Hlavní obětí daně z nadměrných zisků, kterou ve čtvrtek večer představil ministr financí Zbyněk Stanjura, bude energetická skupina ČEZ. Podle analytiků bude zdaněn hned dvakrát – ve formě cenového limitu na levnější zdroje elektřiny a zdanění rostoucích zisků. Stát na tom však příliš nevydělá, o to méně totiž vybere na dividendě.
Ministerstvo financí navrhne daň z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) od ledna 2023 na dobu tří let. Platit bude pro největší energetické společnosti a banky a plošně v oblasti zpracování ropy a těžby fosilních paliv. Za nadměrný je považován zisk, který o 20 procent a více překoná průměrný zisk společnosti za poslední čtyři roky. Tento nadměrný zisk bude zdaněn 60procentní sazbou.
Od nové daně si ministr financí slibuje výnos v rozsahu 85 miliard korun jen v příštím roce. Dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií dle návrhu Evropské komise. V roce 2024 by měl příjem z mimořádné daně dosáhnout 39 miliard korun, v roce 2024 pak 25 miliard korun.
Padající akcie ČEZ
Jak uvedl analytik Fio banky Jan Raška, v tuto chvíli je obtížné přesně kvantifikovat dopady na hospodaření skupiny ČEZ, a to zejména kvůli stále nejasné podobě cenovému limitu pro výrobu elektřiny ve výši 180 eur za MWh. „Nicméně podle našich prvních modelových propočtů se domníváme, že ČEZ by ze zisku roku 2023 mohl na windfall tax odvést mezi 25 až 34 miliardami korun,“ uvedl Jan Raška.
Dosavadní výhled čistého zisku ČEZ za rok 2023 ve výši cca 83,2 miliardy korun se vlivem cenových limitů a mimořádného zdanění sníží na 40 až 50 miliard korun. S tím se zároveň snižuje i výše očekávané dividendy v příštích letech. Reakce burzovních trhů na Stanjurovo oznámení byla bouřlivá, akcie ČEZ po zahájení obchodování v Praze spadly o 8 procent.
Špatné zprávy se totiž zdaleka netýkají jen zdanění nadměrných zisků. „Omezení tržeb založené na modelu cost plus zní velmi negativně. Nemáme pak ponětí, jaká kvantifikace se skrývá pod termínem ´plus´, ale náklady na výrobu z jádra i hnědého uhlí jsou znatelně pod původně dohodnutým evropským stropem 180 EUR/MWh. Domníváme se proto, že ČEZ by mohl skončit i s výrazně nižším ziskem,“ upozornil analytik České spořitelny Petr Bártek.
Tak trochu oškubané banky
Naopak mnohem lépe k vládního zátahu na mimořádné zisky vycházejí velké české banky. Analytici Patria Finance spočítali, že navržené opatření zvyšuje efektivní míru zdanění u České spořitelny na 23 až 24 procent, u Komerční banky na 19 až 21 procent a u Monety na 22 až 27 procent (obvyklé zdanění firemních zisků je 19procentní). Žádný horor se tedy nekoná, kurz akcií Erste Bank, Komerční banky i Monety v pátek dopoledne mírně rostl.
Takzvaná windfall tax dopadne na banky s čistým úrokovým příjmem nad šest miliard korun za předcházející rok. Fakticky se tak týká pouze šesti největších bank na českém trhu – České spořitelny, Komerční banky, ČSOB, UniCredit Bank, Moneta Money Bank a Raiffeisenbank. Zařazení bank do režimu zdanění nadměrných zisků je českou „specialitou“; evropský návrh totiž zdanění bank výslovně nedoporučuje, ale ani nezakazuje.
David Tramba
