Dánská skupina Dong Energy oznámila, že do roku 2023 přestane vyrábět elektřinu za pomoci uhlí. Její tepelné elektrárny přejdou na biomasu a dřevěné pelety.
Dong Energy snížila od roku 2006 svou spotřebu uhlí z 6,2 milionu tun uhlí na současných 1,7 milionu. To představuje pokles zhruba o 73 procent a nyní se rozhodla zbavit se i zbývajících třiadvaceti. Stanovila si na to lhůtu do roku 2023. Tepelné elektrárny ovšem nebude postupně uzavírat, nýbrž měnit jejich palivo. Budou přecházet na biomasu, ponejvíce dřevěné pelety, které bude energetická společnost dovážet zejména z pobaltských států.
„Rozhodli jsme se udělat poslední krok k tomu, abychom se zcela zbavili uhlí ve všech našich tepelných elektrárnách. Budoucnost patří obnovitelným zdrojům energie, a proto přistoupíme k přeměně našich zbývajících tepelných elektráren na využívání biomasy,“ řekl šéf Dong Energy Henrik Poulsen. „Rozhodnutí je v souladu s naší vizí být lídrem v transformaci na udržitelný energetický systém,“ dodal.
Snižuje emise CO2
Firma se také významně podílí na snižování emisí oxidu uhličitého celého Dánska. Jejich objem se od roku 2006 snížil přibližně o 25 milionů tun, na čemž se Dong Energy podílela přibližně z 53 procent. Postupné nahrazení uhlí biomasou by podle odhadů mělo tento trend zachovat. Do roku 2023 budou emise CO2, za něž je Don Energy odpovědná, nižší o 18 milionů tun v porovnání s rokem 2006. To objem, který odpovídá provozu více než 9 milionů automobilů.
Do šesti let budou elektrárny ve vlastnictví dánského energetického obra vypouštět ročně kolem půl milionů tun oxidu uhličitého. Ty budou pocházet převážně z teplárenských provozů, které jako palivo využívají zemní plyn.
„Nahradíme-li uhlí biomasou, snížení emisí CO2 bude o to razantnější. Dřevěné pelety a štěpky pocházejí z oblastí, kde se lesy neustále obnovují. To jinými slovy znamená, že nově vysazené stromy stihnou absorbovat oxid uhličitý, který se do ovzduší dostane kvůli spálené biomase,“ vysvětluje Poulsen.
Prosperuje, ale akcie padají
Šéf Dong Energy zveřejňoval záměry firmy současně s jejím oznámením hospodářských výsledků za rok 2016. Společnost vygenerovala provozní zisk ve výši 25,6 miliard dánských korun (92 miliard Kč). Výsledek, který v sobě zahrnuje rovněž výnosy z těžby ropy a zemního plynu, je mírně nad očekáváním trhu. Čistý zisk dosáhl 10,5 miliard dánských korun (bezmála 38 miliard Kč), což je zhruba desetkrát více než v roce 2015.
Příznivé výsledky hospodaření společnosti jsou podle Poulsena způsobeny mimo jiné tím, že se firmě podařilo vyjednat lepší podmínky u dlouhodobých smluv na dodávky zemního plynu. „Kromě toho se nadmíru dařilo naší větrné divizi, která svůj provozní zisk navýšila o 93 procent,“ dodal Poulsen.
Akciím severského výrobce elektřiny se však v tomto roce prozatím příliš nedaří. Tento týden uzavíraly těsně pod hranicí 260 dánských korun, což je o necelých šest procent níže než v srpnu nebo říjnu loňského roku. Dokonce i začátkem ledna se akcie firmy obchodovaly dráž než nyní.
Dánská energetická společnost provozuje největší příbřežní větrné farmy na světě. Připadá na ni více než čtvrtina z celosvětové instalované kapacity tohoto druhu. Její turbíny se ale už dávno netočí jen v dánských výsostných vodách. Dong Energy expandovala do Velké Británie, Spojených států nebo na Taiwan.
Dekarbonizace jako celoevropský trend
Uhlí však není jediná komodita, od které se chce Dong Energy postupně odpoutat. Kromě něho se hodlá vzdát také ropy. Ještě v tomto roce se chce stáhnout z projektů, které jsou na těžbu černého zlata zaměřeny. A to i přesto, že firmě zajišťují nemalou část zisků. Deník The Telegraph tvrdí, že Dong Energy plánuje prodat své majetkové účasti ve společnostech, které surovinu těží v Severním moři.
Podle listu Financial Times mění dánský výrobce energie palivo pro své elektrárny směrem k biomase už nejméně patnáct let. Nicméně Dong Energy není jediná firma v tomto odvětví, která se zavázala k ústupu od uhlí. Stejnou cestou se vydal také italský Enel, který řekl, že už nepostaví žádnou novou uhelnou elektrárnu. Do roku 2050 chce být také kompletně „dekarbonizovaný“.
Odklonu od uhlíku jsme se více věnovali zde.
Nejnovější zpráva Economist Intelligence Unit uvádí, že jde o obecný evropský trend. Během posledních tří let se objem elektřiny vyrobené z uhlí v Evropě snížil o více než 10 procent. Na energetickém mixu se tak uhlí podílí už méně než čtvrtinou. Největší pokles byl přitom zaznamenán ve Velké Británii, kde vláda tlačí na to, aby se výrobci elektřiny zbavili uhlí do roku 2025. A to pomocí uhlíkových daní a emisních povolenek.
-usi-
