Oteplení přišlo jako na zavolanou. Tedy aspoň z pohledu evropského plynárenství. Spotřeba zemního plynu výrazně klesla a spolu s ní i tempo čerpání z podzemních zásobníků. Teď už je prakticky vyloučeno, že by v některé zemi Evropské unie nastal do konce topné sezóny problém s dostupností plynu.
Platí to i v případě České republiky. Dovoz plynu, který se v lednu pohyboval jen okolo 50 gigawatthodin (GWh) za den, v minulém týdnu podle dat společnosti NET4GAS vzrostl na 210 až 290 GWh denně (18 až 25 milionů m3). Naopak spotřeba klesla z lednových 400 až 480 GWh denně na zhruba 300 GWh. Dovoz tak i po odečtení dodávek plynu do Polska a na Slovenska pokrývá většinu české spotřeby.
Zásoby na 76 dní čerpání
Logickým výsledkem těchto trendů je pomalejší čerpání plynu z podzemních zásobníků. V neděli 1. března ráno bylo v zásobnících na českém území uloženo 14,6 terawatthodiny plynu. To odpovídá 31 procentům maximální kapacity. Statistiku opticky vylepšuje zásobník SPP Storage sloužící hlavně pro potřeby Slovenska. Státem vlastněný Gas Storage CZ, který provozuje nejvíc zásobníků v Česku, byl naplněn na 26,5 procenta.
Takové číslo se s přihlédnutím k dnešnímu datu zdá být naprosto „v pohodě“. Při tempu čerpání z minulého týdne by zásoby vydržely na dalších 14 týdnů. Stačí vydržet čtyři týdny. Na přelomu března a dubna zpravidla dochází z obratu a místo čerpání začínají plynárenské firmy zásobníky doplňovat. Navzdory výpadku dodávek plynu z Ruska se v minulých dvou letech bez větších potíží podařilo naplnit české zásobníky před zimou na více než 90 procent.
Německé zásobníky na 20 %
Brzký ústup mrazivého počasí přinesl úlevu i v jiných evropských zemích. Hlavně v Německu jeli obchodníci hodně „na hranu“ a v minulém týdnu byly tamní zásobníky naplněny už jen na 20 procent maximální kapacity. Němci dosáhli minima zásob ve středu 25. února, od té doby již zásoby navyšují. Analytický web Argus Media koncem ledna napsal, že Němci a Nizozemci budou muset do svých zásobníků do listopadu doplnit 226 TWh plynu, tedy výrazně víc než v minulých letech. Vyšší poptávka se promítne do cen plynu.
Nasvědčují tomu i kotace na nizozemské burze TTF, která je hlavním cenotvorným trhem pro střední a západní Evropu. Například plyn s dodáním během letošního léta zde vychází na 32 eur za megawatthodinu (MWh). Ještě v prosinci zde bylo možné letní kontrakt nakoupit po 26 eurech za MWh. Na ceně okolo 32 eur se obchoduje také plyn na zimní sezonu 2026/27. Až od jara příštího roku ceny klesají k hodnotám okolo 27 eur za MWh. Dlužno dodat, že jedná o hodnoty z pátku 27. února, tedy před americkým a izraelským útokem na Írán.
Mohlo by vás zajímat
Plynu je dost i bez Ruska
Jak Ekonomický deník informoval koncem ledna, dodavatelé plynu v Česku vsadili na riskantní strategii. Poté, co chladné počasí v Evropě i Spojených státech vyhnalo ceny plynu nahoru o desítky procent, dali přednost čerpání levnějších zásob plynu ze zásobníků. Dovoz směrem z Německa omezili na minimum. Ekonomicky to dávalo smysl, ale raději nepřemýšlejme o tom, co by se dělo, kdyby mrazivé počasí vydrželo až do druhé poloviny března.
Dobrá zpráva je, že i po ukončení ruských dodávek plynovodem Nord Stream je na středoevropském trhu plynu dostatek. Do Německa podle dat operátora trhu Trading Hub Europe míří 1,3 TWh plynu z Norska. A také 1,35 TWh z LNG terminálů ve Francii, Belgii a Nizozemsku. Vedle toho Němci dovážejí okolo 0,5 TWh (tedy 500 GWh) plynu prostřednictvím svých vlastních LNG terminálů. Část dovezeného plynu Německo přeprodává do Česka, Polska a Rakouska.
