Je duben, nejvyšší čas začít tvořit zásoby na další zimu. Řeč není o veverkách ani jiných zvířatech, ale o sektoru plynárenství. Jenže, jak se ukazuje, navzdory slunečnému jarnímu počasí plyn v evropských zásobnících dál ubývá. Doplnit zásobníky do příchodu zimy bude náročné, a také velmi drahé.
Podle statistik na webu evropské plynárenské asociace GIE byly na přelomu března a dubna zásobníky v zemích EU naplněny na necelých 28 procent. I po snížení požadovaného cíle se plynaři mají dostat nejpozději v listopadu na 83 procent. To znamená povinnost nakoupit zhruba 625 terawatthodin zemního plynu, což při současných cenách na burze TTF vychází na 31 miliard eur (760 miliard korun).
Bez Ruska i bez Kataru
Optimista může namítnout, že už bylo i hůř a Evropa to vždy zvládla. V polovině března roku 2022, tedy v době energetické krize způsobené mimo jiné omezením dodávek plynu z Ruska, stav zásobníků klesl na 26 procent. Po tuhé zimě byl na přelomu března a dubna roku 2018 stav zásob plynu jen na necelých 19 procentech. V obou případech se podařilo zásobníky do další zimy naplnit.
Pesimisté upozorňují na odstřižení Evropy od velkých dodavatelů. Vedle Ruska, které je pro většinu zemí nepřijatelné kvůli válečné agresi na Ukrajině, odpadl také Katar. Tamní zařízení na zkapalňování plynu poškodily íránské rakety. Válka také zastavila dopravu Hormuzským průlivem, přes nějž obvykle proudí zhruba pěti světových zásob ropy. Obnovení provozu bude možné zhruba dva měsíce po skončení válečného konfliktu v Perském zálivu. O zkapalněný zemní plyn (LNG) ze Spojených států se bude Evropa přetahovat s východní Asií.
Cenovka plných zásobníků
Evropské země tak mají před sebou nelehké rozhodování. Podle zdroje Ekonomického deníku z prostředí mezinárodního obchodu s plynem je zvládnutelné dosažení 70 až 75 procent do konce podzimu. Každé další procento naplnění zásobníků má vysokou cenovku. Například při požadovaném naplnění na 83 procent kapacity může cena plynu vyletět až na 100 eur za MWh. Podobný jev nastal v létě roku 2022, kdy požadavek řady evropských vlád na co nejvyšší doplnění zásob vytáhl cenu plynu až na 300 eur za MWh.
Pro připomenutí: Europoslanci loni v květnu schválili volnější pravidla pro plnění plynových zásobníků před zimou. Cílová hodnota klesla z 90 na 83 procent. „Musíme se ujistit, že se už nyní připravujeme na příští zimu a že tak činíme koordinovaně. Pomůže to zmírnit tlak na ceny a vyhnout se náporu na konci léta,“ apeloval před týdnem na země sedmadvacítky evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen.
Dovoz menší než spotřeba
Dodávky plynu do Evropy nejsou dostatečné. Platí to i v případě České republiky. V druhé polovině března směrem z Německa přicházelo 200 až 250 gigawatthodin (GWh) plynu denně. Jedna desetina z toho směřovala dál do Polska a na Slovenska. Dovoz tak na pokrytí spotřeby stačil přinejlepším o víkendech, ale ne v pracovní dny. Plyn v zásobnících v Česku tudíž dál ubýval. Hlavní provozovatel zásobníků, státem vlastněný Gas Storage CZ, vykazoval k 1. dubnu zásoby na úrovni 24 procent maximální kapacity.
Na letošní zimu plynaři nebudou vzpomínat v dobrém. Zaskočilo je chladné počasí, které přišlo po sérií mírných zim. Nebývalá vlna mrazů udeřila také ve Spojených státech, což vedlo k dočasnému omezení vývozu LNG. Další ranou bylo zahájení amerických a izraelských útoků na Írán. Následný válečný konflikt vedl k zablokování dodávek ropy a plynu z Perského zálivu. Z trhu zmizely dodávky z Kataru, který před válkou zajišťoval zhruba 20 procent produkce LNG.
