Celní válka je zpět a v plné síle. Americký prezident Donald Trump požaduje, aby od 1. června platilo na dovoz ze zemí Evropské unie clo ve výši 50 procent. Trump to dnes napsal na své sociální síti Truth Social. Podle něj se s EU jedná velmi obtížně a současná jednání s Unií nikam nevedou.
„S Evropskou unií, která byla vytvořena primárně za účelem zneužití Spojených států v oblasti OBCHODU, se velmi těžko vypořádává. Její mocné obchodní bariéry, DPH, absurdní sankce vůči korporacím, nepeněžní obchodní bariéry, měnové manipulace, nespravedlivé a neoprávněné soudní spory proti americkým společnostem a další vedly k obchodnímu deficitu s USA ve výši více než 250 000 000 dolarů ročně, což je číslo, které je naprosto nepřijatelné. Naše diskuse s nimi nikam nevedou! Proto doporučuji zavedení 50% cla pro Evropskou unii od 1. června 2025,“ uvedl Trump doslova ve svém příspěvku.
Nejistá výše deficitu
Poněkud úsměvné je, že Trump ubral tři řády a obchodní deficit vyčíslil na „více než 250 milionů dolarů“ ročně. Jeho výše je nejistá, pohybuje se však okolo 200 miliard dolarů. Americké úřady loňský deficit z obchodu se státy EU vyčíslily na 235,6 miliardy dolarů. Evropská unie svůj přebytek v obchodu se zbožím s USA v roce 2023 odhadla na 156,6 miliardy eur (170 miliard USD). Ten je navíc ze dvou třetin kompenzován deficitem v obchodu se službami, reálný přebytek ze vzájemné obchodní výměny tak byl „jen“ 48 miliard eur.
Evropská komise uvedla, že se k clům nebude vyjadřovat, dokud se neuskuteční telefonát mezi unijním šéfem obchodu a obchodním zástupcem USA. Telefonát je plánovaný na 17:00 středoevropského času.
Jak upozornil web televizní stanice Sky News, londýnský akciový index FTSE 100 po Trumpově výroku klesl o více než 1,2 procenta, zatímco německý DAX a francouzský CAC 40 byly v minusu o více než 2 procenta. Obavy z nového kola celní války snížily také cenu ropy typu Brent o jedno procento na 63 dolarů za barel.
Nevedu cla, odložím je, zavedu cla,…
Donald Trump od svého návratu do funkce několikrát pohrozil zavedením vysokých cel, aby je následně opět snížil nebo odložil. Příkladem může být zpráva z počátku dubna, kdy Trump představil rozsáhlý balík „recipročních“ cel na zboží z celého světa. Pro Evropskou unii mělo platit 20procentní clo, asijské země měly platit ještě víc.
Nové obchodní překážky otřásly akciovými trhy, zvýšily pravděpodobnost recese a vyvolaly odvetnou reakci ze strany Číny. O pouhý týden později Trump snížil většině zemí celní sazbu po dobu 90 dní na deset procent. Pauza se netýkala Číny, té cla naopak zvedl ze 104 na 125 procent.
Mohlo by vás zajímat
Stále však platí sazba ve výši 25 procent na dováženou ocel a hliník, kterou Trump zavedl jako první. Jak ve své analýze uvedla byznysově zpravodajská televizní stanice CNBC, vysoká cla na hliník k žádnému oživení výroby ve Spojených státech nevedla. Jediným viditelným důsledkem je růst ceny hliníku pro americký průmysl.
