině pro kombinovaný provoz osobní dálkové, meziregionální, příměstské a také nákladní dopravy.
V součinnosti s polskou stranou probíhá také příprava studie proveditelnosti pro přeshraniční úsek Bohumín – státní hranice v rámci Studie proveditelnosti Katowice – Ostrava.
VRT Praha – Beroun – Plzeň – Domažlice – státní hranice
Na rameni RS 3 aktuálně probíhají projekční práce na novostavbě trati Praha-Smíchov – Beroun. Připravuje se také technické řešení nové železnice s rychlostí 200 kilometrů v hodině, která bude vedena především ve dvou jednokolejných tunelech. Stavba je často označována také jako „Berounský“ či „Tachlovický“ tunel. Investice přinese zrychlení a zkvalitnění mezinárodní dopravy na rameni Praha – Plzeň – Schwandorf – Nűrnberg/Műnchen. Dokumentace EIA by měla být podle současného harmonogramu prací dokončena v roce 2022.
V roce 2021 pokračovala příprava modernizace a výstavby nových úseků mezi Plzní, Domažlicemi a státní hranicí se SRN. Mezinárodní trať projde rozsáhlou modernizací zahrnující zvýšení traťové rychlosti až na 200 km/h, elektrizaci a zvýšení bezpečnosti.
Probíhající projekční práce na novostavbě trati z Prahy do Berouna vycházejí ze zpracované studie proveditelnosti. Účelem studie bylo navržení výjezdu VRT z Prahy ve směru Beroun/Hořovice v zájmu řešení přetíženého příměstského úseku.
S ohledem na fyzicko-geografické podmínky se předpokládá řešení pomocí rozsáhlých tunelových úseků. Jako nejvhodnější řešení byla vybrána varianta, která zahrnuje tunel v celé délce mezi Berounem a železničním mostem v Braníku.
VRT Praha – Ústí nad Labem – Drážďany a Veltrusy – Louny – Most
Ve spolupráci Správy železnic a německého správce železniční sítě společností DB Netz byla uzavřena smlouva na projekční práce Krušnohorského tunelu.
Téměř 30 kilometrový tunel je součástí nové vysokorychlostní tratě Praha – Ústí nad Labem – Drážďany, která výrazně navýší kapacitu železnice nejen pro osobní, ale také nákladní dopravu.
Studie proveditelnosti Nového železničního spojení Praha – Drážďany byla schválena v rozsahu Praha – Ústí nad Labem – státní hranice. Celkové investiční náklady činí 142 miliard korun.
Pro větev RS 42 odb. Veltrusy – Louny – Most bude zpracována samostatná studie. Současně studie řeší návrh nového centrálního nádraží v Ústí nad Labem, které má být přestupním uzlem mezi dálkovou, regionální a městskou dopravou s vazbou na centrum města.
Na začátku roku 2022 byl zahájen proces aktualizace Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje s cílem zahrnout jednotlivé trasy a jejich varianty do územních rezerv a následně moci pokračovat v dalších fázích projektové přípravy. S aktualizací Zásad územního rozvoje se pojí i nesouhlasná stanoviska některých dotčených obcí.
V rámci pořizované změny vedení trasy v úseku Roudnice – Ústí nad Labem – Chlumec bude probíhat standardní proces projednání změny ZUR Ústeckého kraje.
VRT Praha – Hradec Králové – Wrocław
Správa železnic v návaznosti na předchozí vyhledávací studii zpracovala v průběhu roku 2019 „Analýzu a doporučení pro další jednání o VRT ve směru Praha – Wrocław“. Po jednání s polskou stranou bylo pro další přípravu dohodnuto vedení trasy přes Hradec Králové.
V současné době dále probíhá zpracování studie proveditelnosti, aktuálně jsou detailněji prověřovány varianty pro úsek Hradec Králové – státní hranice a prověřována potenciální místa přechodu státní hranice. Probíhají práce na dopravním modelu, zpracování přepravních prognóz a dopravní technologii.
Terminály
Dokončena je architektonická studie prvního terminálu vysokorychlostní železnice Praha východ, který je připravován na VRT Polabí. Přestupní uzel nabídne rychlé železniční spojení pro pravidelné dojíždění do centra hlavního města a zároveň pohodlné spojení s Brnem, Ostravou, Drážďany a dalšími městy u nás i v zahraničí.
V rámci VRT Podřipsko vznikne terminál vysokorychlostní železnice u Roudnice nad Labem. Na jeho podobu vyhlásila Správa železnic v roce 2021 architektonicko-urbanistickou soutěž, jejíž výsledky budou zveřejněny letos.
Zahrnutí do transevropské dopravní sítě
Evropská komise 14. prosince 2021 zveřejnila návrh revize nařízení TEN-T, jehož součástí je i zahrnutí systému vysokorychlostních tratí Berlín-Drážďany – Praha– Brno-Břeclav-Vídeň (Via Vindobona) a Brno-Přerov – Ostrava – Katovice – Varšava do TEN-T sítě.
To, že budou české vysokorychlostní tratě zahrnuty do transevropské dopravní sítě má velký význam, neboť umožní kofinancování přípravy a následné výstavby úseků také z programu CEF. Tento nástroj pro propojení Evropy umožňuje financovat projekty z dopravy, energetiky a telekomunikací.
Jana Bartošová
